zdroj: tisková zpráva Tímto článkem bychom chtěli pokračovat v recenzích toho nejlepšího, co na enginu Half-Lifu vzniklo a čím si mohou jeho majitelé zdarma rozšířit herní možnosti o nové skvělé herní módy - čili o nové skvělé hry. O některých jsme již psali (Counter-Strike, DeathMatch Classic a další), o dalších peckách si povíme příště. Pro ty, kdo herní módy šířené zdarma ještě nezkoušeli, ještě na začátku zmíním, že se vůbec nejedná o žádné béčkové slátaniny ze dna druhé ligy, ale naopak jde často o prvotřídní hry, které se profesionálním (čili za prachy) hravě vyrovnají a leckdy je i daleko předčí. Dnes se tedy budeme věnovat úspěšné modifikaci Front Line Force, která má za sebou již dlouhý vývoj a v dnešní době se dostala do plně hratelné podoby. Poslední verze 1.3a byla vydána před několika dny a můžete si ji stáhnout od nás z lokálního mirroru. Homepage hry najdete na http://www.frontlineforce.com/, kde můžete sledovat nejnovější dění okolo hry jak na titulní stránce, tak v diskusních fórech. Doporučuji také navštívit stránky fanoušků www.flfmod.net, kde najdete další zajímavé informace, mapy, modely, popisy taktik pro různé hráčské modely apod. Lidé kolem této sajty se rovněž podíleli na vytvoření map přímo uvedených v poslední verzi Front Line Force (dále jen FLF). Na konec úvodní části ještě doporučím pro provozování nainstalovat vždy poslední patch Half-Lifu, který je nyní ve verzi 1.1.0.7 a můžete jej stáhnout z našeho lokálního mirroru, nebo třeba z www.planethalflife.com.

• Front Line Force a jeho pravidla
FLF je herní mód, jehož podstata je obdobná jako např. v Assaultu pro Unreal Tournament. Jedná se o týmovou hru, kde soupeří tým obránců s útočníky. Útočící tým má za úkol postupně dobýt a zabrat několik klíčových bodů v mapě (nezáleží zde většinou na pořadí, až na jednu výjimku, kterou tvoří mapa flf_chion, kde se dobývají body postupně), obránci se je snaží po dobu určenou pro hru ubránit. V okamžiku, kdy útočníci některý z klíčových bodů zaberou (v mapě jsou tato místa značena jako terminály či notebooky s radarem), nemohou už jej obránci vzít zpět, čili mohou pak už pouze bránit stanoviště zbývající. Hra končí tím, že buď útočníci dobudou všechna stanoviště daná mapou (jejich počet je v různých mapách různý), anebo když vyprší čas kola (ten je rovněž v mapách různý, stejně jako i několik dalších herních parametrů). Je to tedy hra stylem "všechno nebo nic".

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva

FLF je kombinací reality, která se promítá v designu map (opravdu dost dobrých), hráčských modelech, zbraních a částečně jejich chování. Druhou složkou konceptu hry je naopak ubrání reality s ohledem na hratelnost, což poznáte nejvíce v účinnosti zbraní, která je nižší než v reálu a tak není otázkou jediné kulky vás zabít.Osobně bych ale leckde účinnosti přidal, neboť mi nutnost třeba těžkooděnce trefit pětkrát sniperkou, než je po něm, přijde přeci jen trošku moc. Na druhou stranu jeden snajper nepokryje z dobré kempovny půl mapy.

Co se týká map, tak těch je v poslední verzi přes dvacet. Jedná se o přenesení rozličných, vesměs reálných prostředí do hry a nutno říci, že velice zdařilé. Jak co do architektury, tak po stránce grafické, což spolu pak působí už na první pohled velice zdařile a kvalitně. Základem úspěšné hry je perfektní znalost mapy. Pokud tedy chcete, aby hra za něco stála, je nutné si mapu pořádně nastudovat. Pak už si myslím každý vybere, hrávali jsme to dokonce i v některých mapách stylem jeden na jednoho a v pohodě jsme se pobavili.

