Microsoft straší Kinectem a uklidňuje s Gears of War 3
zdroj: Archiv

Microsoft straší Kinectem a uklidňuje s Gears of War 3

18. 8. 2011 21:48 | Téma | autor: Petr Poláček |

K čemu jsou potřeba tiskové konference? Těm, co sedí v sále, rozhodně k ničemu, když si zrovna nepotřebují odpočinout. O nic lepší ovšem nejsou novinářské akce, kde člověk nejdříve půl hodiny mokne před vchodem, aby pak dalších několik hodin prostál čekáním na to, než na něj dojde řada a mohl si zahrát některou z připravovaných her. Přesně takový charakter měla Gamescom prezentace Microsoftu, potažmo her, které tato firma plánuje vydat tento podzim.

Začalo to Martinou Hingisovou, která se křenila při hraní Kinect Sports Season 2, pokračovalo to přes nepřekonatelného Chrise Taylora u stánku Age of Empires Online a končilo to hopsáním u Kinect Star Wars a čekáním na posezení v mučícím křesle při hraní Forza 4. Navzdory spoustě čekání, navzdory spoustě lidí, navzdory velmi špatné kávě, se podařilo nasbírat várku dojmů z výše zmíněných i jiných her, které během podzimu oblaží majitele platforem X360, PC a Windows 7 Mobile.Zástupce PC platformy se na Microsoftí exhibici prezentoval pouze jeden – nedávno vyšlá strategie Age of Empires Online, kterou jsme vám zevrubně popsali už v prvních dojmech. Nutno říci, že druhé dojmy byly stejně pozitivní. Grafika je komiksovější než v původní sérii, ale hratelnost je neuvěřitelně návyková – myš vám přiroste k prstu.  Vyzkoušel jsem mód, ve kterém za Řeky musíte chránit vesnici stavěním věží a těžbou surovin – zkrátka poněkud komplexnější tower defense. Radami hraní neznámého módu zjednodušoval Chris Taylor (ano, ten chlapík od Dungeon Siege a Total Annihilation), čímž nepřímo naznačoval, že primitivní charakter této herní varianty, který je v in-game obchodě dostupný za drobné peníze, se časem rozvine v komplexní mix obranných, preventivních a útočných manévrů. Chris mi krom jiného vnutil kartičky s kódy pro prémiové civilizace, které použijeme v recenzi, jenž vyjde příští týden. Možná něco zbude do podcastu :)

Zvětšit zdroj: Archiv

AoE Online už jsem měl zmapované předem, což se nedá říci třeba o remaku Halo Anniversary, který Microsoft prezentoval v podobě multiplayerové seance pro čtyři hráče. Půl hodiny jsem se snažil porazit své kolegy z bůhvíjakých států, ale moc se to nedařilo. Jako pamětník všech dílů Halo, však musím konstatovat, že remake prozatím překračuje cíle svých tvůrců a nejenom graficky. Multiplayerová režba na klasických Halo mapách a v grafice, která odpovídá dnešnímu (konzolovému!) standardu, pro tentokrát dokazuje, že vývojáři to v minulosti uměli lépe.

Nerad bych křivdil Modern Warfare a jiným titulům, které multiplayer na konzolích vzaly útokem, ale přebarvené Halo jim nakopává zadek nejenom ve vyvážení map a jejich designu, ale i atmosféře. Možná to ale bylo tím, že jsem nemusel během bitvy neustále poslouchat pokřiky pubertálních idiotů a mohl se soustředit na hru a vstřebání všech těch proher: Maďarsko jsem tentokrát neporazil.

Zvětšit zdroj: Archiv

Podobné pocity vzbuzovala i hratelná verze Gears of War 3, respektive Horde 2.0 módu, ve kterém se bráníte stále početnějším a nebezpečnějším vlnám nepřátel, získáváte body, vylepšujete své zbraně i obranu a snažíte se vydržet, co nejdéle při životě. Popisek zní možná lákavě, ale praxe je ještě lákavější. Adrenalin protéká skrze svalnatá těla hrdinů i nepřátel a maskulinní show se v tu chvíli mění v boj o život, který má skutečný náboj. Pokud bych měl, po ruce Cliffa Blezsinskiho, poradil bych mu, ať z Gears of  War udělá čistě multiplayer akci. Eliminoval by tím spoustu kritiky a naopak by mohla naplno zazářit genialita multiplayerového designu, který prostě v Epicu umí.

Zvětšit zdroj: Archiv

Když pominu pár stojanů s hrami pro XBLA, které jsou ale výborným zabijákem času, zbyla už na prezentaci Microsoftu jenom skvadra Kinect her a k tomu Forza 4. Někteří kolegové měli tu odvahu čekat dvě hodiny na možnost vyzkoušet si hru ve speciálním křesle, které s vámi poměrně reálně smýká. Já tu odvahu (a čas) neměl a zahrál jsem si hru takříkajíc normálně. A výsledný dojem? Je to třetí Forza s novými tratěmi, lepším fyzikálním modelem a se stejnou grafikou.

