Rage 2 je střílečka se srdcem DOOMa – dojmy z hraní na E3
Oznámení pokračování Rage 2 asi nikdo nečekal a určitě ho ne každý vyžadoval. Ne, že by první Rage byla špatná hra. Naopak, měla své kvality a měla jich mnoho, přesto se nedokázala zapsat do dějin způsobem, jakým se to podařilo ostatním kouskům studia id Software. Ale to by dvojka mohla celkem snadno změnit. Id Software reinkarnací DOOMa dokázali, že na to stále mají, a právě jeho stopa je v Rage 2 hodně patrná.
Project 1v1 je dost intenzivní střílečka – dojmy z hraní na E3
Asi budu mluvit za většinu, když řeknu, že od nich chceme hlavně třetí Borderlands. Ale ne. Gearbox nevyužil ani letošní E3 k oznámení nástupce povedené střílečky a kroutíme tak už šestý rok v nevědomosti. Tolik času uplynulo od Borderlands 2. Neznamená to však, že by si nohy vývojářů hověly na kancelářských stolech. Stojí ne moc pevně na zemi, zatímco šikovné prsty datlují do klávesnice jednu verzi kódu za druhou. Výsledný program má prozatímní název Project 1v1.
The Crew 2 - dojmy z hraní uzavřené bety
The Crew 2 sice vyjde 29. června, ale už teď mě bavila déle a víc než jednička. Právě proběhnuvší uzavřená beta totiž ukázala především dvě věci: poučení se z chyb a obří potenciál. Hned ze začátku jsem sice zase obracel očima, když mi vývojáři namísto cool aut nabídli několik značně uncool postav, jejichž hlášky by se mohly bez problémů ucházet o Zlatou malinu. Hra se ale naštěstí nebere moc vážně a namísto příběhu tlačí do popředí závody.
My Time at Portia - dojmy z hraní
O britských Team17 je známo, že mají nos na zajímavé herní projekty. Někdejší tvůrci sérií Worms a Alien Breed se v posledních letech proměnili v distributory, kteří do světa pouštějí vesměs jenom to, co by sami chtěli hrát. Většinou je to něco milého a docela originálního. Jako My Time at Portia od nepříliš známých, ale bezesporu talentovaných Pathea Games. Podle prvních dojmů z early accessu u nich vzniká sandboxové hřiště pro kutily v pohádkových barvách a s trochou virtuálního kamarádství. Co vypadá jako neškodná hříčka, zabaví možná na týdny i měsíce.
The Hatching - dojmy z hraní krokodýlí akce
Rok 2014. V britském hrabství Somerset se množí neověřené zprávy o volně pobíhajících aligátorech. Rok 2015. Lidé hlásí krokodýly v řece Avon. Nic není potvrzeno, Somersetští však pro všechny případy umisťují k silnicím u vody cedule „pozor, krokodýl.“ Rok 2016. Z rybářského revíru u města Braen je vytažen 1,5 metru dlouhý krokodýl. Celkem rychle je zjištěno, že jde o laminátový model ukradený z golfového hřiště Congo Adventure. Rok 2017. Ochranáři lapají 60 centimetrů dlouhé mládě aligátora u jezera Chew Valley. Jeho původ zůstává neobjasněn. Ať už to berete, jak chcete, v Somersetu mají minimálně psychologický problém s krokodýly. Režisér Michael Anderson proto natočil nadšeně béčkový horor The Hatching, který doprovází hra s přerostlým krokodýlem na útěku. Má velké zuby. Je sám. Lidé ho nechtějí. On je chce. Má totiž hlad a je nenažraný.
Magic: The Gathering Arena – dojmy z hraní
Magic: The Gathering je královská karetní disciplína. V porovnání s Hearthstonem je to něco jako bridž oproti žolíkům. Složité mechaniky, nepřeberné množství možností jak reagovat na tahy soupeře, spousta různých typů karet… Magic zkrátka vyžaduje značnou mentální investici, a ačkoliv pak také přináší vyšší dividendy, úplně se nehodí k desetiminutovým, tak trochu bezmyšlenkovitým partičkám, a tak nevypadá jako zrovna ideální kandidát na masové rozšíření mezi virtuální kartičkáře. Magic: The Gathering Arena se to rozhodla změnit.
