Recenze

Tiny & Big: Grandpa’s Leftovers - recenze

Nikoliv máslo, ale zapařené slipy je třeba míti na hlavě, abyste v herní adventuře dostali vděčnou roli hlupáka a pazgřivce. V té od Black Pants Studios je nosí poťouchlík jménem Big. A slipy naražené do čela mu dodávají magické schopnosti, s nimiž ovládá neznámou obětní pyramidu v neznámé poušti uvnitř neznámé země.

Battlefield 3: Close Quarters - recenze

Když se Battlefield 3 rozhodl sebrat Call of Duty, pokud ne rovnou trůn pro krále stříleček, tak alespoň jablko a nějaké ty další tretky, bylo jasné, že v mnohém chce jít stejnou cestou. Kampaň byste tedy obsahově nerozeznali, ale multiplayer si udržel svůj specifický styl, který podle mě a mých chutí ten z Call of Duty o dva stupně převyšuje. Tedy pokud neholdujete zběsilejšímu, cvoklejšímu a perky nabitějšímu stylu hraní bez taktiky, což nemyslím jako kritiku, protože všichni hrajeme hry pro něco jiného.

Sonic the Hedgehog 4 Episode II - recenze

Ježek Sonic se proslavil jako hlavní postava v sérii 2D plošinovek her určených pro 16ti bitové konzole Sega. Od té doby se řadí mezi celebrity herního průmyslu a byl obsazen do desítek dalších rolí, které však jeho slávu dále nešířily - naopak. Obzvlášť některé 3D tituly dopadly přímo otřesně. Minulý rok ale slavil Sonic své 20 narozeniny a vypadá to, že se konečně umoudřil - vrátil se zpět k tomu, co mu jde nejlépe. Návrat do éry ježkovi největší slávy načala dosti diskutabilně Sonic the Hedgedog: Episode I, ale nyní jej už bez protestů stvrzuje Sonic the Hedgedog: Episode II. Nové dobrodružství má všechny přednosti původních dílů a najdeme v něm i čerstvé, šikovně zapracované, nápady.

Mario Tennis Open - recenze

Tenis je pro Nintendo rozhodující sport. Právě on totiž nejlépe ukázal možnosti Wii a celý balík sportovních her pak neskutečně pomohl tomu, aby se konzole od Nintenda dostala málem do každé domácnosti. Stejný sport se teď dostává i na 3DS a samotné oznámení zrovna epické ovace nevyvolalo. Přeci jen jde o handheldovou hru a nikdo od ní revoluci neočekával. Když ale kníratý instalatér pozve všechny své přátele, nepřátele, ex-milence princezny Peach a další postavy ze svého světa, bývá z toho solidní mejdan.

Conflict of Heroes: Awakening the Bear! - recenze

Deskové hry žijí s těmi počítačovými v symbióze. V pravěku videoher mnoho deskovek dezertovalo na počítače, v novějších dobách se zase objevil trend dělat z populárních videoher deskovky. Ne vždy se to povedlo, protože ne každý pochopil podstatu zábavnosti těchto výrazně odlišných herních platforem a snažil se je hrubě a násilně promíchat. Budiž nám příkladem Axis & Allies, jenž byla z bravurní deskovky bez vkusu překopána na slabou realtime řežbu. Strategie Conflict of Heroes: Awakening the Bear! je ale jiná třída: velmi potěší majitele deskovky a nenaštve ani odhodlané PC válečníky.

Ghost Recon: Future Soldier - recenze

Vítejte ve světě, kde se taktika snoubí s akcí, kde máte chvíli pocit, že hrajete moderní válečnou střílečku a jindy zase, že jste nad tyhle střílečky vysoko povzneseni. Ghost Recon: Future Soldier sice bere oba světy tak, aby vytvořily zábavný mix, ale na rovinu vám garantuji, že skalní fandové série, kteří odmítají jakékoliv změny, budou zklamáni. To je prostě fakt.

