V rozsáhlém článku se tam srovnává současná generace grafických karet a také několik generací předešlých - a to jak z hlediska výkonu, tak kvality obrazu, které jsou schopné vyprodukovat. Zároveň se kolegové snaží čtenářům doporučit optimální nastavení, které by měli použít tak, aby hra neztratila na plynulosti a přitom poskytla co možná nejlepší herní zážitek. Dá se konstatovat, že staré DirectX 7 grafické karty už jsou pro Half-Life 2 nevhodné, protože poskytují takový obrázek, zatímco DirectX 9 karty tento znatelně lepší.

V testech i PC Tuning, stejně jako řada dalších serverů před ním včetně nás (1.díl, 2.díl), odhalil enormní závislost Half-Life 2 na výkonu procesoru, zatímco jeho statické stínování (narozdíl od dynamického v DOOM III) 3D hardware prakticky nezatěžuje vůbec. Dále se zabývá nutností používat u karet GeForce FX 5900 pro vykreslování DirectX 8.1, protože Valve tyto karty donutilo zpracovávat scénu přes FP32 a nevytvořilo pro ně mód s omezenou přesností výpočtů, ve kterém jsou nepopsatelně rychlejší. Rozdíl ve výkonu je potom až mínus 40 procent. Rovněž úroveň komplexnosti síťových modelů postav může být nastavena na "high" (vysoká) u všech moderních grafických karet 3 generace zpět, protože mají dostatečně výkonné jednotky na zpracování geometrie (vertex jednotky).

Naopak vysoké rozlišení textur si v HL2 mohou dovolit jen majitelé počítačů s velkou operační pamětí (kvůli drobnému zadrhávání hry) a s grafickou kartou, která má vysokou propustnost videopaměti (popřípadě má dostatečně velkou paměť). Hezké a poučné je srovnání vlivu trilineárního a anizotropního filtrování (zaostřování vzdálených textur pozorovaných pod velkým úhlem) a následný dopad na výkon na grafické kartě RADEON X700 PRO s 256 MB V-RAM. Na závěr tam nechybí přehledná tabulka s doporučeným nastavením Options ve hře.