Jinak řečeno, jde o skvělou závodní hru, balancující na pomezí komplexnější arkády a primitivní simulace, která díky Kinectu umí pár – v praxi ne moc použitelných – věcí navíc. Nelze však popřít, že to je skvělá zábava, a že se jedná o jeden z nejlepších arkádových simulátorů poslední doby. Srovnání s Gran Turismo však není moc na místě, obě hry mají ten tah na bránu poněkud jinak.

Zvětšit zdroj: Archiv

Tam, kde Microsoft stvrzuje svůj tah na bránu letošního podzimu „klasickými“ tituly, ať už jde o remaky nebo nové hry, se však firmě nedaří v oblasti casual hraní, čili her pro Kinect – ne z mého pohledu. A problém ani zdaleka netkví v technologii, jak dokazují rozdíly mezi jednotlivými tituly. Zatímco Kinect Star Wars je průšvih obrovských proporcí, Kinect Disneyland Adventures je překvapivě zábavný titul pro mladší hráče a jejich rodiče. Hvězdné války totiž trpí neuvěřitelným lagem při přenosu pohybů do hry ve všech oblastech, ať už se jedná o závody speederů, pasáže za Jediho nebo primitivní boření pouštní vesnice v roli jedné z příšer.

Když člověk udělal pět kroků zpět a viděl, jak skvěle technologicky i herně působí Dance Central 2, kde se konstantně držel hrozen zájemců o chvilku hraní, a pak se podíval o metr vedle, kde si pár posměváčků ukazuje na to, jak nefunguje Kinect Star Wars, tak bylo rázem jasno. Kinect Star Wars se však bude prodávat jako po másle, protože je to Star Wars a je to pro Kinect. Ostatně, jakákoli kritika vůči Kinect hrám je z naší strany de facto zbytečná, protože tento druh her zkrátka není určen pro majoritní většinu čtenářů Games. A lidem, kterým Kinect hry určeny jsou, současná úroveň kvality zřejmě stačí.

Zvětšit zdroj: Archiv

Patří k nim jednoduché, často až primitivní hříčky, komerčně velmi úspěšné cvičební a fitness tituly a samozřejmě minihrové kompiláty. Tedy přesně ten druh her, které při launchi Kinectu byly logické, ale nyní už by potřebovaly proložit něčím, co zaujme i jiné skupiny hráčů. Zatím se to nepovedlo, žádný z pokusů o hardcore Kinect hru nevyšel a je otázka, jestli vůbec vyjít může, dokud je myšlení vývojářů doslova uzamknuto v zažitých konvencích a tvoří, třeba i slušné, ale pořád stejné hry.

Ideálním příkladem je Kinect Sports Season 2, prezentovaný zmíněnou Martinou Hingisovou, která si všechnu tu legraci a zážitek z hraní užívala povinně. Vedle stojící skupinka novinářů se však překvapivě bavila upřímně a chvilka vlastního hraní několika miniher dokázala, že zaslouženě. Pro večírky a chvilky skupinové zábavy bude tento titul ideální, sami si ho ale nikdy nezapnete, když vás napadne, že byste se chtěli nějak pobavit a nechce se vám zrovna spouštět něco složitějšího, třeba RPG :)

Zvětšit zdroj: Archiv

Své místo si na prezentaci vydupaly i XBLA hry, k zahrání tu byly tituly, které právě vychází v rámci XBLA akce Summer of Arcade. Můžete si je ve většině případů už nyní koupit, a pokud vám do toho můžu mluvit, udělejte to – nic zábavnějšího totiž na Xboxu v tuhle chvíli nenajdete. Počkat si budete muset jenom na Trials Evolution, což je neuvěřitelně návyková motokrosová puzzle hra, kouzelnou indie strategii Orcs Must Die! od spolutvůrců Age of Empires Online, nebo Fruit Ninja pro Kinect. Ani jedna z her se nepokouší vytvářet nové koncepty nebo revoluční postupy, ale klasické téma zpracovává po svém, sympaticky a nesmírně hratelně.

Závěrečné hodnocení sestavy her, se kterými chce Microsoft na podzim bojovat o přízeň hráčů, má několik rovin a není jednoduché vytvořit celistvou charakteristiku. Forza 4, Halo: CE Anniversary a Gears of War budou komerční tutovky a navíc velmi kvalitní tituly, které osloví nejenom fanoušky daného žánru, ale většinu těch majitelů Xboxu, kteří se počítají za poněkud pokročilejší/pravidelnější hráče.

Kinect hry, jakkoli se k nim (s výjimkou Dance Central 2) můžeme stavět kriticky, mají také své místo na trhu – bohužel tento segment normálního hráče prostě míjí. Nicméně, i Kinect hrám by do budoucna prospělo, kdyby do jejich vývoje vývojáři vložili o dost víc autorského přístupu a nedrželi se zajetých šablon. Stačí se podívat, co dokázal Mizuguchi s Child of Eden a je jasné, že když se chce, tak to jde. A dokazují to i zmíněné XBLA tituly, u kterých zpočátku nikdo nestál a nakonec se k nim nedalo pořádně ani dostat. Kvalita si své fanoušky vždycky najde.

Nejnovější články