DiRT Showdown - recenze

Jako v neřiditelném smyku mezi dvěma svodidly si musí připadat všichni, kteří nedokáží odolat rallye sérii DiRT a roky kupují jeden díl za druhým. Ty se od sebe napřeskáčku liší natolik, že už se z toho každému musela rozkočit hlava. Jeden díl vás hodí do zběsilé terénní arkády kdesi na amerických stadionech a ten další se zas poslušně vrátí do klasické rallye. A tak pořád dokola.

Team Assault: Baptism of Fire - recenze

Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.

Trials Evolution - recenze

Na platformové souboje jsme zvyklí u AAA titulů. Modří závidí Forzu a Halo, zelení zas Uncharted nebo Metal Gear Solid. Jenom občas se ale stane předmětem závisti hra z nižšího ranku, resp. z nabídky PSN a XBL. Právě série Trials patří k těm, co rozpoutávají rozsáhlé diskusní nářky ve stylu "proč jsem si nepořídil X360". Kdepak, tohle není pokus o rozpoutání dalšího kola konzolových válek - jen připomínka toho, že geniálně jednoduchý fyzikální koncept, prezentovaný nezničitelný panáčkem na motorce, se právě dočkal zbrusu nové a dost možná nejlepší inkarnace.

Men of War: Condemned Heroes - recenze

Trestanecké prapory to měly ve 2. světové válce hodně složité a jejich bojové úkoly se rovnaly sebevražedným misím. Operace v týlu nepřítele, nasazení na první linii a nezáviděníhodné nabíhání na takřka nedobytné pozice s mizivou krycí palbou i šancí na přežití se staly denním chlebem mnoha mužů. Nemluvě o tom, že pevnou součástí pěchotních bataliónů byla i vodkou nadměrně intoxikovaná družstva, jejichž úkolem bylo proběhnout minovým polem a vlastní obětí vyčistit cestu normálním jednotkám.

Capcom Digital Collection - recenze

Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.

Naval War: Arctic Circle - recenze

Moderní válčení je z velké části neosobní. Nevidíte, jak stříká krev z nepřítele, kterého jste sekli šavlí. Svého protivníka často ani nezahlédnete, což platí zejména pro válčení na moři, pod hladinou a ve vzduchu. Soupeř je jen tečka na radaru vzdálená stovky kilometrů, na níž vypustíte raketu, která si ho sama najde a zničí.

Sine Mora - recenze

Tvůrci z Grasshopper Manufacture mají sklony k uměleckému zpracování svých her. Naposledy to předvedli v akční adventuře Shadow of the Damned a nyní v těchto tendencích pokračují i v titulu Sine Mora. Jelikož se jedná o 2D střílečku viděnou z boku, čekal by to asi jen málokdo. Přesto musím říct, že Sine Mora je prostě krásná. Chlubí se však i jinými přednostmi.

Stacking - recenze

Podle oblíbené manažerské poučky se správný šéf pozná tak, že si do svého týmu vybírá lidi, kteří jsou v určitých ohledech lepší, než je on sám. Pokud můžu soudit zvenčí, Tim Schafer se podle této rady dokázal zařídit a sehnal do své firmy Double Fine velmi schopné lidi. Vývojář, jehož sláva se momentálně pojí hlavně s úspěšnou kampaní na Kickstarteru, zažíval ještě před pár lety hodně krušné období. Zatímco se „jeho“ Brutal Legend potácela v limbu kvůli přechodu od Activisionu k EA, rozdělil Schafer v rámci interní akce Amnesia Fortnight tým svých vývojářů na čtyři skupiny a dal jim volnou ruku při vytváření konceptů menších stahovatelných titulů.

Sniper Elite V2 - recenze

Ať se nám to líbí nebo ne, studio Rebellion není a nikdy nebylo žádnou zárukou skvělé hry. Občas se mu ale podaří vytáhnout nějaký ze svých titulů nad průměr, což je případ pár let staré a ne zcela tradiční akční hry Sniper Elite. Ohlas byl pozitivní, prodeje slušné, vytvořila se kolem ní silná komunita fanoušků - není proto divu, že se začalo pracovat na druhém dílu, který zanedlouho udeří na pulty obchodů. Otázkou je, zda má náš elitní odstřelovač stále pevnou mušku, nebo se mu za tu dobu náhodou nezačaly trošku klepat ruce.