Obdobně se můžeme vyjádřit o zbraních, které opět představují to lepší, nač jsme z různých modů zvyklí, a jak jejich grafika, tak zvuková stránka i jejich chování jsou na vysoké úrovni, která každého potěší. Zbraně jsou rozděleny do pěti kategorií od pistolí, brokovnic, poloautomatů, pušek (ostřelovaček), až po zbraně těžké (těžký kulomet) plus granáty, které jsou ve hře jak výbušné, tak oslepovací. Zbrojní arzenál představuje známé typy skutečných zbraní, které jsou tolik typické i pro ostatní reálné 3D modifikace, nejen pro Half-Life. Některé ze zbraní najdete ve hře i ve více variantách, nicméně nějaké to rozšíření o další zbraně by hře ještě slušelo. Engine hry je upraven tak, že střely mají reálnou balistiku, záleží na tom, kam vás trefí, z jaké vzdálenosti a jakou zbraní a při střelbě dávkami dochází k rozptylu kulek, podobně jako ve skutečnosti. K zobrazení rozptylu střel slouží ve hře pomocná kružnice, která se zobrazuje okolo záměrného kříže a která ukazuje rozptyl zbraně, kterou právě držíte. Její tvar se aktuálně mění podle toho, jestli jste zakleknuti, běžíte či dokonce při střelbě skáčete. Díky reálnému chování zbraní je tedy mnohem účinnější střelba po jednotlivých nábojích či v krátkých dávkách než držení spouště a kropení a zároveň je lepší střílet v klidu než za běhu. Realitě trochu dává na frak možnost střílet pod vodou, ale jak jsme už psali - jedná se i podle slov autorů o vyváženou směsici reality a hratelnosti. Mluvíme-li o pohybu, je třeba zmínit možnost plížení, což je jedině potěšitelná zpráva. Plížící se hráč se tak může dobře schovávat jak za malými překážkami, tak třeba na střechách a je obtížnější jej trefit. Na druhou stranu má tato pozice i své nevýhody, zejména v okamžiku, kdy je třeba vyklidit post a co nejrychleji zmizet. Plížení má i několik podle mě skvělých vychytávek - jednak nějakou chvilku trvá, než je hráč schopen zalehnout či vstát, navíc pokud se plížíte, nemůžete střílet, což je jako ve skutečnosti. Pokud tedy chcete v lehu i střílet, nesmíte se při tom pohybovat. Super!

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Ve hře hraje roli i tzv. stamina, což je v podstatě hráčova energie (ne zdraví!), která ubývá hlavně při skákání (běh na ni nemá prakticky vliv), čímž se zabraňuje hopsání, které je známou taktikou třeba v Quakovi a jeho stylem laděných hrách, ale v reálnějších modifikacích kazí hru. Tato energie zase dorůstá a rychlost jejího doplnění závisí na tom, co děláte - nejlépe je samozřejmě v klidu chvíli počkat. Ukazatel stavu energie najdete i přímo na HUDu, kde je zobrazen jako injekční stříkačka (aspoň doufám, že to má být stříkačka).

Každý tým zahrnuje tři hráčské modely, mezi kterými si každý může před zahájením hry (ale i v jejím průběhu) vybrat ten, který bude používat. Výběr modelu ve FLF nemá pouze vizuální význam, ale zahrnuje i další vlastnosti a možnosti, které máte pak k dispozici. Začíná to výběrem zbraní, kdy různé modely mají dostupné jiné zbraně. Jako příklad uvedu třeba snipery, kteří jsou díky lehčímu obrnění rychlí a jediní mají možnost nastoupit do hry s ostřelovačkou. Obdobně je tomu i u ostatních modelů, které se navzájem liší v možnostech výbavy i rychlostí a obratností v závislosti na typu obrnění, které je jim do hry automaticky přiřazeno.

• Vstupujeme do hry
FLF se hraje na kola, jejichž délka je limitována nastaveními pro každou mapu zvlášť a pohybuje se řádově v jednotkách minut. Počet cílů, které je třeba útočníky zabrat je rovněž variabilní a pohybuje se většinou od tří do pěti. Na pořadí zabírání cílů většinou nezáleží a je tedy zcela na úvaze útočníků, jakou zvolí strategii. Strategií myslím jednak to, jakým způsobem a v jakém pořadí se rozhodne útočící tým stanoviště zajímat, ale patří sem i zvolení optimálního složení týmu, které se alespoň vzhledem k počtu hráčů a hrané mapě mění. Taktika by mohla zahrnovat i domluvu, který z bodů budete dobývat jako poslední. To je totiž jeden z klíčových momentů, kdy se všichni obránci už s jistotou nakupí kolem něj a budou jej strážit stůj co stůj. Proto je z hlediska útočné taktiky dobré zvolit pro tento účel stanoviště, které se nejsnáze dobývá proti tlupě nepřátel. Nedílnou součástí taktiky je i dorozumívání, k němuž je hra vybavena speciálním menu s povely pro spoluhráče (menu umožňuje navíc i změnu modelu hráče, týmu apod.).

