zdroj:
tisková zpráva
Nedávno jsme byli požádáni o k vyjádření v anketě, proč u recenzí her na TISCALI Games hodnotíme čísly a nikoli třeba slovně. Téma je to staré jako svět sám a probíralo se skrz naskrz všude možně nesčetněkrát, takže se na to asi nedá odpovědět něco extra objevného. Přesto na druhou stranu není špatné mít všechny důvody pěkně sesumírované na jednom místě, o což se pokusil agilní blogger Adam "Overwatch" Homola v rozsáhlém článku. Oslovil nejen uživatele a přátele na Twitteru, ale také šéfredaktory Levelu a Score (o pár dnů později se k nim dodatečně přidaly další osoby, které v den konání původní ankety, minulou sobotu, nereagovaly). Přetiskujeme zde náš pohled na tuto složitou problematiku, který může zajímat i vás:
-
Je to jednoduché - protože většina čtenářů číselné hodnocení na konci prostě chce. I když to udělení jednoho čísílka má spoustu nevýhod (např. že to vede ke srovnávání dvou čísel udělených od dvou různých autorů, což jsou ale dva různé subjektivní názory/pohledy/kritéria na vše, ale lidé to stejně často chybně chápou jako "Tiscali dalo X"; stejně tak tím jediným číslem nejde vystihnout dva různý pohledy na věc, např. pro člověka co má minulý díl FIFY a pro člověka, co k FIFĚ 10 přijde jako k nové hře poprvé).
Přesto je to pořád to nejlepší možné (dostupné) vodítko...
- pro ty, kteří nemají čas/chuť číst celý text
- pro ty, kteří jsou "jednodušší" a text by nepochopili (ale číslu x/10 rozumí s odpuštěním každý blbec)
- pro ty, kteří se řídí dle výše hodnocení, jestli si tu recenzi vůbec přečtou (a začnou o hře uvažovat)
- pro snadnější zapamatování, když se třeba baví dva běžní hráči v tramvaji, tak číslo řeknou hned, ale slovní verdikt si nepamatují
- v neposlední řadě i pro výrobce, pro které je pochlubení se výsledným číslem marketingově snažší, než aby museli někde v promo materiálech uvádět citaci z verditku
Ten, kdo číselné hodnocení zrušil, ten neuspěl (v ČR např. GamePro, i když to samozřejmě nebyl jediný důvod), nebo není braný tak vážně (1UP se svými A/B/C, čemuž spousta lidí nerozumí). Nejhorší, co v tomhle směru jde udělat, je snaha o odlišování kvality her tím, že jedna dostane 82% a druhá 83% (což pak spousta lidí řeší, že ta druhá hra je jako lepší), i snaha o přehnané zesložiťování systému bodování, kdy někdo dává samostatná čísla pro grafiku, zpracování, originalitu atd., a spousta lidí pak nerozumí, proč výsledné číslo není průměr.
S číselným hodnocením her na škále 1-10 se samozřejmě pojí i řada záporů. Poslední roky všichni vídáme stále častější nešvar, většinou u zahraničních médií, že sice mají stupnici 1-10, ale v reálu nepoužívají celou její škálu a berou coby průměrnou známku sedmičku. Proč pak ale mají desetibodovou stupnici? Obvykle na takovém médiu dostane skvělá hra 9, středně dobrá hra 8, a horší hra 7. Domnívám se, že za to mohou dvě věci. Jedna, že číselná hodnotící stupnice některých mohutně vyhypovaných her podvědomě začíná až na sedmičce kvůli intenzitě a gradování jejich marketingu. Pokud taková hra zklame, v podstatě se nemusí bát, že by dostala něco horšího než sedmičku, to prostě pak už "nejde". Tady někdy záleží i na výrobci, pokud je to nadnárodní firma, tak dostane jinou stupnici než třeba od malých vývojářů z Ruska, už jen kvůli zemi jejich původu.
Druhým důvodem jsou obavy editorů významných zahraničních webů z následných problémů, nebo spíš lépe řečeno jejich snaha o nekonfliktnost. Jak s jejich čtenáři, kteří už jsou za ty roky zvyklí jen na škálu mezi 7-9 a cokoli jiného by vyvolalo skandál (byli by obviňováni, že třeba takovou čtyřkou se chtějí zviditelnit). Tak s distributory, kteří rovněž odvykli od jiných známek než 7-9, šestku pomalu považují za sprosté slovo. Ví, že cokoliv nižšího by s nimi řešili stížnostmi dva dny (při odvolání se na "vždyť jinde nám dali tolik a tolik" - jaky by to snad byl nějaký argument, tady dodám, že Metacritic osobně považuju za zlo, protože se tam dávají přímo vedle sebe různé hodnotící stupnice/různá měřítka různých médií, typicky se škálou 7-9, ty se škálou 5-10 a ty používající celou škálu 1-10) a příště by jim za takový dle jejich názoru "úlet" nedali inzerci (což ale není nikdy přímo prokazatelné), takže si to nikdo nedovolí riskovat.
Co to tak sleduji, v textech např. na IGN je často zmíněno mnoho záporů a negativ, ale výsledná známka s tím někdy moc nekoresponduje a spíš vychází vstříc té stupnici 7-9 požadované publikem. Takže čtenáři se o negativech sice z článku dozví, ale číselné hodnocení bývá takový oddělený svět. Typickým příkladem budiž třeba recenze Flashpointu 2 v zahraničních papírácích, které řadu vlastností poplivaly, ale hodnocení stejně kleslo jen na 70 a něco. Codemasters pak mohou brblat, ale kvůli sedmičce ještě nebudou stahovat inzerci ani to více řešit, protože sedmička je pro ně poslední ještě jakžtakž akceptovatelné číslo a to ví i redaktoři. Zkrátka aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
To jsou ty výjimečné situace, kdy jsem rád, že se nacházíme na tak malém a nevýznamném trhu a můžeme si tady dávat známky, jaké chceme. Jediní, kdo si pravidelně stěžují, jsou vývojáři českých her, ale to je už jiný problém... [další názory na toto téma na Overwatch.cz]