Fez - recenze

Už ani přesně nevím, kdy jsem o Fez slyšel poprvé. Rozhodně to bylo dávno. Po konzultaci s internetovou wiki-paměti jsem moudřejší: Phil Fish oznámil Fez v červenci 2007. Následující roky dával neustále najevo, že až hra vyjde, tak bude tou nejlepší hrou vůbec. Rošádami s datem vydání zajistil Fezu přezdívku „nezávislý Duke Nukem Forever“ a nakonec to dotáhl až do dokumentu Indie Game: The Movie a na řadu konferencí, přestože Fez stále nevycházel.

Risen 2: Dark Waters - recenze

Stalo se nepsaným pravidlem života, že o lepší budoucnosti sní nejvíce lidé, kteří se nemají vůbec špatně. Co si přeje mocný a bohatý politik? Samozřejmě od všeho trochu víc. A jde za svým cílem i přes mrtvoly. Spojí se třeba s ďáblem, když je třeba. Nebo chcete-li, tak s lobbistou, tedy takovým moderním pirátem.

Kid Icarus Uprising - recenze

Když Nintendo na E3 v roce 2010 odhalilo 3DS a vyvalilo herní line-up, pravděpodobně vás v něm uchvátily tituly jako Metal Gear Solid, Resident Evil, Star Fox, Mario Kart a jiné. Nejspíš jen těm největším nostalgikům uvízl v hlavě Kid Icarus Uprising bez ohledu na to, že to byla snad první hra, která se rozběhla na obrazovce tehdy nového handheldu. Třetí díl série, která začala už někdy v roce 1987 a mezi jejímž druhým a třetím dílem uplynulo dvacet let, nedávno konečně udeřil na regály obchodů a už po prvních minutách strávených s ním vám dá jasně najevo, že pokud jste ho kdysi přehlíželi, dělali jste zatraceně velkou chybu.

Max Payne Mobile - recenze

S porty starých her na iOS je to těžké. Vždycky, když je oznámí, zajásám. „Hurá, XY vyjde na iOS! To jsem hrával před deseti lety!“ Chvilku si rochním v tom, že to, na co jsem před několika lety potřeboval výkonné PC, můžu hrát na mobilu. Záhy hru ale vypnu, protože se to buď nedá ovládat (Duke Nukem 3D, GTA3...), nebo se to prostě na mobil vůbec nehodí (např. Settlers). Port prvního Maxe Paynea od War Drum Studios spadá do obou kategorií a zároveň do žádné. I přesto se ale Max Payne Mobile řadí k těm lepším portům.

Naládujte si 3DS: recenze 10 zajímavých her z 3DS eShopu

Každý den píšeme o spoustě her pro PC a konzole a většinou ještě o těch větších a nablýskanějších. Průběžně se ale díváme i jinam, protože o zajímavé a často i skvělé hry se dá zakopnout kdekoli. Tentokrát jsme udělali krok úplně do tmy a začali prozkoumávat herní nabídku na 3DS eShopu, respektive DSiWare. A zjistili jsme, že majitelé handheldu 3DS (i DSi) vůbec nemusí spoléhat jenom na klasické velké hry v krabičkách. Za pár šupů si mohou přímo ze svého handheldu koupit řadu menších her, které ale nijak nehřeší na své nižší produkční hodnoty a nabízí skvělou zábavu. O některých z nich si můžete více přečíst v článku, který má za cíl vypíchnout to, co na 3DS eShopu stojí za pozornost. Třeba vám z té desítky her některá padne do oka.

