Původně se hovořilo o softwarovém řešení, konkrétně o softwarové emulaci, ale jeden z japonských technologických magazínů pojmenovaný jako Ultra One přišel s informací, že Playstation 3 bude obsahovat stejný hardware, který byl obsažený v Playstation 2. Konkrétně půjde o její čip (nebo všechny čipsety), takže Playstation 3 bude vlastně ve svých útrobách mít Playstation 2. Výhoda by byla stejná, jako u Playstation 2, která v sobě rovněž měla hardware z Playstation 1. Zase je třeba dodat, že u té byl nutný nejenom hardware, ale i "přemosťovací" software. Každopádně v případě PS3 by tak byla možná absolutní a bezproblémová zpětná kompatibilita u všech herních titulů, které si mohli zákazníci pořídit na PS2. To je velký rozdíl oproti Xbox 360 a v přístupu Microsoftu, který snahu o kompatibilitu mnoha starších titulů, původně určených pro Xbox 1, prakticky vzdal a to hlavně z důvodu přílišné náročnosti a neefektivnosti.
Samozřejmě, vkládat hardware do hardwaru má jednu podstatnou vadu. Zvýšenou cenu. To je něco, co si Sony nemůže dovolit. Už tak se mnoha potenciálním zákazníkům jeví PS3 jako příliš drahá a pokukují po řešení konkurence. A tak autoři zmíněného magazínu spekulují, že v budoucnu Sony hardware pro PS2 z nové PS3 odstraní, a to prakticky hned, jakmile dokončí plně funkční softwarovou emulaci. Vše záleží na tom, jestli bude tato emulace natolik výkonná, aby to bylo možné. Není vyloučen ani scénář, že hardware z PS2 bude muset v PS3 zůstat a ještě k tomu se bude muset vyvinout nějaká pokročilejší emulace (stejně jako to bylo u PS2). No a ještě jeden vedlejší efekt tímto přístupem může Sony získat. Pro mnoho her na PS2 existuje celá řada přídavků. Proto by bylo docela pochopitelné, aby Sony tyto přídavky strčila hráčům tak říkajíc přímo pod nos prostřednictvím napojení na síťovou službu a vyplnila tak vakuum do doby, než přijdou skutečné next-gen trháky pro PS3.