Základem hratelnosti je využívání silných stránek obou hrdinů. Jak vám vysvětlí video níže, Ataataq je silný, dokáže rozbíjet překážky, přesouvat bloky ledu, šplhat a obecně cokoliv, co je fyzicky náročné, to je jako dělané pro hlavu rodiny. Hiko má zcela odlišné zaměření. Fyzicky slabý syn dokáže komunikovat s duchovním světem a obecně spadá do jeho kompetence cokoliv nadpřirozeného.

Hiko díky tomu dokáže vytvářet mosty ze světla, teleportovat se a cestovat duchovním světem. Klíčem k úspěchu tedy je využívání schopností otce i syna, které povede k vyřešení jednotlivých hádanek v jednotlivých úrovních. Za hrou stojí malé nezávislé studio Glowforth z estonského Tallinnu. Last Inua nabízí další pohled na inuitskou mytologii a kulturu, byť asi ne tak komplexně probádanou jako v případě Never Alone. Navíc ale vypadá i zábavně a je oblečena v povedeném, teplém, grafickém kožichu.

zdroj: Archiv