Dark Void - E3 dojmy

Většina stříleček se odehrává pouze vodorovně a Dark Void vám chce ukázat, že to jde i vertikálně. Nebo raději nahodíte trysky na jetpacku a proženete létající talíře UFO?

Autor: Miloš Bohoněk
Publikováno: 16.července 2008

zdroj: tisková zpráva
Parta mladých chlapíků z AirTight Games se rozhodla, že udělá stylovou sci-fi hru a voila, vzniká Dark Void. Tedy, on nikdo neříká, že to takhle i bylo, ale tímto způsobem na mě uzavřená E3 prezentace hry ve stánku Capcomu působila. Jako kritiku to ovšem rozhodně neberte, takhle pohodová atmosféra u předváděček totiž má být.

• Chyceni v bermudském trojúhelníku
Ještě než jsme se Morganem, producentem hry, pustili do hraní, prohodil pár slov o příběhu: „Menší kolonie lidí se při cestování dostane do jakési temné prázdnoty (odtud název hry - pozn. autor), kde jsou chyceni jako v bermudském trojúhelníku. Posléze jsou napadeni záhadnou rasou tzv. Watcherů, kteří sice vypadají jako roboti, ale úplně roboti to nejsou, moc ti k tomu teď ale říct nemůžu. Vy se pochopitelně budete snažit dostat ven, ale neustále budete pod tlakem. Hráč navíc není žádný super-hrdina, prostě normální chlapík, kterého hrdinou dělá jen jeho odhodlání. A speciální oblek,“ objasňuje mi zápletku o asi dvě hlavy vyšší producent.

Jose Perez, hlavní designér, následně spustil hratelné demo. „Není to ale úplný začátek, jsme někde uprostřed hry. To abys taky něco viděl,“ vysvětluje Jose a já se okamžitě pouštím do akce. Dark Void je v prvé řadě third-person střílečka, která svým krycím systémem připomíná Gears of War. Narozdíl od blockbusteru od Epicu, Dark Void je takový rychlejší a hrdina je o poznání mrštnější než Marcus Fenix, o jetpacku na zádech nemluvě.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

• Akce mezi skalami
Začátek dema trochu vrzal kvůli nepříjemně nízkému frameratu, ale za dvě minutky se už vše vyladilo a až do konce to bylo plynulá jízda. Dark Void je navíc ve vývoji jen něco málo přes rok, takže menší trhání se dá omluvit. Nicméně, po eliminaci prvních nepřátel jsem měl chvilku času, a proto jsem zakroužil kamerou okolo - jeden velký skalní masiv. Ona vůbec se ta celá ukázka odehrávala v jisté skalní oblasti a do ní vtesaných primitivních konstrukcích.

Když jsem se ptal, jestli se ve finále podíváme i na jiná místa, byl jsem ujištěn, že ano, těšit se můžete třeba na džungle, emzácké lodě anebo laboratoře. „Štve mě, když čtu fóra a vidím tam, jak jsou lidi nespokojení a brebtají, že naše hra je jen samý šutr. A já si říkám: jó, musíme jim toho ukázat víc, jenomže teď to holt ještě nejde,“ vypráví Morgan.

• Všemi směry
Ani ne po minutě hraní jsem se dostal k velké propasti, kterou jsem ladně přeplachtil pomocí jetpacku a divil se, že nikde není žádný ukazatel paliva. „Já vím, ale my v prvé řadě chceme, aby se lidé bavili, takže jsme se na podobná omezení prostě vykašlali,“ objasňoval Morgan.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Následovalo střílení, krytí, střílení, krytí a dostal jsem se k velké trubce, na kterou jsem skočil, ručkoval doprava, tam slepá ulička, ale dole mi blikal ukazatel se šipkou nahoru, takže jsem vzhlédl a Morgan spustil: „Tohle je právě věc, kterou máme na Dark Void nejraději. Většina stříleček je prostě jen na zemi, odehrává se pouze vodorovně. V Dark Void vám chceme ukázat, že to jde i jinak. Chceme, aby se hráči dostalo toho pocitu prostoru, že nechodí jen dopředu, dozadu a do stran, ale také nahoru a dolů.“

Jasně, můžete namítnout, že šplhání a vyskakování vzhůru je v každé druhé akční adventuře. Jenomže Dark Void to dělá trochu jinak, efektněji. Jakmile na něco vyskočíte, kamera se jakoby přetočí a zaleze vlastně hrdinovi pod nohy, takže vy se po celou dobu díváte vzhůru a je to super pocit. Ani při lození se samozřejmě nevyhnete kočkování se s oponenty. Já to namísto střílení ale prostě řešil tak, že jsem rychle dolezl až těsně pod ně, chňapnul je za nohu a shodil dolů.

