V následné diskusi se mluví o tom, že Thief je o svobodě. Nechcete Focus? Vypněte jej. Chcete misi prolétnout ve sprintu? Je to prý na vás, tvůrci vám nechtějí říkat, jak máte hrát. Což zároveň znamená, že kdo se bude chtít plížit, bude mít šanci. Mechové šípy, šípy s lanem, obušek, to vše tu je. Garrett nebude zabiják, který se postaví třem vojákům a přežije.

Ale můžete na nepřátele jít od lesa. Zaklepejte obuškem o stěnu, schovejte se, a pak příchozího bacte zezadu po hlavě. Z povídání zní Thief solidně a hlavně tak, že pokud budete chtít, hra se nezpronevěří předcházejícím dílům.

Hru půjde dokončit bez jediného zabití, jediného omráčení a spuštění alarmu. Kupříkladu stíny nebudou zárukou neviditelnosti. Nic takového. Ponoření do plného stínu jen sníží pravděpodobnost, že vás strážný uvidí. Strážní budou mít i periferní vidění, kterým „něco“ zmerčí a půjdou to zkontrolovat, zatímco při přímém pohledu na vás hned startují na poplach. Bude to ale vše hlavně o té volbě stylu.