Je vyvíjen pod kódovým označením "Tolapai" a bude zahrnovat integrovaný řadič paměti, North Bridge i South Bridge čipové sady, PCI Express řadič, vstupní/výstupní (I/O) most, řadič serial ATA pro pevné disky, USB, Gigabitový Ethernet a další nezbytné součástky. To znamená, že tyto jinak samostatné obvody už nebudou na základní desce, ale v procesoru. Z dalších plánovaných parametrů vyplývá, že půjde o jádro procesoru Pentium M s 256 KB L2 cache, s podporou pro paměti PC2-3200 (400 MHz), PC2-4200 (533 MHz), PC2-5300 (667 MHz) a PC2-6400 (800 MHz). Pracovní frekvence budou 600 MHz, 1.06 GHz nebo 1,2 GHz podle typu a určení a ztrátové teplo se bude pohybovat od 13 do 25 Wattů. Výroba bude 0,065 mikronová a později 0,045 mikronová.
Podle pracovních frekvencí se dá tušit, že praktické nasazení se nebude týkat her, ale spíše průmyslových počítačů, různých miniPC a podobně. Jenomže z hodnot ztrátového tepla je zase možné určit, že je tu obrovský prostor pro zvedání pracovních frekvencí (a výkonu). Vzhledem k tomu, že jde o Intel, tak může být budoucí vývoj prakticky jakýkoliv. Teď je otázka, čemu dají v Intelu přednost. Jestli to bude samostatný projekt s omezeným využitím nebo se tento trend postupně přesune i do herních a high-endových počítačů. Pro druhou variantu by existovalo několik indicií. Tak například vyrobit počítač s čipem, který má "vše v jednom" může být o desítky procent levnější. Pochopitelně větší rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou může být pro Intel velice zajímavou motivací. Když ještě přidáte do čipu kvalitní grafické jádro, získáte monopol na všechny hlavní součástky počítačů.
Proti mohou být zase následující skutečnosti. Například samostatný a na základní desce umístěný řadič paměti (v North Bridge) má z hlediska Intelu tu výhodu, že se dá velice snadno nahradit novým. Když třeba potřebují přidat podporu pro rychlejší (novější) typ pamětí, není nic snazšího, než aktualizovat čipset. Výhoda je v tom, že nemusíte předělávat celé jádro procesoru, protože, jak je známo, předělání procesoru je neuvěřitelně nákladná operace. Navíc jí zpravidla doprovází zavedení nové patice a to nemají uživatelé rádi. Čili mít všechno samostatně a nezávisle znamená mít systém maximálně modulární, flexibilní a být vždy o krok napřed konkurencí v zavádění nových technologií.
7. 2. 2007 10:10 | Hardware | autor: Redakce Games.cz |
Intel aktivně pracuje na procesoru, který by "měl všechno v sobě" a byl by to vlastně celý systém soustředěný do jednoho procesoru.
zdroj: Guru3D