Studio Larian, které momentálně vyvíjí očekávané RPG Baldur’s Gate III, je zklamané. Kdo ho zklamal? Vy! A já. My všichni, kdo jsme si nový Baldur vyzkoušeli v early accessu a neprokázali ani zbla kreativity navzdory všem úžasným nástrojům, které nám vývojáři poskytli.
Konkrétním problémem je to, že hráči tvoří extrémně nudné postavy, za které následně hrají, jak Lariani sdělují v novém updatu. Analytický tým dal dohromady agregát nejpopulárnějších voleb při vytváření postavy, jehož výsledkem byl… tenhle týpek.
zdroj:
Vlastní foto autora
Je pravda, že to je neobyčejně nudný patron, kterýžto názor s humorem sobě vlastním sdílejí i sami autoři: „Co to má znamenat, lidi? Dali jsme vám démonské oči, rohy, dokonce i ocasy. Jsme nesmírně zklamaní. Utrhněte se ze řetězu. Tvrdě jsme na tom pracovali!“
Věřím tomu, možností v tvorbě postavy je skutečně spousta. Zároveň je ale velice, velice snadné nebýt kreativní, což si ostatně teď hned ukážeme v praxi. My tři členové redakce, kteří Baldur hrajeme, tedy já, Aleš a Pavel, jsme dali dohromady krátké profily našich vytvořených postav. A nevím, jestli bychom Lariany potěšili…
Vašek Pecháček: Alleria, elfka kouzelnice
zdroj:
Vlastní foto autora
Ano. Bohužel. Místo abych proti nudným šiřitelům klišé bojoval, přidal jsem se k nim, jak kdybych byl Anakin a oni Sithové. Sice nehraju za nejobyčejněji vypadajícího chlápka na světě, ale zvolil jsem hned druhou nejnudnější možnost – krásnou elfskou čarodějku.
Mám k tomu ale dobrý důvod! Až vyjde plná verze a já budu první akt hrát pěkně od začátku, hodlám si vybrat jednu z předpřipravených postav, které tedy klišovitě, nudně a tradičně v žádném případě nepůsobí.
No a tak jsem si chtěl aspoň jednou Baldur užít tak, jak jsem si ho užíval kdysi, když jsem jako teenager zbožňoval klasický pohled na fantasy. Elfové jsou krásní a hodní, hraničáři jsou všichni jako Aragorn, existuje dobro a zlo a nic mezi tím…
Výsledkem je Alleria, krásná a hodná, chytrá a úžasná, no a samozřejmě blonďatá. A víte co? Baví mě. Hraní za ni mi docela silně připomíná doby, kdy jsem první dva Baldury prošel za krásného a hodného, chytrého a úžasného (i když hnědovlasého) elfského hraničáře Noriena. Což je příjemná změna třeba oproti takové Divinity: Original Sin 2, kde člověk skoro povinně musí hrát za psychopata.
A mimochodem, ještě jeden důkaz o tom, že Allerii stvořil čtrnáctiletý Vašík: Je na holky. Konkrétně na lesní půlelfky s hlubokýma hnědýma očima, jestli to potřebujete vědět přesně. No co, nekoukejte na mě tak, já jsem si chtěl vzít tieflinga, jenže mi ho sebral Pavel!
Pavel Makal: Cain, Mephistopheles Tiefling Warlock
zdroj:
Vlastní foto autora
Když jsem při procházení dostupných ras narazil na démonického tieflinga, nemusel jsem už listovat dál. Sympatický rohatý rudokožec s pohrdlivým leskem v oku a původem v samotných Devíti peklech byl jasnou volbou od samého počátku. A jakou jinou kariéru bych svému urozenému pekelníkovi mohl zvolit než právě dráhu Warlocka?
Tieflingové mají k magii velmi blízko a černokněžníci navíc dle mytologie svazují svůj osud obchodem s mocnou bytostí, která jim za odměnu propůjčuje strašlivé schopnosti. Cain bude velmi mazaný a bude vždy hledět především na svůj prospěch, nebude se příliš svazovat konvencemi dobra (ale ani zla) a věřím, že si spolu užijeme spoustu legrace v situacích, do nichž nás jeho volnomyšlenkářství zavede.
Mimochodem, ten mozek jsem nerozmačkal. Jen jsem ho zmrzačil, aby mi mohl dobře posloužit, ale zároveň se mi nemohl jen tak postavit na odpor. MUHAHAHAHAHA! *stmívačka s plameny*
Co se týče vysněné partnerky, padly mé oči na sexy křivky krasavic z rodu Lolth-sworn drow, jejichž popelavá pokožka, špičatá ouška a elfí ztepilost jsou zkrátka k nakousnutí. Doufám, že se mi během Cainova putování podaří narazit na obzvlášť nedotčený exemplář a svým démonickým vlivem jej pěkně zkazit. Držte mi palce!
Aleš Smutný: Arathan, half-drow válečník
zdroj:
Vlastní foto autora
Je to tak, ta výtka Larianů zčásti padá i na mou hlavu, ale důvod je jednoduchý. Postavu jsem tvořil tak, že jsem chtěl zkusit někoho, za koho pak nebudu hrát v plné hře. A tak jsem se rozhodl jít cestou postavy, kterou bych stvořil tak před dvaceti lety. Pohledný, cynický, ne emo, ale rozhodně edgy půlelf válečník s minulostí profesionálního vojáka.
Alespoň jsem se vyřádil na své vysněné lásce, kterou je tieflinžka (právě jsem vymyslel slovo) na počest Annah z Planescape Torment a Neeshky z Neverwinter Nights 2. A válečníka proto, že jsem roky za válečníky hrál a vím, že do plné verze si vezmu něco mnohem pestřejšího (pravděpodobně jeden z předpřipravených charakterů, protože Divnity: Original Sin 2). Plus jsem vzpomínal na první demo Swena Vinckeho a chtěl jsem úvodními boji projít bez větších problémů.
Arathan tedy vypadá jako výplod kluka, který měl fakt hodně rád romány o Drizztovi, chová se jako výplod někoho, kdo často četl Gemmella a hraje se za něj… inu, standardně. Baví mě za něj hrát a roleplayovat, ale pořád mi v hlavě vrtá, že předpřipravené postavy (za které zatím v early accessu nejde hrát) budou určitě mít propracovanější příběhové pozadí.
Ale i tak si těch asi 25 hodin za Arathana užiju a budu nemilosrdně potírat Mind flayery (ano, ten mozek jsem s chutí rozmačkal) a dělat rozhodnutí, která v plné hře asi zkoušet nebudu. Arathan je vlastně takový konglomerát mých zažitých klišé z dekád hraní RPG a faktu, že v early accessu chci experimentovat.
