zdroj:
tisková zpráva
Od okamžiku, kdy Grand Theft Auto 3 vtrhlo do našich počítačů a začalo jim neohroženě vládnout, po tomto svatém grálu pošilhává také konkurence. V průběhu let se objevila celá řada her, které si z GTA „vypůjčily“ ten či onen prvek (a dokonce i těch, které lze jen s velkým pochopením označit za „kopie“), a i když mezi nimi byly také relativně podařené pokusy, žádné se nepodařilo ani zdaleka přiblížit originálu. Grand Theft Auto svůj trůn stále okupuje a po kvalitách a úspěchu San Andreas se na něm může cítit ještě neohroženěji než dosud. Čtyři roky a jedeme dál – jak dlouho to ještě potrvá?
Jedním z důvodů neúspěchu zástupu pronásledovatelů může být čas. Porazit vizionáře v Rockstaru nemůžete tak, že si zahrajete jejich hru, s jedním prstem v nose hodíte na papír trochu odlišný koncept a během roku nebo dvou jej zrealizujete. Chce to trochu rozvážnosti, něco originálních prvků, hodně zkušeností a pořádný tah na branku. Pak by se to, navíc ještě s pořádnou dávkou štěstí, snad podařit mohlo. Želízkem v ohni potenciálních pokořitelů GTA je švédské studio Avalanche, které nám ve Stockholmu představilo svůj projekt, third-person akci Just Cause.
Švédský sen O původu Avalanche Studios si můžete přečíst v tabulce pod článkem a myslíme, že už z něj jsou patrné nejvyšší ambice jeho tvůrců. A ano, srovnání s GTA se docela ukřivděně brání. Mají svým způsobem pravdu – Just Cause se sice odehrává ve volném prostředí, má otevřenou hratelnost a nabízí absolutní volnost pohybu, pokud jde o řízení desítek různých druhů vozidel, ale jinak je to hra hodně odlišná, zaměřená mnohem více na boj a zasazená do zcela jiného prostředí.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek
V roli Rico Rodrigueze, tajného agenta CIA, který se specializuje na vládní převraty a revoluce, jste vysazeni na exotický jihoamerický ostrov San Esperito, kde vládne zkorumpovaná vláda. Gauneři v čele s prezidentem jsou podezříváni ze skladování zbraní hromadného ničení, což jim pochopitelně zajistilo pozornost zmíněné CIA. Vaším úkolem je samozřejmě zajistit světový mír, a to tak, že vyvoláte převrat a dostanete k moci spojence. Určitou výhodou může být fakt, že na ostrově operuje několik frakcí toužících po pomstě. Stačí mírné pošťouchnutí na správném místě a vše jde jako po másle. Ať už se spojíte s povstalci, využijete sil drogového kartelu nebo se na čas postavíte vedle ozbrojených partyzánů, záleží jen na vás, jak toho dokážete využít k vlastním cílům.
Základní příběh má 20 misí, a chcete-li, můžete plnit jen je a hrou rychle prolétnout (budete to mít však hodně těžké, protože řadu užitečných zbraní bez vedlejších úkolů vůbec nezískáte). Příběh je hodně zajímavý už z výše uvedeného důvodu neustálého balancování mezi několika znepřátelenými stranami, ale najdete tu i celou řadu zajímavých postav, ať už spřátelených agentů Sheldona a Kane (nebude chybět románek v bondovském duchu) nebo třeba zločinného prezidenta, který je vaším hlavním nepřítelem (hlavní designér Magnus Nedfors nám možná trochu neprozřetelně prozradil, že se závěrečná bitva odehraje v obrovském dopravním letounu, zřejmě při prezidentově útěku). Nepochybujte o tom, že vás čekají překvapivé zvraty a atmosférou napěchované úkoly. Tak třeba první mise...
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
První mise Tak drsný úvod jsme vážně nečekali. Vyskakujete z letadla, chvíli padáte volným pádem a v pravý čas otevíráte padák. Pod vámi poprvé vidíte nádherný exotický ostrov, který se na nějakou dobu stane vaším domovem. Shora vypadá panensky a nedotčeně, ale věřte nám - nemůžete se mýlit více! Dopadáte na pláž a vzápětí vás nemilosrdně přivítá skupina vojáků, které v krátké přestřelce za pomoci pistole zlikvidujete a běžíte ke kolegovi, který vás má co možná nejrychleji dopravit na základnu.