Ridge Racer Unbounded - recenze

Ridge Racer před sedmnácti lety asistoval u launche konzole PlayStation, která lidi donutila vyklidit arkádové kluby a pěstovat důlek v domácím gauči. S přibývajícími díly se však stárnoucí závodní značka ocitla mimo hlavní zájem Sony a za reprezentativní titul PlayStationu bylo zvoleno Gran Turismo. Ridge Racer se tak přesunul hlavně na handheldy a na konzolích postupně ztratil ekonomickou sílu i popularitu. A budoucnost mu dala na výběr: buď facelift, nebo zánik.

Legend of Grimrock - recenze

Dungeon crawler, krokovací dungeon - ráj milovníků čtverečkovaných papírů, odmítajících uznat pojmy jako kontinuum a spojitost. Ráj, kde sklepením vládnou jen pravé úhly. Jestliže si adventury stěžují na to, že musí sedět v přítmí zapadlého kouta, dungeony už několik let čumí do hlubin bezedné propasti na konci světa, kam za nimi přichází už jen ti nejodvážnější. To se teď ale změní.

Yesterday - recenze

V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.

Cannon Fodder 3 - recenze

Sázka na nostalgii. Snaha oslovit starší hráče, kteří se slzou v oku přispěchají k titulu s pocitem, že se jim dostane hodně zábavy a velké porce bezskrupulózní akce - tohle asi na flipchart napsali pěkně pod sebe vývojáři, když se vrhli do vývoje Cannon Fodder 3.

Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze

V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)

Street Fighter X Tekken - recenze

Určitě vzpomínáte na věčné debaty o tom, kdo by z koho udělal kůlničku na dříví. Van Damme z Norrise, Norris ze Seagala, Seagal ze Snipese a Snipes z Lundgrena? Nebo to bylo naopak? Fandové akčních béček se v devadesátých letech mohli hádat do krve (mnohem častěji spíš do dna, protože tyhle debaty probíhaly v hospodě), ale byl to až Stallone a jeho Postradatelní, co nám dalo alespoň pár odpovědí. A po letech dohadů přichází rozřešení i na herní scéně. Jin vs. Ryu? Ken vs. Paul? Bison vs. Heihachi?

Mass Effect 3 - recenze

Jestli tvůrcům z Bioware doposud něco chybělo, tak to byla koruna králů videoherních vypravěčů. Dramatické příběhové oblouky a emotivní okamžiky Dragon Age, The Old Republic a předchozích dvou dílů Mass Effect sice kritika i hráči přijali s nadšením, ale nikdo je zatím nezařadil mezi mistry současné vypravěčské popkultury – Stephena Kinga, Stevena Spielberga nebo Neila Gaimana.

Crusader Kings II - recenze

Ve školách jste se učili, že prvním českým králem byl Vratislav II. a stalo se tak v roce 1085. Jméno souhlasí, ale datum ne. Vratislavovi to trvalo o tři roky déle. Ale na rozdíl od toho historického ten můj, který žil jen v prostoru digitálního světa Crusader Kings II, zvládl královský titul udržet i pro své potomky a dal vzniknout Českému království i dějinám, o jakých jste se určitě neučili.

SSX - recenze

Plný brejle větru, prašanová tsunami za zadkem a pod nohama torpédo krájející kilometry sjezdovek, railů, střech a nebezpečných převisů rychlostí, která by na českých dálnicích spouštěla policejní majáčky. Snowboarding v SSX je slast, která rozproudí krev i v lidech, co byli sněhu v životě nejblíže, když v neděli sledovali přímý přenos ze skoků na lyžích na ČT2.

Scarygirl - recenze

Plošinovka z XBLA, to je prostě hazard. Můžete skončit s něčím originálním, ale i s něčím klišovitým. Anebo s něčím originálním, nudným a klišovitým, ale přesto zábavným. Scarygirl rozhodně patří do skupiny příběhově originálních a obsahově... nu, tady je to složitější. Nicméně, pokud by se dávala chvála jen za zpracování stylu a příběhu, byla by to jasná favoritka na ta nejvyšší ocenění.