zdroj: tisková zpráva Umí vypnout posílání obrazu do monitoru v době, kdy mu to určíte nebo zcela samo, automaticky, podle předem nastaveného časového rozvrhu ("v 9 konec") nebo nastaveného limitu ("smíš být u PC maximálně 4 hodiny denně"). Výrobce slibuje odolnost proti nabourání jeho softwarové ochrany. A před odebráním pomocí šroubováku má zase odolný kryt opatřený visacím zámkem na klíč..."

Takhle rodiče láká reklama na výrobek, který má učinit konec trápení s jejich ratolestmi. Vznik PC Moderatoru údajně inspirovaly obavy z ohrožení dětí závislostí na MMORPG, jako jsou hity World of Warcraft či EverQuest. Problém je v tom, že závislost na počítačových hrách je velmi komplikovaný problém. Nedá se zobecnit, ani zjednodušit. Natož řešit nějakým "udělátkem" (mimochodem, rodičovský zámek mají mít i konzole Nintendo Revolution nebo PS3 - viz GamePro). Zakázané ovoce zkrátka nejvíc chutná. Prostý zákaz, aplikovaný s rodičovskou rutinou, bez dalších opatření provedených po konzultaci s odborníkem může situaci jenom zhoršit.

Také je třeba vědět, že mezi vášní (pro hraní, rybaření, parní lokomotivy atd.) a závislostí jako takovou je tenká hranice, ale obrovský rozdíl. O závislost se jedná, pokud se hraní stává "řešením problému" (únikem do jiného světa), má nezvratné dopady na sociální život (rodina, přátelé), změní se psychický stav postižené osoby (vady komunikace) nebo se stává hraní smyslem existence. O závislost se NEjedná, když je daný jedinec schopen plně kontrolovat a určovat životní priority. Neřekne si: "Hmmm, už jsem měl být tři hodiny ve škole (v práci), no ale... ještě stihnu jeden level...". Poměřovat zábavnost zbytečných pouček ze školních učebnic, které prostě nebaví a her jako je World of Warcraft, které baví tím víc, čím déle je hrajete, se prostě nedá.

Podle výzkumu provedeného na berlínské Charité University Medicine vykazovala sledovaná skupina pacientů nadměrně hrající počítačové hry stejné symptomy, jako jedinci závislí na tvrdých drogách. Přišlo se na to, že po dlouhé době bez hraní přichází typické abstinenční příznaky a že i úplně vyléčený jedinec může svojí "droze" propadnout kdykoliv znovu, když přijde do kontaktu s objektem, který mu připomene libé pocity, které prožil. Třeba s počítačem. Stejně nebezpečnému jevu jsou vystaveni i bývalí narkomani, když např. přijdou do kontaktu s místem, kde si dávali svojí pravidelnou dávku. Nicméně počítače se staly nedílnou součástí našeho bytí a v normálním životě se jim nevyhnete. Dobrou zprávou je, že závislost na jedné počítačové hře obvykle netrvá déle než rok a půl. Špatná zpráva je, že přibližně každý dvacátý hráč je prý na hraní závislý. Jen asi 5 procent z tohoto počtu si je ochotno přiznat, že jde o problém.