Skáčete na záď džípu a (jak už to koneckonců dobře znáte z řady jiných stříleček) berete do ruky kulomet, kterým to za jízdy pražíte do dotírající armády nepřátel. Zakrátko vás na úzké silnici překvapí zátaras a nezbývá než zastavit a špetkou stealth akce (ta je v této hře hodně vzácná a rozhodně se bez ní obejdete) opět zneškodníte pár strážných a posléze za použití výbušných barelů i v cestě stojící bagr. Zdá se, že už vám nic nebrání v cestě do prvního sídla, ale to je opravdu pouhé zdání. Jen usednete do džípu, začnou na vás nalétat vrtulníky a vy se musíte opět chopit kulometu.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na základně si ani nestačíte vybalit kufr (ne že byste nějaký měli) a rovnou se vydáváte do vězení, odkud musíte osvobodit Josého, klíčového velitele vzbouřenců proti vládě. Uděláte si tak u něj „malé“ očko, které se vám bude později hodit. Další mise nám prozatím v Avalanche neukázali, ale na první dojem to bohatě stačí – příběh vypadá zajímavě a nadupaně a nudit se určitě nebudeme. Hodně nám to sice připomnělo Far Cry nebo Boiling Point, ale tyhle naše obavy (na druhou stranu: společnost to je docela exkluzivní, tak co...) byly záhy rozptýleny.
Volný jako pták
zdroj:
tisková zpráva
Obě úvodní mise na nás dělaly dojem skriptovací rošády ve stylu Call of Duty, byť snad trochu lépe skryté a prezentované. Sunberg nám to potvrdil: „Úvod jsme skutečně udělali v tradičním skriptovacím duchu, ale to hlavně proto, abychom hráče dostali rychle a bezbolestně do příběhu. Poté už to pokračuje hodně volně.“ Magnus Nedfors se zase pro změnu chopil klávesnice a ukázal nám jak lze různým způsobem absolvovat zmíněnou záchrannou misi – přiznáváme, že v autě nebo v lodi bychom se do vězení dostali asi také, ale jím zvolený způsob nás šokoval. Magnus s autem vyjel do hor, kde vyskočil z útesu, v poslední možný okamžik otevřel padák a pohodlně doplachtil až na buzerplac, kde se s chutí pustil do hodně překvapených bachařů.
Snad ještě přesvědčivější je systém, kdy máte po vzoru GTA vedle hlavních misí vedlejší úkoly. Těch je tu přibližně 120 různých druhů a generují se náhodně – musíte někoho najít, zajmout, dopravit někam, nalézt potřebný počet určitých předmětů a vesměs to prý bude vždy zcela odlišné. Návod na tuhle hru se bude psát zřejmě zatraceně špatně! Důležité také je, že plněním těchto misí stoupáte v hierarchii dané organizace. Tím se plynule dostáváme k politickému systému, který je nedílnou součástí Just Cause a jedním z našich nejoblíbenějších prvků.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Život na ostrově Rozlehlý ostrov je rozdělen do 34 provincií, přičemž se každá nachází v určitém stavu – někde vládne železnou rukou drogový kartel, jinde najdete prezidentovy vojáky. Klíčem je samozřejmě dostat oblast pod ochrannou ruku vašich vzbouřenců a k tomu slouží tzv. liberation mise – zpočátku to bude snadné a bude vám stačit třeba pouhých deset mrtvých vojáků. Později si dá vláda větší pozor a pošle proti vám tanky nebo vrtulníky.
Jinak samozřejmě platí, že realizace jakéhokoliv úkolu záleží jen na vašich preferencích a vkusu. Každopádně to ale stojí za to. Už proto, že vám osvobození každé provincie poskytne nové možnosti, včetně nového sídla. Zmínit se musíme ještě o tom, že má každý čin své následky – neustále vidíte na obrazovce, jak jste zadobře s tou kterou stranou, a každý váš krok (a osvobozovací mise obzvláště) bude mít na tento ukazatel zřetelný vliv.