Hra tedy začíná výběrem, za který tým budete hrát a pak volbou hráčského modelu. Poté se objeví nabídka pistolí, z nichž si jednu vyberete a následuje výběr dostupných primárních zbraní a pak ještě zbraní sekundárních. Ve hře tedy nosíte automaticky nůž, pak zvolenou pistoli a dvě těžší zbraně plus granáty. Na způsobu vybavení mě mrzí jedna věc, a tou je fakt, že po zabitém hráči je možné sebrat pouze primární zbraň. Uvítal bych třeba ještě aspoň granáty, neboť do hry vstupuji s jedním výbušným a jedním oslepovacím, které když použiji, nemám nárok si jiné opatřit dokud mne nezabijí, čímž jsem ve značné nevýhodě. Možnost brát granáty zabitým by tak podle mě ty šikovnější hráče držela lépe ve hře.

Po úvodních výběrech následuje skočení do mapy, kdy ještě v úvodu je nastaven čas, po který se útočníci nemohou hýbat a obránci v tuto dobu rychle obsazují klíčové pozice. Po jeho uplynutí už začíná vlastní hra a odpočítává se čas limitující délku kola. Útočníci vyhrají pouze tehdy, pokud se jim podaří zabrat všechna stanoviště. To probíhá tak, že nestačí kontrolním bodem pouze proběhnout, ale je třeba po určitý čas držet stisknutou klávesu pro jeho zajímání. Kdo někdy hrál Counter-Strike, zná to třeba ze situace při pokládání bomby. Po tuto dobu nemůžete střílet a jste snadno zranitelní, takže je dobré, když je někdo z týmu poblíž a kryje vás. Pokud jste nuceni zajímání stanoviště přerušit, budete při příštím pokusu pokračovat a čas, který jste předchozím pokusem strávili vám bude už započten. Pro zabírání stanovišť je důležitý i radar, který si můžete (ale nemusíte) nechat zobrazovat na monitoru a který ukazuje i polohy jednotlivých stanovišť. Bohužel (anebo naschvál) v něm není nijak odlišeno již ovládnuté stanoviště od toho, které je třeba ještě zabrat. To je řešeno další klávesou, jejímž stisknutím se objeví seznam stanovišť včetně jejich rozmístění přímo na mapě a již dobytá stanoviště jsou zde barevně rozlišena. K radaru ještě doplním, že nepoznáte, zda se spoluhráč či kontrolní bod nachází nad vámi či pod vámi.

Začátečníkům je určena možnost zobrazovat ikonky nad spoluhráči, aby snáze poznali, po kom střílet a po kom ne. Ke hře je třeba ještě dodat to, že řada map je osazena i automatickými střílnami, převážně ve startovacích zónách jednotlivých týmů. Ty při spatření nepřítele po něm začnou automaticky pálit jako z kulometu. Proto je nutné dávat pozor nejen na živé protihráče, ale i na tyto střílny. Jejich význam je jasný - zabránit tomu, aby jeden tým číhal ve startovací zóně soupeře a ihned jeho hráče likvidoval. Čili zajímavá a promyšlená vychytávka.

• Multiplayer
zdroj: tisková zpráva Týmová střílečka samozřejmě vyžaduje dostatečný počet hráčů. K nim se dá přijít několika způsoby. Prvním a nejlepším je sehnat partu kamarádů, někde se sejít a pořádně zapařit po síti. Jsou prázdniny, tak proč to nezkusit. Druhá varianta v případě, že první možnost není právě dostupná, je hra přes internet. K tomu je FLF vybaveno i ikonkami, které se vám nainstalují do nabídky Start a které vás automaticky připojí na některý z oblíbených serverů ve světě. Další způsob je možnost automatického vyhledání všech dostupných internetových serverů a nechybí ani možnost hry s boty. Ta je v případě FLF v podobě externích botů, kteří hru v tomto módu podporují. Chcete-li hru s boty zkusit, odkážu vás na stránky užitečné utility MultiBots Launcher (http://www.freddark.net/mbl/mbl.html), která po svém nainstalování automaticky rozpozná, které herní módy pro Half-Life včetně botů máte nainstalovány a navíc dokáže mezi různými boty přepínat a hru s nimi konfigurovat. Na této stránce zároveň zjistíte, které herní módy utilita podporuje včetně toho, jaké boty pro tu kterou modifikaci zvládá a hlavně jsou zde na ně odkazy pro stažení. Zde si tedy najděte i odkazy na boty pro FLF a po jejich instalaci si s nimi můžete zahrát. Ještě upozorňuji, abyste instalaci botů věnovali pozornost, neboť instalační postupy bývají různé a často nestačí jen bota rozbalit ať již ručně či instalátorem, ale je třeba ještě dodatečně jej aktivovat, někdy se bot instaluje do adresáře s módem, jindy přímo do složky Half-Lifu apod. Proto si vždy přečtěte readme, které každého bota doprovází a kde najdete instrukce pro jeho správnou instalaci.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva