Athlon 64 3200+ je dnes asi v takové pozici, jako bylo před nějakým časem Pentium 4 2,4C GHz NorthWood. S cenou okolo 6200,- Kč (i s DPH) se jeví jako velmi zajímavá koupě, ačkoliv nejde o poslední novinku (na trhu už je přes dva měsíce). Vyplatí se takový procesor pořídit? Shrňme si napřed některá důležitá technická fakta. Athlon 64 3200+ je vyroben pomocí 0,09 mikronové technologie SOI (jádro Winchester). Pracuje na frekvenci 2,0 GHz, má 512 KB L2 cache, 128 KB velkou L1 cache a dvou-kanálový řadič paměti s podporou DDR400. Určen je do patice Socket 939.
zdroj: tisková zpráva Staré jádro Newcastle vyrobené pomocí 0,13 mikronové technologie mělo plochu 144 mm čtverečních. Nové jádro Winchester má plochu jen 84 mm čtverečních. To je pro AMD podstatná úspora výrobních nákladů, neboť na jeden wafer se jich vejde mnohem více. Hodnota napětí je nyní 1,4 Voltu. Zajímavé jsou dosahované frekvence při přetaktování. Například na Penstarsys, kde tento procesor testovali, dosáhli stabilních 2,45 GHz, tedy plus 450 MHz oproti standardnímu nastavení. To je znásobení frekvence o 22 procent. Vzhledem k architektuře Athlonu 64 poskočil výrazně nahoru i výkon. Vyjádřeno čísly, z 328,3 fps na 384,4 fps v Quake III Arena nebo chcete-li jinak, o 16 procent v Doom 3 a o 14 procent v Half-Life 2. Procesor byl tedy jenom mírně pomalejší, než Athlon 64 3800+ s taktem 2,4 GHz a cenou přes 20 000,- Kč (s DPH).

Autoři zmíněné recenze píší, že při všech testech nepřesáhla teplota procesoru 43 stupňů Celsia. Na základní frekvenci 2,0 GHz v nezatíženém stavu měl 36 stupňů, při plné zátěži 38. To vše s chladičem, který AMD dodává k procesoru (BOX) a který je v ceně. Přetaktovaný měl procesor teplotu 41 stupňů a 43 když podával maximální výkon. Což jsou docela super výsledky. Ovšem pozor. Věc má (jako obvykle) malý háček. Nikdo nemůže očekávat, že když si Athlon 64 3200+ zakoupí, že i on ho dostane o 450 MHz nahoru. Vše jako obvykle záleží na konkrétním kusu. Pročítal jsem některý diskusní fóra a našel jsem případy, kdy se tento procesor podařilo přetaktovat na 2,55 GHz (4000++++) a některým šílencům i víc. Jsou ale i kusy, které nejdou přes 2,2 GHz, i kdyby se majitel rozkrájel.

A ještě něco - nepoměr mezi hodnotami přetaktování a nárůstu výkonu v testech by mohl znamenat, že integrovanému řadiči Athlonu se zvýšená frekvence dvakrát nelíbila a že měl tendenci dělat chyby. Ve hrách takové chyby samozřejmě nepoznáte, ale inženýrům nebo konstruktérům bych na něčem podobném rozhodně nedoporučoval pracovat. Při modelování deformačních zón automobilů nebo nosných konstrukcí mostů by to mohlo dopadnout zle nedobře. Každopádně, tento procesor se jeví jako velice zajímavý produkt. Názor na něj nechť si každý udělá sám.