Před týmem z Bitmap Bureau se nedá jinak než smeknout. Rozhodli se totiž velmi netradičně a svojsky vytvořit hru podle jednoho z nejlepších akčních filmů vůbec, navíc v takovém zpracování, které odpovídá době, kdy snímek vznikl. To znamená, že Terminator 2D: NO FATE je akce ze staré školy, jež dá vzpomenout na arkádové hry z 90. let, a nejsou to jen prázdné fráze.
Kreativní vize jde dál než jen za líbivý a autentický pixel art – čeká vás arkáda, která je už svojí strukturou natolik staromilská, až se člověk neubrání nostalgickému dojetí. Jenže znamená to, že má hra co říct i současným hráčům?
K zemi!
Na tuto otázku si musí odpovědět každý sám. Někteří mohou shledávat slabiny v krátké herní době, jiní zase v poměrné vysoké obtížnosti a přílišném opakování obsahu. Já jsem si ale ty dvě odpoledne, které jsem s Terminator 2D strávil, nadmíru užil a jako fanoušek akčňáků zlaté éry se Schwarzeneggerem a Stallonem nemůžu odcházet spokojenější.
Příběh NO FATE přímo kopíruje události filmu Terminátor 2: Den zúčtování – včetně ikonických scén, jako je bitka v baru, a dokonce několika úplně nových, které parádně dokreslují pohnutý příběh Sarah a Johna Connorových v boji proti genocidní umělé inteligenci Skynet.
zdroj:
Bitmap Bureau
Právě za tyto dvě postavy budete hrát drtivou většinu času a také v různých časových linkách. Za mladou Sarah, která chrání svého syna, za prepubescentního Johna, který na motorce prchá před vraždícím T-1000, a taky v postapokalyptické budoucnosti, kdy z Johna vyroste hrdina a vůdce povstalců.
Pokud jste očekávali, že se chopíte hlavně T-800, v jehož změti pixelů jasně rozpoznáte rakouského herce a kulturistu, tak nejspíš od hry odejdete mírně zklamaní. Ovládání ničivého stroje z budoucnosti se chopíte pouze ve dvou kapitolách, kdy jedna je navíc uzamčená ve specifické příběhové lince.
zdroj:
Bitmap Bureau
zdroj:
Bitmap Bureau
Terminator 2D: NO FATE vás totiž nechá ve dvou příběhových momentech rozhodnout o dalším osudu Sarah a T-800, čímž se můžete dobrat jednoho ze tří různých konců, kdy každá cesta má trochu jiné složení úrovní. Nicméně, ať už boj proti Skynetu pro vás dopadne jakkoliv, hra výborně rozpracovává univerzum Terminátora a špičkově pracuje se zdrojovým materiálem.
Kdyby No Fate vyšel zároveň s filmem v roce 1991, dodnes jej budeme skloňovat jako jednu z nejlepších herních filmových adaptací, která by tehdy nastavila nový zlatý standard.
Já se vrátím
Jestli se hráčům retro arkád zalíbí i dnes, je už jiná otázka. První šok může přijít s herní dobou, kdy vám jeden průchod zabere ani ne hodinu. Jasně, abyste viděli všechny konce, musíte hru dokončit několikrát – na druhé straně zhruba první polovina hry, než se dostanete ke klíčovým rozhodovacím momentům, bude vždy stejná.
Jako u každé správné retro hry z éry automatů máte jen určitý počet pokračování – pokud vám dojdou, hra končí a začínáte hezky od začátku. To může být frustrující v případě, kdy na začátku přeceníte své síly. Terminator 2D: NO FATE spoléhá na opakování: že budete hru procházet od nejnižší po nejvyšší obtížnost, že si zafixujete útočné vzorce bossů, a že postupně naleznete tajné skrýše se silnějšími zbraněmi a bonusovými pokračováními.