Bigger, better, more! Říkejte si, co chcete, San Esperito není malá země. Na první pohled vypadá ostrov zaostale, ale najdete tu kromě 1360810 stromů (toto číslo jsme si z prstu, věřte nebo ne, skutečně nevycucali), také několik pláží, zmíněné vězení, sopku, husté džungle, nespočet vesnic, letiště a také pár různých městeček včetně kasina. Pravda, velkolepé posty a moderní stavby tu vedle nedotčené přírody působí trochu nepatřičně, ale v rámci hratelnosti je bereme na milost.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pro milovníky čísel musíme dodat, že ostrov má přesně 1024 čtverečních kilometrů, což obnáší 32 kilometrů na šířku a dálku. Oblíbenou činnost z GTA, tedy měření doby přesunu z jednoho konce na druhý, jsme si raději nechali ujít. Abyste se v takovém rozsahu dokázali pohybovat, budete potřebovat mnohem více než vlastní nohy a nějaký džíp. Že tu najdete různé druhy dvoustopých vozidel, motorku a tank, to vás asi nepřekvapí, možná budete čekat i loď nebo vrtulník (ostatně oboje jsme už zmínili), ale ponorka nebo tryskový letoun už by vás potěšit měly.
Pohybovadla V celkem 100 různých dopravních prostředcích si své najdou opravdu všichni a podobně je to koneckonců i s bohatým arzenálem zbraní. Přesto je velikost herního světa skutečně šokující a uvědomují si to i hoši z Avalanche Studios, kteří do hry zabudovali tlačítko, kterým si vysílačkou přivoláte své agenty – během pár vteřin vás najdou a dopraví do zvoleného sídla.
Určitou komplikací vzhledem k této složitosti a rozmanitosti může být ovládání. Vývojáři se maximálně snažili všechno zjednodušit a nepřidělávat nám vrásky na čele zbytečnými ovládacími klávesami navíc, přesto zachovali všechny nezbytné pohyby a přidali také řadu nových. Můžete například padákem seskočit na auto, počkat si, až projede v protisměru jiné (rychlejší, modernější nebo jen hezčí – záleží přece na vás), přeskočíte ze střechy na střechu, za jízdy vyhodíte zevnitř šoféra a naskočíte dovnitř. Petr Jákl by z toho měl možná noční můry, nám se ale tyhle kaskadérské kousky zamlouvaly, obzvláště když k nim potřebujeme všehovšudy jedno tlačítko.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Technologie Téměř až na samotný konec jsme si nechali technologii. Více než půl roku před vydáním hry je sice obtížné říci, kam přesně se zařadí v grafické hierarchii herní branže, rozhodně však bude konkurenceschopná. Stojí za zmínku, že až na nepatrné výjimky vznikla celá technologie přímo v Avalanche Studios a hybridní fraktálový engine (podle mého známého vývojáře to sice znamená „zkoušeli jsme udělat fraktálový engine, ale pak jsme zjistili, že to nikam nevede, tak jsme to různě záplatovali“, ale mně se líbil) je zaměřený na obrovské prostředí s velkými detaily. V developerském free-fly režimu, kde si volně poletujete vysoko nad zemí, byly grafické kvality dobře vidět – možná nebyl strom na druhém konci ostrova tak detailní jako ten metr před vámi, ale vidíte všude a vypadá to věrohodně. A to je podstatné.
zdroj:
tisková zpráva
Trochu zklamaní jsme byli z nemožnosti volného vstupování do budov – na náš výslovný dotaz jsme se dozvěděli, že do kasina nebude možné vejít, ale v některých konkrétních budovách to možné bude, protože se tam odehrají konkrétní úkoly v misích. Prý se podíváme například i do banky, takže se snad k penězům dostaneme i bez kasina. Následoval samozřejmě v této chvíli aktuální dotaz na nahrávání a tentokrát byla odpověď díkybohu uspokojivá – žádné nahrávání tu není! Struktura je ovšem trochu tradičnější než v GTA, což mj. znamená, že můžete umřít. V pravidelných checkpointech se ale ukládá pozice, takže se zase můžete vrátit přímo do akce, popřípadě se objevíte na zvolené základně.
