•Přišli jsme v míru
Vždycky jsme věděli, že se to může stát. Jednoho dne pozemští vědci pochopili složitou fyziku a systém mezihvězdného cestování. První věc co udělali, bylo to, že připojili hyperpohon na vesmírnou kocábku a začali šířit pozemskou hudbu po galaxii. No, ne tak úplně. Ve skutečnosti, podle pravé lidské povahy, namontovali hyperpohony na velké množství fregat a válečných vesmírných lodí plných zbraní a rozhodli se podívat trochu okolo, kde by se dalo najít několik pěkných světů ke kolonizaci a vydrancování. Život se najednou stal pro (většinou) neškodné alieny nebezpečným.

A tak začíná příběh Conquest: Frontier Wars. Člověk se opět dostává do teritoria někoho jiného, nachází při tom neznámé artefakty a snaží se zničit celou hmyzí aliení rasu, což se posléze mění v regulérní intergalaktickou válku. Takže - spojení Homeworldu, Command and Conqueru a Starcraftu. CFW slibuje velmi epické bitvy, výběr ze tří ras, multiplayer přes LAN nebo internet, průzkum, managment surovin ve velkém měřítku, diplomacii a i klasické postupné vědecké výzkumy.

•Klon Homeworldu?
Co nás od tohoto názoru rychle odradí, je to, že na rozdíl od Homeworldu není tato hra tak úplně 3D. Původně se mělo vše odehrávat ve třech prostorech, na úrovni osy x, y a z. To znamenalo, že pohyb nebyl jen ve dvou prostorech, ale byl umožněn i nahoru a dolů. Především to odlišovalo Homeworld od svých strategických příbuzných.

Ale CFW na třetí prostor zanevřelo a vrací se k tradičnímu dvoudimenzionálnímu zobrazení, prověřeného hrami jako Starcraft nebo Age of Empires. Digital Anvil nechce, aby se vše soustředilo kolem extrémně komplikovaného způsobu ovládání kamery a prosazuje zaměření hráče na výrobu a kontrolu své flotily, místo složitého nastavování úhlu pohledu. Zaměřují se tedy především na nepříliš komplikovaný způsob ovládání a celkový systém hry, aby nám naservírovali na pochopení jednoduchou, ale přesto novou a zábavnou formu hratelnosti, kde hloubku a složitost nenacházíme v ovládání, ale v taktice a strategii. 3D prostor zde přecejenom alespoň pseudo zastoupen bude, jen v tomto ohledu při pohybu bude loď již ovládána počítačem, takže se budete moci plně soustředit na vše ostatní.

•2D - ploché a ošklivé ?
Překvapivě díky použití 3D enginu dostala tato hra opravdu velkou grafickou hloubu, bráno opět ve smyslu prostorovém. I když je vše 2D, věrně je zde zachycena prázdnota vesmíru, pokryta v pozadí hvězdokupami a planetami. Hráč zde nezapomene, že pohybuje svou flotilou po velkém, pustém vakuu. Toto je pozadí pro obrovské mezihvězdné bitvy mezi gigantickými válečnými loděmi, korvetami a hvězdnými křižníky, mezi kterými poletují a bojují malí bitevníci. Soudě podle vypuštěných screenshotů vypadají boje skvěle a hlavně jako vystřižené jako ze Star Wars. Kamera stále zůstává k dispozici pro rotaci bojiště, ale zkrátka to není hlavní element hry.

Hratelnost není limitována do jedné dvoudimenzionální mapy, ale pokrývá daleko širší hrací prostor. Každá mapa je spojena s jinou pomocí černé díry, takže jednotky mohou být vcucnuty do další mapy a bitvy se tak mohou komplikovat. Může zde být až šestnáct propojených hvězdných systémů, což dává veliké pole působnosti. Naštěstí je zde k dispozici jednoduchý způsob sledování vašich jednotek. To také může přinést nový aspekt strategie. Zmíněné díry mohou být hlídány a zabarikádovány, takže nové jednotky nepřítele mohou být zlikvidovány, jakmile přeskočí do systému. Takže hráč může držet ve své moci některé systémy. Mapy také zahrnují velké množství různych „terénů“, které se mohou negativně projevit na pohyblivosti jednotek, třeba nebuly nebo mraky plynu. Můžou také způsobit dočasné vyřazení štítů nebo zvýšenou poruchovost.

•Rasy
Tři zastoupené rasy zahrnují Terrany, Mantise a Celareony. Zlí jsou zde Mantisové, kteří jsou insektoidní rasou a tedy pěkně hnusní. Jejich hnízdový způsob života jim dává do vínku výrobu menších, lehčích a rychlejších jednotek, kterých ale mohou vyrobit větší množství a útočit tak v jakýchsi hejnech. Samozřejmě ale také vlastní některé větší bitevní lodě. Primární je pro ně množství pilotů, takže především potřebují spoustu nových a čerstvých sil, které musí být vyprodukovány na jejich domovských planetách.

