Přesně jak říká titulek. Tentokrát, nebo spíš zase, za námi přišel debatovat Tukan, na kterého jsme nachystali poněkud spekulativní díl. Naštěstí pro všechny zúčastněné, protože ze sebe byli schopni tahat neskutečné prognózy, se debata hned několikrát stočila ke starším a vyloženě starým hrám. Jako obvykle padala slova o Amize (Martin, Petr), ale největší prostor dostalo obdivované RPG PlaneScape: Torment (Tukan, Lukáš, Petr). Nakonec jsme naznali, že není jednoduché vracet se ke starým srdcovkám, ale zkoušet to určitě budeme dále. Abychom spekulace nezatracovali úplně, tak jsme největší prostor věnovali možnostem biometrického ovladače od Sony a zajímavé soutěži Moje konzole, ve které jde o tvorbu nejzajímavějších aplikací pro Kinect. Není to samozřejmě všechno, o čem jsme hovořili, ale prozrazovat vám všechno, to by byl hřích. Nějaké to překvapení z Fight Clubu #52 musíme nechat i pro vás.

Z Minecraftu se příští týden stane oficiálně „velká věc“. Ve známém kasinu/hotelu...

„Vaši zákazníci nesnáší DRM,“ řekl nahlas známou pravdu Guillaume Rambourg z GoG.com na London Games Conference, načež shrnul všechny možné argumenty proti použití protipirátské ochrany ve hrách, které od řady vývojářů už řadu let slýcháme. Že je DRM jen placebo pro firmy, aby měly pocit, že proti pirátům a jejich činnosti něco dělají, to je jasné každému, kdo není úplně slepý. A že to nepřináší žádné výsledky, krom naštvaných hráčů, kteří si raději stáhnou pirátskou kopii, protože nemusí nic aktivovat, nemusí být permanentně online a hra jim funguje, protože jim protipirátský software neshazuje celý počítač, to je také každému jasné. Ne však velkým vydavatelům, do jejich zpátečnického postoje k DRM se Rambourg pustil pořádně zostra.

Když jsem před čtyřmi lety rozehrál Call of Duty 4: Modern Warfare, byla to pro mě hra, která vojenské střílečky přenesla do „next-gen“ éry. Spojovala solidní kampaň s kvalitním multiplayerem, který kladl důraz na pěchotní boj a navzdory své akčnosti nebral hráči možnost, sáhnout v určitých situacích po taktičtějším způsobu hraní. Teď jsme v roce 2011, ze značky Call of Duty je nejvýdělečnější herní artikl a díky tomu do značné míry diktuje, jak má moderní válečná střílečka vypadat. A z části je určitě nutné dodat - „bohužel“.

Když jsem před více než půlrokem recenzoval sympatickou, ale ne tak úplně strhující onlinovku DC Universe Online, odehrávající se, jak název odpovídá, ve světě komiksové stáje DC, vyslovil jsem v závěru tuto myšlenku: „DCUO na mě zatím působí jako jasný free-to-play model.“ Aniž bych se příliš poplácával po zádech, na má slova došlo, DC Universe Online na F2P model přešlo a nyní hlásí první výsledky přestupu. V Sony Online Entertainment si mnou ruce nad tím, jak to byl vydařený krok.

Čtyři dny a pár hodin zbývá do konce prodeje druhého Inde Royale bundlu, který se vám snaží za pár šupů natlačit pětici skvělých her od nezávislých tvůrců. A pokud o některou z nich stojíte (protože bundle se vyplatí koupit i kvůli jedné jediné z nich), tak byste to měli udělat co nejdříve. Jak už psal Marek, minimální cena, kterou musíte zaplatit (jinak můžete zaplatit, kolik chcete), se totiž postupem času (dle množství zakoupených bundlů) zvedá. Čím dříve koupíte, tím méně zaplatíte, jestli vám tedy jde o cenu. Co ale konkrétně v tomto bundlu najdete?