The Darwin Project – dojmy z hraní pestrobarevné a mrazivé battle royale
„Pozor, hovoří k vám režisér! Ten z vás, kdo mi v následujících minutách předvede ducha nebojácného válečníka, nevyhýbajícího se boji a schopného přežít v té děsivé kládě tam venku, toho si zvolím za svého šampióna. A vy ostatní z toho radost mít nebudete, ledaže… Kdo z vás jdoucích na smrt tady poslouchá techno?“
Slay the Spire – dojmy z hraní výtečné roguelike karetky
Roguelike žánr se rozpíná stejně rychle jako karetní hry. V obou případech narazíte na skvosty i na vyložené katastrofy, na hloupé kopírky i originální projekty. Slay the Spire na první pohled vypadá dost neoriginálně, prostě další karetka, kde vám náhoda ukončí celou hru. Ale stačí pár tahů a zjistíte, že před sebou máte opravdu povedený a velice návykový mix obou populárních žánrů.
The Council – dojmy z první epizody RPG adventury
„George Washington si to bude pamatovat.“ Přesně takhle by vypadal „následek" jednoho z vašich rozhodnutí, kdyby na The Council pracovali Telltale Games. Naštěstí, tohle není ten případ, a díky tomu máte pocit, že vaše rozhodnutí mají větší váhu a dopad na svět okolo. Tedy, alespoň prozatím. První epizoda nastavuje laťku poměrně vysoko mezi adventurní smetánku, ale slibný začátek může naznačovat o to strmější kvalitativní sešup mezi spodinu.
Far Cry 5 – dojmy z hraní
Pst! Nic neříkejte. O co, že uhodnu první otázku, která vás napadne poté, co zjistíte, že jsem si na pár hodin vyzkoušel Far Cry 5. Je to: „Nutili tě vylézt na nějakou věž?“ A já si povzdechnu a odpovím: ano, nutili. Ale jen na jednu, a navíc mi dotyčná postava s téměř viditelným pomrknutím na obrazovku sdělila, že to je výjimečná událost. A o chvíli později jsem horečně prchal před pickupem s těžkým kulometem a medvědem grizzly, což je víc než dostatečná satisfakce za půlminutu žebříkové ekvilibristiky.
Life is Feudal: MMO - dojmy z hraní early accessu
Existují koncepty a herní nápady, u nichž si člověk jen posteskne a ztratí se v představách, jak moc osvěžující by bylo, kdyby se takový titul vážně podařilo vytvořit. Ale kdokoliv s trochou zkušeností s online hrami a zejména morálkou komunity v neregulovaných světech se při takovém snění usmívá jen napůl. Uvědomuje si, že strefit mechaniky do černého, vybalancovat realističnost s hratelností a ještě nějakým způsobem navést lidi, aby se chovali, jak mají, je úkol vpravdě herkulovské náročnosti.
Conqueror‘s Blade – dojmy z hraní bety
Toužili jste se při hraní některého z Total Warů inkarnovat do polního velitele jednoho ze svých oddílů a vrhnout se vstříc bitevní vřavě ve stylu Dynasty Warriors anebo Mount & Blade? Tedy nejen komandýrovat své muže pěkně z bezpečného obláčku kdesi nad kolbištěm, ale rovnou být tím, kdo se na hrotu zteče sám řítí do klubka nepřátel prolít krev jako první a ideálně je přitom obklopen desítkami dalších živoucích velitelů s úplně stejnými ambicemi? Přesně z tohoto kotlíku nám parta z Booming Games, kde se mimo jiné shluklo i pár veteránů série Halo, navařila dost netradiční multiplayerovou krmi jménem Conqueror’s Blade, kterou se mi podařilo před nedávnem okusit.
Golem Gates - dojmy z hraní
Z kartičkového trhu si chce každý ukousnout svůj díl. Rozdíl je naštěstí v přístupu. Zatímco některé z herních společností více či méně kopírují Hearthstone, jiné na to jdou od lesa. Na konci loňského roku to bylo třeba pokračování Hand of Fate, v němž si hráč z kartiček poskládal balíček určující část jeho kroků v dobrodružství. V případě Golem Gates pak jde o mix strategie, MOBA a některých aspektů karetních her.
