Recenze

RIDE 4 – recenze skvělých, ale náročných závodů motorek

Krásné stroje a nesporné přednosti PS5

Gear.Club Unlimited – recenze

Devět měsíců. Tak dlouho jsme my – majitelé poslední konzole od Nintenda – museli čekat na vůbec první realisticky pojatou závodní hru. Do té doby jsme si museli vystačit se skvělou party hrou Mario Kart 8 Deluxe, případně jsme se museli spokojit s některými z topdown závodů či s vozidly postrádajícími pneumatiky. Začátkem prosince se však dostavily slibně vypadající závody Gear.Club Unlimited s licencovanými vozidly od tvůrců sérií V-Rally a Test Drive Unlimited. Moc rád bych tu napsal, že se tvůrci z Eden Games vrátili ke skvělé hratelnosti prvního Test Drive Unlimited, ale jak už můžete vidět z hodnocení, někde se něco šeredně pokazilo.

Edge of Eternity – recenze rozporuplného JRPG

Z poloviny peklo, z poloviny ráj

Deathloop – recenze

Když je smrt jen malý zádrhel

Spider-Man: Miles Morales – recenze

Jeden Spider-Man nestačí

Godfall – recenze kýčovité rubačky

Nechtěné launchové dítě

NHL 22 – recenze

Maly krůček vpřed. A zas jen na konzole

Riders Republic – recenze

Ďábelská jízda až nadoraz

Marvel’s Guardians of the Galaxy – recenze

Nepravděpodobní hrdinové zase zasahují

FIFA 22 – recenze

Po letech zmaru přichází vykoupení

Olympic Games Tokyo 2020: The Official Video Game – recenze

Klouzání po povrchu zábavné Olympiády

It Takes Two – recenze nejlepšího gaučového koopu

Když dva nemohou dělat totéž, musí se domluvit

Ride - recenze

Motorkové simulace měly vždycky v závodním žánru zvláštní postavení, ale bohužel ne vždycky v dobrém slova smyslu. Mezi hráči nejsou ani zdaleka tak oblíbené, jak by možná nasvědčovalo procento motorkářů v obecné populaci, ať se jedná o začínající skútristy, nebo lovce levné rychlosti na vysokoobjemových mašinách. Snažíme se to rozklíčovat v každé recenzi MotoGP, a že jich za ty roky bylo víc než dost. Populární motorsportová disciplína, všechny výhody licence, sexy motorky a spousta tratí. Proč tedy tyhle hry vždy zaostanou za očekáváním? A co vlastně od nich očekáváme? V Milestone, firmě, která se superbikovými hrami zabývá už dobrých patnáct let, si letos konečně vzali čas na rozmyšlenou, a kromě dalšího ročník MotoGP, vyrukovali i s gamesou, co se prostě a jednoduše jmenuje RIDE.

Sonic Origins – recenze návratu modrého ježka

Kam běžíš, starý pichlavče?

Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru

Co se stalo v rodině nacistického generála?

F1 2011 - recenze

Kdybyste se mě zeptali začátkem týdne na to, jak moc Codies letos makali v boxech, pravděpodobně bych jen výmluvně obrátil oči v sloup. Preview verze nových formulí sice naznačovaly, že se nic důležitého od minula nerozbilo, ale většina zlepšováků se dala vysvětlit změnou pravidel a klasickou technologickou setrvačností.

Driveclub - recenze

Znáte Driveclub? Jistěže znáte Driveclub. Však si vzpomeňte na ty závody, které chtěla mít Sony nachystané na startovním roštu Playstation 4 loni na podzim. Jenže se to nepovedlo a kolem „revoluční“ závodní hry se začala vznášet celá řada otazníků, přímo úměrná tomu, jak rostl marketingový oblak zaručeně inovativních řešení. Dynamické menu, nejpropracovanější sociální aspekt nejen v závodních, ale vlastně ve všech videohrách, co tu kdy byly. Famózní grafika, úžasný vozový park, dosud nevídaný model mikrotransakcí. Selským rozumem uvažující hráč by byl ze vší té marketingové polívčičky minimálně ostražitý, ale je veřejným tajemstvím, že Playstation 4 letos na podzim už pořádné závodění opravdu potřebuje. Takové to exkluzivní, které prodává konkurence pod značkami Forza Motorsport a Forza Horizon. Driveclub se ale příliš nepodobá ani jedné z uvedených her.

Spider-Man: Remastered – recenze

Znovu a ještě o něco lépe

Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti

Polské dítě v nacistickém bunkru