Na první pohled působí The Blood of Dawnwalker, debut studia Rebel Wolves složeného z bývalých vývojářů CD Projektu, jako variace na Zaklínače: Temná středověká Evropa, drsňák se zbraní a množství nadpřirozených nestvůr… Jenže po hodinové ukázce, kterou studio předvedlo na Gamescomu v kulisách připomínajících gotickou kapli, je jasné, že tady se nechystá jen „Zaklínač s upíry“. Rebel Wolves stavějí na důvěrně známých kořenech, ale míchají je s novými mechanismy, důrazem na hráčské volby a motivem času, který neúprosně běží.
Hlavním hrdinou je Coen, takzvaný Dawnwalker – napůl člověk, napůl upír. Svět roku 1350 je v troskách po morové ráně, oslabené lidstvo se stává ideálním terčem pro prastarou upírskou rasu Vrakhiri, kteří místo tajného přežívání ve stínech začínají ovládat nejen okolí Karpat, ale plíživě s ním i celý kontinent.
zdroj: Bandai Namco
Coen má pouhý měsíc na to, aby zachránil svou rodinu, kterou unesl vůdce klanu Brencis. Čas není jen příběhovým motivem, ale svým způsobem i herní měnou. Neběží reálně, ale určité volby a aktivity postupně ukrajují z limitu třiceti dní. Jak s ním budete nakládat a kolik ho do konkrétních činností investujete, tedy budete mít pod kontrolou.
Rebel Wolves čerpají z temnějších inspirací jako Vampire: The Masquerade či Warhammer, ale snaží se o historicky věrohodné kulisy. V prezentaci působilo středověké městečko Svartrau s katedrálou, tržištěm a čilým ruchem autenticky a civilně, snad aby kontrast s upířím rituálem v místním kostele byl o to děsivější. Hudební doprovod s výrazným ženským chorálem evokuje epickou, ale děsivou atmosféru, která k báchorkám s upíry dokonale sedí.
zdroj:
Rebel Wolves
Koncept The Blood of Dawnwalker stojí na kontrastu dne a noci. Ve dne Coen působí více jako člověk. Spoléhá na šerm, vyšetřování a základy magie (ne úplně nepodobné znamením), může se pohybovat mezi lidmi a komunikovat, dokonce pomocí jednoho z kouzel, i s mrtvými. V noci se probouzí jeho upíří stránka: leze po zdech, teleportuje se, škrábe a saje krev. Bude tedy na vás, jestli při pátrání zvolíte spíše lidskou cestu s diplomacií a taktikou, nebo predátorský upíří styl s důrazem na akci.
Během prezentace nám vývojáři ukázali stejný quest hned dvakrát – jednou v noci, jednou ve dne. Cílem bylo v obou případech najít hrob sv. Mihaie, kde se ukrývá mocný meč. V noci se Coen sápe po zdech katedrály, teleportuje do jejích horních pater, sleduje krvavý rituál a hledá fresky s náznaky, kde leží krypta. Dynamikou nápadně připomíná Dishonored, jen s upířími schopnostmi, kde napínavé plížení střídá řízná akce.
Atmosféra nočního průchodu je gotická, místy až hororová. Nasvícení v Unreal Enginu 5 působí fantasticky, vitráže prozářené měsíčním svitem byste si málem spletli s reálnou katedrálou. Boj v upíří formě je krvavý a brutální, s možností přepínat kameru mezi detailním pohledem zpoza zad a větším odstupem pro větší přehlednost.
Pocítíte nadlidskou sílu i predátorskou krutost, ale musíte řešit i morální otázky: Udržet si sílu znamená krmit se (zdaleka ne vždy jen na zvířatech…), jenže hrozí, že se Coen ve snaze zachránit svou rodinu postupně stane přesně tím, proti čemu bojuje.
Denní varianta je o poznání jiná: Coen musí jednat s místním mnichem, který ho pověří pátráním po pohřešovaném správci. Vyšetřování ho zavede do části blázince, kde po rozhovoru s mrtvým nebožákem narazí na příšeru uvězněnou na půli cesty mezi životem a vampirismem. Boj s mečem a primitivními kouzly skutečně působí víc „zaklínačsky“, ale směřovatelné vykrývání na způsob Kingdom Come mu společně s taktickou pauzou dodává trochu víc hloubky.
zdroj: Bandai Namco
Tvůrci mluví o adaptivní obtížnosti, kdy si přijdou na své jak ti, kdo si chtějí jen vychutnat příběh, tak i hardcore hráči, kteří od boje chtějí výzvu a plnou kontrolu nad parírováním a blokováním. Systém dovedností je potom rozdělený na denní, noční a sdílené, což nutí pečlivě zvažovat, jakým směrem se Coen bude rozvíjet a kam investuje cenné zkušenosti. Během jednoho průchodu totiž skrz časové omezení nemáte šanci vidět všechno a hraní by tak mělo být nelineární na vícero rovinách.
Obě cesty v ukázce nakonec vedly do stejné krypty, kde Coena čeká souboj s mrtvým světcem a odhalení, že i on kdysi býval Dawnwalker. Cesta k Mihaiovi a zážitek z ní ale působily v závislosti na denní době zcela odlišně, což naznačuje, že Rebel Wolves hodlají stavět na silné znovuhratelnosti.
Zajímavostí je, že lze hned od začátku zkusit vyrazit přímo na hlavního bosse, podobně jako třeba v Breath of the Wild. Souboj pravděpodobně nebude jednoduchý, protože Coen postupně získává nové vybavení a schopnosti, ale ona svoboda podtrhuje otevřenost designu.
Přirovnání k Zaklínači se sice nabízí na každém kroku, od podobně znějícího protagonisty a hudebního doprovodu po zasazení a magii znamení, tvůrci nicméně zdůrazňují, že rozdíl je zásadní: Geralt měl historii a pověst, zatímco Coen je nicka, která si reputaci musí teprve vybudovat.
Inspiračních zdrojů uvádí celou řadu, od World of Darkness až po Dragon Age, ukázka ve mně nicméně vzbuzuje velké naděje, protože i kdyby Dawnwalker nepřekypoval kdovíjakou originalitou, pravdou je, že kvalitní temná vysokorozpočtová a příběhová RPG zkrátka nikdy nemůžeme ve velkém přehrabovat vidlemi.
Dualita dne a noci společně s důrazem na čas coby nedostatkový zdroj a volnost řešení ho nicméně už teď odlišují dostatečně. Pokud se Rebel Wolves podaří udržet v ukázce nastavenou laťku po celou dobu hry, čeká nás temné fantasy, které se snadno může zařadit po bok těch nejlepších RPG posledních let. The Blood of Dawnwalker by měl vyjít někdy v příštím roce na PC, PS5 a Xbox Series X/S.