Terrané jsou klasicky dobráci, jejichž síla tkví ve vybalancovanosti sil. Každá jednotka doplňuje každou, takže pro úspěch v bitvě musejí být použiti ve správné kombinaci. To jim dává spoustu výhod, protože jejich útok a obrana jsou relativně silnou stránkou. Například extrémně silná lidská útočná loď, Dreadnought, je nepoužitelná proti mantiským hejnům stíhaček, pokud není chráněná baterií flaků, které jsou na terranských korvetách.

Celareoné jsou trochu záhadnou rasou. Jsou vlastně formou energie, která používá ke své fyzické personifikaci brnění. Jejich flotily jsou více zaměřeny na průzkum a obranu a skládají se z menších a zároveň silnějších lodí. Takže se nenechte velikostí jejich vesmírných plavidel zmást. Naštěstí jejich spojenci jsou lidé, přičemž společně bojují proti Mantisům. Ale síla tohoto spojení se v průběhu času mění a může se nám předvést v nepředvídatelných dějových zápletkách.

•Suroviny a tak...
Jednotky v CFW se skládají z tradičních elementů, které slouží k různým účelům. Bude zde na každou rasu osm budov a dvanáct jednotek, to znamená celkem 24 různých staveb a 36 typů jednotek. I když se funkce některých kryje, protože všechny rasy mají některé standartní lodě jako průzkumné nebo zásobovací, nepotkáte stejné typy v útočné fázi.

Co odlišuje tuto hru od jiných real-time strategií, je starost o zdroje. Základně jsou zde tři rozdílné typy surovin a každá z ras je více závislá na určité z nich. Jednotkám také dochází tyto zdroje pohonu, takže když máte největší flotilu, ale bez paliva, je vám nanic. Každá jednotka má indikátor, který ukazuje stav jejích zásob či paliva. Pro znovuobnovení zdrojů (nebo chcete-li paliva) musíte navštívit nějakou blízkou základnu nebo použít zásobovací loď. Takže hráč nebude moc být zaseklý v jeho domácím systému, ale bude muset expandovat do sousedních, aby získal další zdroje pro jeho rozšiřující se flotilu. To může přidat do současného trendu tohoto typu her zajímavý strategický prvek.

•Automatizace
Jednou z opravdu nápomocných vlastností bude funkce tzv. „Velitele flotily“. Je to v podstatě systém, který umožňuje jednodušší ovládání většího počtu jednotek. Inteligentně volí cíle, přičemž bere ohled na faktory jako nejvíc nebezpečná nepřátelská loďči vybere nejvhodnější zbraň k použití. Další ze způsobů vedení boje může být vybrání speciálních zbraní flotily místo klikání na individuální jednotky. Velitel flotily pak zvolí jen tyto vybrané stroje, stejně jako v podobné hře The Rift. To zefektivňuje celé plánování bitev a eliminuje neustálé klikání, známé z jiných RTS. Kromě těchto vylepšení může Velitel flotily automaticky bránit nebo útočit za použití umělé inteligence, která se učí v průběhu hry a vyvíjí se úspěšnými bitvami. Jen abychom se na hry za chvíli nemuseli jen z povzdálí dívat, jak se hrají sami ;P

•Multiplayer je samozřejmostí
Multiplayerové souboje se můžou konat přes internet s účastí čtyř hráčůči přes LAN (IPX, TCP/IP, serial, modem), kde se sejde až osm hráčů. Bude zde také podpora MSN Gaming Zone. Je zde také volba Quick Battle, která vytvoří náhodnou mapu. I když multiplayer je přínosem, vypadá to, že hlavní důraz zde bude kladen na singe-player. V CFW se ponoříte do zapleteného příběhu, který bude prezentován kvalitními videosekvencemi namluvenými profesionály. Příběh se točí zejména okolo lidské rasy, ale hrát budete moci za všechny tři a to vše v 16 misích.

Conquest: Frontier Wars pravděpodobně nezpůsobí v žánru RTS revoluci, ale jistě bude zábavný hrát a přináší i několik nových nápadů. Masivní vesmírné bitvy jsou vždy zajímavé, ale vypadá to, že CFW vše spojí i s jejich jednoduchou ovladatelností, k čemuž dopomůže i systém Velitel flotily. To vše podtrhuje impresivní grafika, fanoušci Starcraftu nebo Homeworldu se zde budou cítit jako doma.