Abandon Ship - dojmy z hraní námořního FTL
Poslední dobou trávím podezřele moc času na moři. Nejdřív jsem s malým zapřením morálních zásad lovil velryby v Nantucketu, pak jsem se plavil po souostroví Deadfire v rámci prvního kontaktu s Pillars of Eternity II. Abandon Ship je nečekaným vyvrcholením mé námořní trilogie a řekneme si hned na začátku - byla to bouřlivá plavba. Zvlášť, když vám jde po krku Kraken.
Battalion 1944 - dojmy z hraní
Rok se s rokem sešel a máme tady další nápodobu starých dílů Call of Duty, která vzývá nostalgii a hardcore hratelnost. Pravděpodobně to ještě ani celý rok nebyl, ale to nebrání anglickým vývojářům z Bulkhead Interactive vytvářet další válečnou FPS, jejíž osud možná bude viset od vydání na vlásku. Dobře, tak zase tak špatně na tom novinka s názvem Battalion 1944 není, ovšem slavnou budoucnost jí nevěstím a není to pouze chybou trhu. Tomuhle kickstarterovému projektu totiž v některých oblastech ujel vlak.
Ultimate Fishing Simulator - dojmy z hraní
Kdo by z pohodlí domova nechtěl zažít dobrodružství sportovního rybolovu! Že nikdo? Je to samozřejmě ostuda nahazovat udičku přímo z gauče, ale Ultimate Fishing Simulator vypadá jako překvapivě solidně zpracovaná alternativa k nedělnímu ránu u vody. Až rybářská simulace opustí program předběžného přístupu, může se stát zajímavým herním úlovkem nejen mezi pseudo-simulátory, ale i v širším měřítku. Rozhodně se nikomu nepomstí mizernou hratelností.
Pillars of Eternity II: Deadfire - dojmy z hraní
Po získání důvěry náčelníka vesnice Tikawara jsem nechal ostrov daleko za sebou a spolu s posádkou, a především podivným klíčem si razím cestu nekonečným mořem. Naším cílem je tentokrát posvátná půda Poko Kohara. Co nás tam čeká? To ví jen sami bohové. Takhle vypadá malinkatý výřez z druhého dílu Pillars of Eternity s podtitulem Deadfire, který hráče posílá prozkoumat malebné souostroví téhož názvu. Tropický ráj je na dosah ruky.
Dojmy z hraní bety Sea of Thieves: První plavba kapitána Chudovouse
Kdesi daleko předaleko se pod horkým tropickým sluncem rozprostírala mořská oblast posetá pitoreskními ostrůvky. A jak legendy praví, právě tam nacházeli útočiště ti nejobávanější korzáři, co kdy brázdili širé moře. Stejné legendy zmiňují i jejich nezměrné naloupené bohatství, které má být na těchto ostrovech ukryto. Nespočet zakopaných truhlic a beden s lupem navíc střeží nemrtvé posádky slavných postrachů moří, jakými byli třeba Jednoočko Luí, Rendy Pahýl či Tóna Smrdutýhák.
Dojmy z hraní: Age of Empires: Definitive Edition
Remastery počítačových her můžou sloužit dvěma účelům. Jedním z nich je cílit na nostalgii, mávnutím kouzelného proutku omladit textury a zmámit hráče do opojného pocitu, že se vrátili do starých lepších dob. Tím druhým, úctyhodnějším, je snaha opět přivést na trh hru nějakým způsobem unikátní, nebo aspoň takovou, jakých dnes už moc nevidíme. Age of Empires: Definitive Edition, jejíž multiplayerovou betu jsem si v průběhu víkendu vyzkoušel, aplikuje oba přístupy, ale klopýtá při tom víc, než by bylo zdrávo.
RPG Stygian: Reign of the Old Ones působí jako skvělá pocta Lovecraftovi
Prastaří chapadlatci jsou stále čím dál tím víc populární. Neplatí to jen ve světě knih a videoher, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit i obrovské množství stolních her s tématikou lovecraftovského hororu. Ale když už to člověk vidí na každém kroku, začne se to dost zajídat. Proto mě první pohled na tahové RPG Stygian: Reign of the Old Ones nechal chladným, jenže pak jsem si vyzkoušel právě vydané demo a... míra mého aktuálního nadšení zavání až nepříčetností!
