Reportáž z londýnského Final Fantasy XIV Fan Festu

Britská metropole koncem října hostila evropskou zastávku Final Fantasy XIV Fan Festu, akce zasvěcené momentálně nejhranějšímu MMORPG vůbec. V Londýně se Naoki Jošida a jeho tým zastavili po červencovém otvíráku v Las Vegas, festivalové trio pak završí v lednu v domovském Tokiu.

Na oznámení novinek z chystaného datadisku Dawntrail byla londýnská edice coby ta prostřední logicky chudší, na chudý program jako takový si ale návštěvníci rozhodně stěžovat nemohli. Prostory výstaviště ExCeL se na dva dny proměnily v Eorzeu s řadou tematických miniher, obrovskou tvůrčí dílnou a obřím pódiem, kde se kromě panelů a přednášek odehrála také dvojice koncertů, přehlídka cosplayů nebo soutěž Chcete být gilionářem?

Do Londýna se Fan Fest vrátil po dlouhých devíti letech – v roce 2014 tu svou evropskou část odstartoval vůbec poprvé. Vstupenky vyšly na 160 liber, v přepočtu skoro 4 500 korun, což však nezabránilo jejich vcelku bleskovému beznadějnému vyprodání a následným dlouhým frontám na prakticky libovolnou aktivitu.

zdroj: vlastní foto

Sobotní program odstartovala keynote šéfa vývoje Final Fantasy XIV Jošiho-P, který se na pódiu objevil v převleku nově představeného povolání zvaného Viper. Vedle toho v prezentaci ukázal několik nových lokací či spolupráci se sebou samým v podobě propojení světů FFXIV a Final Fantasy XVI, jehož vývoji šéfoval také.

Na proslov plynule navázal otevírací ceremoniál s uvítáním některých hostů včetně skladatele Masajošiho Sokena či samotného otce série Final Fantasy, Hironobua Sakagučiho. Tento herní designér sice Square Enix opustil už před dvaceti lety, rozhodně ale nepatří k těm, kteří by nad svými pokračovateli lámali hůl.

zdroj: vlastní foto

Naopak se ukázal být velmi vášnivým fanouškem právě čtrnáctky, v níž strávil stovky hodin a dokonce pokořil některé z nejtěžších výzev, které MMORPG má. Původně se do něj prý pustil ze slušnosti před dvěma lety při přípravách na rozhovor, brzy se ale přistihl, že Final Fantasy XIV hraje i 12 hodin denně. Základní hru a první tři datadisky zvládl Sakaguči dohrát zhruba za měsíc, což je poměrně drsné tempo.

Své schopnosti pak dokonce předvedl během živého hraní na plátně, o asi nejdojemnější moment celého víkendu se ale postaral ve chvíli, kdy mu Jošida poděkoval za vymyšlení celého Final Fantasy. Na to Sakaguči odpověděl, že mu díky samozřejmě musí vrátit, protože je neskonale vděčný, že Jošida jeho herní sérii ještě vylepšil, což vývojáře na pódiu dohnalo k slzám.

O slzy dojetí ale nebyla nouze ani během koncertu, který završil první festivalový den. Japonská klavíristka Keiko na něm odehrála mnohé z ikonických melodií, některé za doprovodu vokalistky Amandy Achen, která svým značně operním projevem občas poněkud přehlušila i klavír.

Vtipnou vložku zajistil Masajoši Soken, na pódium se vydal s bizarním syntezátorem a na otamatón se vzápětí pustil do mírně parodického duetu. Pianistka mu ale neměla nic za zlé a nakonec si dokonce na chvíli zkusili čtyřhru. Hodinový koncert pak uzavřela píseň Flow, která platí za hlavní skladbu datadisku Endwalker, a byl to závěr vskutku dojemný.

