| Autor: Levis Publikováno: 19. srpna 2010 |
Házením kamenů a uklízením pokoje si spřátelíte virtuálního chlapce, do jehož mysli se obtiskne vaše bytost aneb převratná interaktivní hra pro Xbox Kinect v novém světle. Je tomu něco málo přes rok, co Peter Molyneux na loňské E3 všem vyrazil dech předváděčkou pohybového ovladače Kinectu a zvlášť pak interaktivní hrou o chytrém chlapci jménem Milo. Od té doby se hráči za usměvavého přihlížení a dvojsmyslných odpovědí vývojářů z Lionheadu nesčetněkrát hádali, zda jde o technologické demo nebo skutečnou hru. Všem spekulacím je teď konec, protože Molyneux na vývojářskou konferenci TED 2010 přivezl hratelnou verzi Mila a doprovodil ho obsáhlým komentářem, jenž detailně nastiňuje obsah hry. • Osamělý přistěhovalec Milo nejen že stále existuje, ale zdá se mnohem zajímavější a chytřejší, než kdy předtím. Příběhová část hry se ponese zhruba v tomto duchu: Milo je malý, odhadem osmiletý kluk, který se s rodiči právě odstěhoval z Londýna do nového bytu kdesi v USA. Ale tatínek s maminkou mají věčně pořád práce a syn vyrůstá sám v novém prostředí, bez přátel, v cizím domě a na zahradě, kterou ani pořádně nezná. Časté hádky s rodiči a uzavření se do svého vnitřního světa vedou k tomu, že si Milo vymyslí jakéhosi imaginárního přítele, nebo vás svoji osamělostí zkrátka "přivolá" k obrazovce - jak si to vyložíte už je na vás. Jisté je, že v průběhu hry se s Milem skamarádíte a doženete s ním to, co zanedbávají jeho rodiče. Budete dohlížet na chlapcovu výchovu, vkládat mu do hry nejrůznější předměty nebo ho učit, co je správné a co nesmí dělat. Molyneux je přesvědčený o tom, že pokud budete hrát upřímně, vtisknete do Mila něco ze své osobnosti. 
vytípané obrázky z video-nahrávky Vaše první seznámení se odehraje na zahradě, kam Milo utekl místo toho, aby si uklidil pokoj. Jako první se musíte postarat o to, aby vás kluk vůbec začal brát na vědomí, tedy navodit jakýsi prvotní kontakt. Způsob, jakým to vývojáři z Lionheadu zvládli, připomíná romantické seznamování z Malého prince anebo ještě spíš první krůčky v někdejším Black & White. Pomocí dotykového ovladače totiž budete s Milem chytat poletující bubliny - sice pořád beze slova, ale touto tichou společnou aktivitou si chlapec uvědomí vaší přítomnost a přestane mít strach. Jako když si hrají děti. K přímé interakci dojde o chviličku později, a bude se lišit dle toho, zda se při prvotním spuštění hry a kalibraci vestavěného mikrofonu představíte mužským nebo ženským hlasem. Bude-li před obrazovkou sedět slečna/žena, Milo najde na zahradě sedícího motýla; v případě opačného pohlaví to bude slimák. A chlapec už chce nebohé zvíře automaticky zašlápnout, ale jeho noha nakonec zůstane viset ve vzduchu - tehdy vás hra poprvé vybídne, abyste Milovi anglicky řekli, co má udělat. • Žít nebo nechat zemřít Neberte to na lehkou váhu, vždyť k výchově svého zvířátka z Black & White jste také museli přistupovat opatrně. Pokud chlapce necháte, aby zvíře zabil, odrazí se to na Milově charakteru a to jistě ne v dobrém slova smyslu. Hned si člověk představí, že tohle je ten první krůček dlouhé cesty, na jejímž konci stojí zlý, arogantní ranař, který se bavíšikanováním spolužáků a odmlouváním rodičů. 