V praxi tak se hrou strávíte rozhodně více času, než je ten jediný průchod. Výborně nastavené jsou například čtyři obtížnosti, které jdou mnohem dál, než za obyčejné omezení počtu životů vašich či nepřátelských. Přidávají více protivníků, environmentálních nebezpečí, ale i nové útoky bossům, a přesně proto je filozofie Terminátora 2D o opakování.
Tam, kde na běžnou obtížnost třeba šéf gangu jen střílí z rotačáku a mrská po vás granáty, tak na vyšších stupních mu do arény přibíhají posily a podobně. Nejde tedy jen o nějaké arbitrární čachrování s čísly a omezení zdraví, ale samou podstatu struktury hry.
zdroj:
Bitmap Bureau
zdroj:
Bitmap Bureau
Vedle toho si ještě můžete zahrát režim Boss Rush, který vás protáhne postupně na jeden zátah všemi bossy, arkádový režim, kde máte jen jeden život, alternativní režim, kdy hrajete jen mise za Sarah, a nakonec režim hordy. Ten je z celého výčtu asi nejméně zábavný, protože strašně dlouho trvá, než se rozjede a nabídne nějakou skutečnou výzvu.
V celkovém součtu mi trvalo asi sedm hodin, než jsem seznal, že jsem viděl všechno. S velmi čistým svědomím, že nejvyšší obtížnost Judgement Day a arkádový režim s jedním životem prostě nedokončím, protože mám jen jedny nervy. Samozřejmě pro všechny ostatní jsou tady ještě hodiny pilování průchodů právě v těchto hardcorech módech a v neposlední řadě taky snaha splnit všechny úrovně s nejvyšším skóre a na hodnocení S.
Potřebuji tvé šaty, tvé boty a taky tvou motorku
Terminator 2D: NO FATE není ale jen o klasickém střílení všeho živého a průchodu úrovní zleva doprava. Tvůrcům se na relativně krátké ploše povedla sympatická variabilita herních mechanismů, kdy na vás kromě klasické střílečky ve stylu Metal Slug čekají třeba honičky ve vozidlech, beat ‘em up level, výše zmíněné nápadité bossfighty anebo taky jedna stealthová pasáž.
Určitě bych ale doporučil hrát na gamepadu, už jen kvůli přesnějšímu osmisměrnému míření. Na klávesnici se NO FATE sice dá hrát taky, ale na vyšších obtížnostech jsem zaznamenal přece jen citelnější pokles přesnosti a kvůli tomu pár zbytečných úmrtí nebo ztráty životů.
Pochválit musím taky audiovizuální zpracování. Dobový pixel art je plný příjemných detailů. Například v pasážích za T-800 se modelu terminátora s klesajícím zdravím odhaluje kovové šasí pod kůží. Při úprku před vrtulníkem v policejní dodávce se vůz taky postupně poškozuje. Navíc každá úroveň je hodně odlišná s nezaměnitelnou atmosférou.
O tu se stará převážně božský soundtrack, kde vedle nových aranží známé filmové hudby zaznívá i výborný metal, který obzvlášť v soubojích s bossy dokáže vypumpovat adrenalin na maximum. Hlavně, a o to jde v Terminator 2D: NO FATE celou dobu, stylizace není jen samoúčelně zvolené pozlátko tak, jak to vidíme u spousty menších her, které sáhnou po pixel artu, ale samotná podstata hry. Jde zkrátka o parádní výpravu do minulosti, jako když Skynet zařízením pro časový přesun poslal terminátory, aby zabili Johna Connora.
Pojď se mnou, jestli chceš žít
Bitmap Bureau zkrátka servírují autentickou arkádu, milostný dopis akčním plošinovkám z dob dávno minulých, která parádně pracuje s odkazem Terminátora a na ploše několika hodin vás nechá zavzpomínat na zlatou éru akčních filmů. Je pravdou, že když jsem dokončoval posledních několik průchodů, začínalo se mi opakování úrovní trochu zajídat. To ale nic nemění na tom, že jsem si ta dvě odpoledne s Terminator 2D: NO FATE náramně užil.