Kromě střídání dne a noci (jeden den tu trvá 25 minut) se generuje i počasí – mraky se zvětšují a rozpadají, vítr rozbíjí mlhu, sluníčko vám zlomyslně praží přímo do očí a večerní červánky či hlasitě poletující rackové na pláži připomínají nedávnou dovolenou v Chorvatsku. Romantika, jen doufejme, že na cenově dostupných sestavách.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co z toho? Christopher Sundberg i Magnus Nedfors svorně tvrdili, že hra byla vloni v létě v 60% vývoje, má ještě přes půl roku do vydání (Eidos hru nemá ve svém release-listu na první polovinu roku 2006 a nedělá ji momentálně žádnou propagaci, takže s největší pravděpodobností vyjde až na podzim - pozn.jd) a byla prezentovaná v pre-alpha verzi. Přesto jsme překvapivě viděli poměrně stabilní a solidně hratelný kód. To je u tak komplikované hry velmi dobré znamení. Zdá se, že mají vývojáři v rukou hotové základy hry s kompletní strukturou, kterou je nyní třeba „jen“ precizně upravit a vyladit.
zdroj:
tisková zpráva
„Naším hlavním cílem je v Just Cause vytvořit realistický herní svět, kde může hráč použít svou kreativitu. Chceme mu poskytnout nekonečné možnosti jak hrát mise, prozkoumat svět a pohybovat se po zemi, ve vzduchu a na vodě,“ řekl nám Christopher Sundberg. Zní to hodně velkoryse a zavání to samozřejmě tradičním PR jazykem. Po tom, co jsme ale viděli, máme dojem, že to není cíl nereálný. Při hraní jsme Just Cause neustále srovnávali s GTA. Pokud se tohoto srovnání dokážete zbavit, už teď vám můžeme s určitostí říci, že jde o výjimečnou hru. Lepší s největší pravděpodobností nebude. Bude ale jiná a bude také podle všech indicií výborná.
ŠVÉDSKÁ LAVINA | Máte-li pocit, že je Česká republika zemí hernímu vývoji zaslíbenou, pak se chytněte za hlavu a za trest se naučte nazpaměť sestavu švédské hokejové reprezentace. Je to možná země nesrovnatelně větší, ale ve Švédsku žije pouze devět milionů obyvatel a počet komerčních vývojářských týmů jde přitom do desítek. Podívejte se koneckonců sami na stránky Asociace švédských herních vývojářů nebo rovnou zapátrejte v paměti – Battlefield, Europa Universalis, Chronicles of Riddick, Ground Control nebo konzolový Headhunter vznikly právě tady na severu. Christopher Sundberg a Linus Blomberg mají s hrami poměrně velké zkušenosti, a když se na počátku roku 2003 rozhodli založit vlastní studio, bylo jasné, že se nespokojí s průměrem. Ostatně i ve Švédsku jsou při velké poptávce nadaní herní vývojáři nedostatkovým zbožím, takže sáhli ke konkurenci a podle svých slov najali to nejlepší ze severských vývojářů, takže je mezi nimi celá řada autorů zmíněných titulů. V současné době čítá „vojsko“ Avalanche 63 mužů, a tým je tedy jednoznačně největším nezávislým studiem ve Švédsku (zde stojí za připomenutí, že v Digital Illusions získali nezanedbatelný podíl Electronic Arts).
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vývoj Just Cause, první hry nového týmu, začal po krátké preprodukci na počátku roku 2004, a dáte-li si to dohromady s plánovaným vydáním v prvních měsících roku 2006, vyjde vám zhruba dvouletý vývoj, což je v dnešní době na hru takového rozsahu až neuvěřitelně krátká doba. Christopher to potvrzuje: „Za normálních okolností bychom na tak náročnou hru potřebovali hodně přes sto vývojářů. To by však bylo hodně drahé a takový tým se i složitě řídí.“ Řešením je pochopitelně outsourcing. „Téměř celou grafiku si necháváme udělat na zakázku jinými společnostmi. S jejich prací jsme spokojeni a většinou to funguje tak, že to udělají na 90% a my pak jejich práci dokončíme do podoby, která nám 100% vyhovuje a má jednotný styl.“ Avalanche Studios si pochvalují spolupráci s Eidosem, a jak nám Christopher prozradil, připravují v současné době dvě další hry, z nichž minimálně jedna bude oznámena v nejbližších měsících. |
Tento článek původně vyšel v časopisu
zdroj:
tisková zpráva
Stáhněte si: Video
Související články: Novinky
|