Když to Jose viděl, začal hrozit, že mi tam dá aspoň střední obtížnost. Ta mě v tu chvíli ovšem ani moc nezajímala, raději bych si zkusil tu extrémní, kde, jak vysvětloval Morgan, hrdina nemá masku (Master-Chiefovského syndromu se zde nedočkáte), tudíž ani žádné ukazatele a k tomu zemřete po několika zásazích. Škoda, že to ještě neměli v hratelné formě...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Moc to neřešit a vzhůru do nebes
Po prvním lezení následovaly tradiční potyčky, kde již vystupovala i tužší verze řadových Watcherů, na níž se namísto samopalu spíše hodil jakýsi energetický raketomet. Každopádně to je asi tak vše, co si až do závěrečné bitky pamatuji, protože mi vzpomínky prostě splývají. Sklerózu nemám, to jen E3 demo Dark Voidu nebylo nejpamětihodnějším zážitkem. I když se člověk po celou dobu bavil, nepřátele kosil s chutí a užíval si hopsání s jetpackem, nebyl to žádný ohromující zážitek, který by zanechal hluboké rýhy. Na druhou stranu, do úplně tutovosti to také mělo daleko, konec toho byl důkazem a potenciál tu určitě je. Nemluvě o tom, že tvůrci mají minimálně ještě rok na vylepšování.

Po oněch monotónních deseti minutách přišel zvrat. Došel jsem k východu z velké skály, z něhož byla vidět lidská loď snažící se uprchnout a okolo kroužící UFO. Co s tím? Vedle mě byly i krabice s upgradem pro mé trysky na jetpacku, které mi umožnily létat, ne jen skákat jako dříve. Automaticky se spustila animace, hlavní hrdina si vylepšení nainstaloval a vyskočil ven.

• Létání je skvělá věc
A skvěle i vypadá. Trochu to připomíná Iron Mana, ale tady mi to přišlo o dost přirozenější. Když jsem třeba aktivoval turbo, s mojí postavou to přirozeně hodilo. Po deaktivaci to s celým tělem škubne znovu. Protože jsem ještě neměl žádné těžké kvéry, nemohl jsem talíře sejmout jen tak. Jednoho jsem si proto vypíchnul, letěl za ním a skočil mu na kapotu. Po té jsem dokolečka přelezl až k ovládacímu panelu, který jsem držením B otevřel a tím se zároveň dostal i do kokpitu. V tu chvíli se spustila přetlačovací minihra, kde jsem kvrdlal levou páčkou xboxového ovladače, eliminoval pilota a následně udělal hups do kabiny (něco jako např. v Mercenaries 2).

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Následovala bitka v oněch poletuších. Nějaké reálné fyzikální vlastnosti totálně chyběly, ale osobně mi to sedlo. Tohle je rychlá akce, kde se moc nepřemýšlí, tak proč bych měl desetkrát opakovat leteckou bitvu jen proto, že pan Newton přišel s nějakými svými zákony? Takže člověk létá jak blázen, dělá vývrtky, skoro na místě se otáčí o 180 stupňů a střílí oponenty. Když se mi povedlo sundat je všechny, spustila se závěrečná animace, kdy onu lidskou loď, pokoušející se o útěk, začali oblézat ohromné syntetické ještěrky, co ji začali provrtávat po vzoru chobotniček z Matrixu. Tohle nemůže dopadnout dobře a já si říkám - byla ta moje snaha vůbec k něčemu dobrá?

• Kolem a kolem....
zdroj: tisková zpráva ... to byl příjemný zážitek. Od Dark Voidu je asi nepatřičné čekat nějaký výrazný pokrok, ale solidní potenciál rozhodně má. Už jen pro ten jetpack a tak trochu jiné lezení a skákání po herním světě. „My to nijak nehrotíme, prostě se snažíme udělat co nejlepší hru a vy pak posoudíte, jak moc se nám povedlo,“ nechal se slyšet Jose a mně se tento přístup moc líbí. Žádná ramena, žádné nervy. Oni prostě dělají hru hlavně pro pobavení a tak to má být. Finální produkt posoudíte někdy v první polovině příštího roku a to ať už jste majitelem PC, Xbox 360 anebo PS3.

zdroj: Archiv

Dark Void - záběry z hraní
Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Preview, Novinky...

Miloš Bohoněk
autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování