Akvizice ATI vyplynula vlastně z postoje AMD, které chtělo za každou cenu někoho koupit, aby posílilo vlastní aktivity na poli procesorů a čipsetů. Speciálně pak čipsetů, protože dobrý čipset AMD zoufale potřebovala. Celá akce se rozběhla už na konci roku 2005 a finální rozhodnutí padlo už v druhém čtvrtletí 2006. Bylo to taky jedno z nejlépe střežených tajemství a nakonec se z toho stala největší akvizice v historii výrobců procesorů.
Podle Maria Rivase z AMD nakonec k akvizici vedly tři důvody. První důvodem bylo, že AMD chtělo ovládnout velkou část grafického trhu. To by se nestalo, kdyby koupili nějakého malého výrobce/vývojáře nebo začínající firmu. Svojí roli sehrálo i to, že v té době mělo největší tržní podíl právě ATI. AMD kladlo na grafické čipy velký důraz, ne jenom s ohledem na jejich potenciál při zpracování grafických dat, ale hlavně na jejich potenciál při zpracování jiných matematických úkolů/výpočtů.

Druhým důvodem bylo to, že spolu s ATI koupili velmi rozsáhlý obchodní model. Ten zahrnuje DTV, handheldy, multimediální čipy a to všechno na trhu, který měl meziroční nárůst obratu o dvě miliardy dolarů. ATI na tomto poli byla úspěšnější, než NVIDIA a AMD chtělo část krajíce pro sebe. Třetím důvodem, velmi často zmiňovaným, byl projekt Fusion, neboli CPU kombinované s GPU, které je naplánováno někdy na rok 2008. A to je cesta, kterou se chce AMD především vydat, protože to má přinést velmi energeticky efektivní procesor, schopný zpracovávat mnoho úloh. ATI by pro to mělo mít lepší předpoklady.