Neděle pak vedle živého hraní FFXIV Sakagučiho s Jošidou na velkém plátně přinesla kupříkladu semifinále turnaje Crystalline Conflict či cosplayerskou přehlídku – k nejpopulárnějším převlekům patří pro svou jednoduchost Amaurotine, stejně tak se po výstavišti potulovala spousta Hildibrandů a Loporritů.

zdroj: vlastní foto zdroj: vlastní foto

Největšího potlesku se na pódiu dočkaly řemeslně nejnáročnější kostýmy – ideálně se svítícími prvky, případně narážky na populární memy. Koho by nepobavil převlek nízkopolygonového trsu hroznů? Samotný Square Enix tohle ovoce ostatně rozdával v antistresové mačkací podobě v taštičce s tematickými předměty, kterou si z Fan Festu odnesli všichni účastníci.

Hlasivky a dlaně návštěvníků si neodpočaly ani v odpolední části programu, kdy se hlukem rozhodovalo o některých palčivých komunitních otázkách, ale hlavně během podvečerního koncertu kapely The Primals. Pětičlenné uskupení vedené Sokenem roztančilo i dav, který bych na pravidelné posluchače japonského heavy metalu rozhodně netipovala.

S výjimkou koncertů se na záznam z obou dnů londýnského Fan Festu můžete podívat na oficiálním kanále Square Enixu, video ale přirozeně nezachytí všeobecně přátelskou, vřelou atmosféru, kterou vedle za všech okolností nápomocných a usměvavých pořadatelů zvládli vytvořit i nadšení fanoušci, a to navzdory všudypřítomným frontám.

zdroj: vlastní foto

Ačkoliv se tvoření front například u stánku s merchem snažili pořadatelé zabránit rozdělením do skupin s alokovanými časy, beztak se čekalo na nákupy. Na setkání s vývojářským týmem vám musel vyjít los, ale čekalo se i na ně. Čekalo se na tvůrčí dílničky trojice gild, čekalo se na hraní FFXIV, desítky minut se čekalo i na aktivity, které pak zabraly sotva minutu. Alespoň že občerstvení bylo relativně snadno dostupné a bez dlouhých front, ovšem mimo prostory festivalové haly, v centrální části výstaviště s mnoha restauracemi a obchody.

zdroj: vlastní foto zdroj: vlastní foto

Hlavní hala Fan Festu byla rozdělená na tři části reprezentující trojici významných herních regionů s jejich hlavními městy: Ul’dah s pouští Thanalan, Limsa Lominsa na pobřeží La Noscea a Gridania v lesní oblasti Black Shroud. Každý s tematickou výzdobou, minihrami a dalšími aktivitami.

V lese tak kupříkladu nechyběla lukostřelba na terč či tipování, za kterými dveřmi se skrývá Diabolos. Přímořská La Noscea nabídla rybaření, hod sekerou či stánek s dočasnými tetovačkami. Thanalan pak přišel s bowlingem s chlupatými růžovými koulemi, variací na “podlaha je láva”, jen místo lávy na zemi občas číhala bomba, a taky s arkádovými závody chocobů.

zdroj: vlastní foto zdroj: vlastní foto

Zároveň pořadatelé mysleli na spoustu milých detailů – potěšil kupříkladu stan první pomoci cosplayerům, kteří si v něm mohli opravit kostým. Fan Fest byl také nebývale připravený na návštěvníky s hendikepem či na vozíku – od všudypřítomných plošin, vyhrazených toalet, výborné navigace až po rezervovaná místa v hledišti. I mně osobně pak přišla vhod tichá odpočinková místnost vybavená sedačkami, vaky, pohodlnými polštáři a sluchátky i špunty do uší.

zdroj: vlastní foto zdroj: vlastní foto

Dohromady byl londýnský Final Fantasy XIV Fan Fest skvělým zážitkem, a to mám v rámci série jiné favority. Po návratu mě nicméně přiměl oprášit svou postavu, kterou jsem už někdy během pandemie uložila k hlubokému spánku. Rozhodně s ní jako Sakaguči netrávím 12 hodin denně, ale stačil jeden víkend, abych oživila svou vnitřní bojovnici světla. Třeba i stihnu dohnat prozatím vydaný obsah, než příští rok v létě vyjde Dawntrail? Uvidíme!