Tvrdí to analytická společnost In-Stat. V roce 1999 se odhadovalo, že výroba jednoho jádra přijde Intel na polovinu, tedy 20 dolarů. Od té doby se však měnila komplexnost čipů, tím pádem i velikost jader (zvětšila se třeba cache) a hrozil skokový nárůst výrobních nákladů. Intel ale postupně investoval nemalé prostředky do zavádění pokročilých výrobních technologií a to mu pomohlo snížit plochu čipů a vrátit se s náklady na rozumnou mez..
Tak se mu v letech 2003-2005 podařilo udržet relativně stálou výrobní cenu, cca 40 USD a rychlým přechodem na 0,09 mikronovou technologii a 300 mm wafery ušetřit asi miliardu dolarů. Trend zvětšování plochy čipů však i nadále pokračuje. Dražší jsou i výrobní prostředky, technologie k výrobě potřebné. Jestliže v současné době má Intel tři 0,09 mikronové továrny, v dalších letech bude mít čtyři továrny uzpůsobené pro výrobu čipů 0,065 mikronovou technologií.

Cena za jádro ale nepředstavuje cenu celkovou, kterou musí zákazník zaplatit. Další náklady souvisejí se samotným balením jader do pouzder, jejich následným testováním (zahořením), dopravou, marketingem a tak dále. Obrovské sumy rovněž spolyká samotný vývoj. A kolik Intel vydělá na jednom CPU? To bohužel nikdo neví. Jde o tajné informace, které by se daly zjistit jen pitvou vnitřního účetnictví. Můj soukromý odhad je, že to bude asi 15 procent ceny, u těch bežných modelů. A u těch špičkových, u nichž se platí i za exkluzivitu, klidně 200 procent marže.