Final Fantasy VII vypadá jako krásná pocta originálu, ale vyvolává spoustu otazníků

Jako Thundaja z čistého nebe přišlo demo Final Fantasy VII Remake a milovník původní hry (já) samozřejmě nemohl odolat, aby jej za pár desítek minut neproběhl. Zabralo to něco přes půl hodinky a mé dojmy ze samotného dema jsou pozitivní, ale… těch „ale“ je tu víc.

Dojmy z hraní: Pokémon Sun and Moon

Jen málokterá herní série obstává ve zkoušce času tak neoblomně jako Pokémon. Letošní díly Sun and Moon vychází 20 let po původní dvojici Red and Blue, a přitom základ jejich hratelnosti zůstává stejný: vandrujete po rozsáhlém světě, lovíte roztodivné příšerky, trénujete je a stoupáte v řebříčku. Proč ostatně překopávat něco, co funguje. Vývojáři ze studia Game Freak vymysleli nadčasový, mezigeneračně zábavný, RPG systém, který od konce minulého století už jen vybrušují, doplňují a zkrášlují. Pokémon Sun and Moon, zdá se, nebude výjimkou. Nebo aspoň takové jsou mé dojmy po úvodních 90 minutách, které jsem s hrou strávil v evropské centrále Nintenda ve Frankfurtu.

Child of Light přináší vrány, které básní a pijí rum

Profesionální deformace v praxi. „Child of Light vznikla na základě sto dvaceti stránkové básně,“ začal jeden z vývojářů prezentaci v Paříži. „Mluvíme o normostranách nebo stránkách ve Wordu?“, zajímal jsem se bez rozmýšlení. V hlavě se mi rozjela kalkulačka počtu znaků, slov a času nutného k napsání ve vztahu k blížící se uzávěrce. Mezititulky? Kurzívou psané názvy jiných titulů? Dáváme infoboxy? Přitom je to vlastně jedno. Onu báseň napsal Jeffrey Yohalem, scénárista Assassin's Creed: Brotherhood a Far Cry 3, a momentálně jeden ze šéfů vývoje Child of Light. Napsal jí proto, aby podle ní vytvořil poetickou hru.