ATI R520 už v květnu 2005
zdroj: tisková zpráva

ATI R520 už v květnu 2005

27. 1. 2005 20:20 | Hardware | autor: Redakce Games.cz |

ATI uvede na trh novou architekturu R520 „Fudo“ přesně rok poté, co ohlásila R420 „Loki“.

Fanoušci ATI se na ní mohou těšit koncem května, což mimo jiné znamená, že by se mohl tento čip dostat do obchodů už na konci června. Krycí jméno pravděpodobně dostal po buddhistickém bohu ohně, hlavním z 5-ti hrozných bohů světla (další jsou Kundali, Yamantaka, Vajrayaksha a Trailokyavijaya). Bůh Fudo je nejčastěji vyobrazován s ohnivým mečem v jedné a svinutým provazem v druhé ruce. Jak je zřejmé z této malby, je to vyloženě "milej kluk". ATI tak dodržuje tradici a vybírá jména svým čipům podle mytologických postav.

Ale pojďme zpátky k meritu věci. Podle neověřených informací první vzorky R520 vypadaly velice nadějně, takže se množí spekulace o tom, že firma stihne předvést veřejnosti tuto zcela novou architekturu v akci už na CeBITu, který se koná v německém Hannoveru od 10. do 16. března 2005. Kdyby se z nějakých technických důvodů tato ukázka nekonala, firma má ještě dostatek času udělat jednu nebo dvě další revize jádra a případné problémy vyřešit. Zkrátka do května je času dost. Pokud půjde vše podle plánu, firma dodrží vražedné 6-ti měsíční tempo uvádění nových produktů na trh.

Technické specifikace R520 „Fudo“ jsou stále zastřeny tajemstvím. Spekuluje se o 24 "extrémních" renderovacích cestách v jádře, více jak 160-ti milionech tranzistorů a podpoře Shader Modelu 3.0 v 32-bitové plovoucí desetinné čárce (FP32). Podpora výpočtů v FP24 má v čipu zůstat, aby i nadále bylo možné ve hrách kombinovat jednotlivé data typy (kupříkladu FP24 a FP32) tak, aby byl zachován optimální výkon. O způsobu výroby jsou informace jenom kusé. Už na sklonku minulého roku přinesl server X-BitLabs zprávu opírající se o vyjádření nejmenovaných analytiků. Uvádělo se v ní, že by to mohlo být poprvé, co ATI zariskuje a bude svojí high-endovou architekturu vyrábět úplně novou výrobní technologií. 0,09 mikronovou, namísto osvědčené 0,13 nebo 0,11 mikronové. Výhody takového kroku jsou jasné, menší ztrátové teplo, menší plocha jádra a větší pracovní frekvence. Bohužel všichni z příkladu NVIDIA NV30 víme, jak smutně to může dopadnout, když se přechod na novou technologii nepovede.

zdroj: TheInq

cappy

Nejnovější články