A protože takových rozhodnutí vás ve hře asi čekají desítky, ne-li stovky, může Molyneux s klidným svědomím prohlásit, že každý Milo bude v něčem jiný. Jednejte podle toho, jak vám káže svědomí, a na chlapcově osobnosti se odrazí vaše vlastní povaha. Anebo můžete k téhle hře přistoupit jako dramatik Marivaux a zkusit, co se z chlapce vyklube, budete-li jej úmyslně vést k "špatnému" životu. • Výchova v praxi Odsud se předváděčka stočila k další minihře, která spočívá v házení kamenů do jezírka na zahradě Milova domu. Až doposud předvádějící pohodlně seděl na pohovce, čímž se mimochodem definitivně vyvrací spory o to, zda Kinect umí rozpoznat sedícího člověka - teď si musíte stoupnout před obrazovku a dělat pohyby, jako kdybyste házeli žabky. Milo je teprve kluk a tohle mu zrovna moc nejde, záleží tedy opět na tom, jak se zachováte. "Zjistili jsme, že ženy bývají zpravidla starostlivější, chtějí Mila naučit házet," vysvětluje trpělivě Molyneux. "Kdežto u mužů častěji převládne soupeřivost a rozhodnou se chlapce porazit." Může se i takováhle věc odrazit na Milově duševním vývoji? Těžko říct, ale v jednu chvíli se na vodě objeví jedna z chlapcových hraček, obyčejná plastová loď, a oba dostanou za úkol ji trefit. Předvádějící si stoupne, přesným hodem nechá kamínek skočit na loď a Milo jen smutně svěsí hlavu. Vypadá to, že touhle cestou sebevědomí nezíská. • Úklid pokoje Pak na Mila zavolají rodiče a chlapec odbíhá do kuchyně, kde se odehrává další nešťastná scéna. Tu ale nevidíte a kdo se nedomluví anglicky, možná bude mít potíže s interpretací některých scén, které jako v tomto případě jen uslyšíte za dveřmi - i když zvýšené hlasy, křik a zvuky rozbitého talíře v tomto konkrétním případě mluví za vše. Rodiče chlapci vynadali, že si hraje, místo aby uklidil pokoj, a když si Milo z ledničky vzal talíř s klobásami, omylem ho upustil na zem a zašpinil tak maminčin nový koberec. Vcelku banální situace, ale nešlo by z ní něco náhodou vykřesat? 
Celou tuhle dobu jste byli v Milově pokoji. Je ještě nezařízený, ale už sem padá prach, tak před sebe zkuste fouknout, abyste ho odstranili. Pár jednoduchých gest, aby se pokoj uklidil, a vzápětí už chlapec otevírá dveře a vchází dovnitř. Vypadá ještě skleslejší než kdy předtím, smutně se posadí a poprvé se vám otevře s tím, co ho trápí: nový domov, zahrada, ve které není žádná legrace... A to už vás hra vyzve k tomu, abyste k Milovi promluvili. • Chytřejší než chatovací robot? Osobně se mi nechce věřit, že tohle Milo pobere. Předvádějící je totiž Brit jako řemeno a s ostrým anglickým přízvukem mluví tak rychle, že mu skoro není rozumět. Milo ale překvapivě kývne, pokrčí rameny a pak namítne, že je tu nuda; tak mu rychle připomeňte, že má zahradu plnou šneků, že může házet kameny nebo chytat bubliny - a chlapec se celý rozsvítí. "Máš pravdu, házení kamenů byla legrace," řekne a podívá se na obrazovku. "Jé, ty jsi mi uklidil pokoj!" Nechci nijak zpochybňovat programátorské umění Lionheadu, ale ani chatovací roboti, na jejichž vývoji pracují vysokoškolští profesoři už přes dvacet let, nedovedou na bázi textové komunikace odpovídat na takovéhle úrovni. Šance, že Milovi řeknete cokoliv a chlapec se s vámi bude bavit, jako byste spolu jeli v tramvaji, je prostě nulová. Ostatně když zabrouzdáte do archivu nejrůznějších rozhovorů, které kdy Molyneux rozdal, najdete tam klíč i k této scéně: hra se jednoduše pokusí rozeznat co nejvíc slov z toho, co řeknete, a na jejich základě k nim přiřadí patřičnou odpověď. Milo tedy dozajista nepochopil význam celé věty, ale ze slov jako "zahrada", "slimák" nebo "kameny" a určitě také z povzbudivé intonace hlasu si domyslel, že ho hráč chlácholí. • Důraz na detail Pokud byste ale tohle nevěděli, bude vám prostě připadat, že právě anglicky konverzujete s umělým chlapcem. Že při tom všem Milo vypadá neuvěřitelně realisticky jistě netřeba dodávat: umělá inteligence modeluje výraz v jeho tváři podle dané situace, takže Milo se tu pousměje, jindy zčervená, odtáhne se, svěsí hlavu. 
Důraz na detail, jakým je třeba nepatrný pohyb nosních dírek, je místy skoro až děsivý. A přitom tomu není ani deset let, co jsme si nad filmem A.I. od Stevena Spielberga říkali, že žádní umělí chlapci přece nikdy nebudou. zdroj: Archiv Milo - nahrávka z TED 2010 Milo pro Xbox Kinect zatím nemá stanovené datum vydání. Související články: První článek o Kinectu, Kinect oficiálně na E3 2010,Parodie |
| Levis | |
| autorovi je 22 let, studuje v Praze a na Tiscali působí od roku 2002, dnes coby zástupce šéfredaktora a novinkář |
