O konci 38 Studios jsme toho napsali až až. Byl to smutný příběh. Kdyby se povedl podle představ Curta Schillinga, nemusel skončit u Kingdoms of Amalur: Reckoning. Mohl pokračovat největší a nejvymakanější tříáčkovou MMORPG hrou, která by od počátku vsadila na free to play model. Pro tehdy připravovaný Project Copernicus se totiž nepočítalo s měsíčními poplatky, ale s free to play systémem. Vydělávalo by se na mikrotransakcích. Copernicus by byla vlastně první hra svého druhu - obří západní AAA MMORPG od počátku postavené na mikrotransakcích. Žádná taková hra tu nebyla a není. Všechny onlinovky se na F2P model předělávají až zpětně. Copernicus měl být minimálně v tomhle unikátní.

Na jazyk se mi dere jedno klišé označení za druhým, když si pročítám výborný článek z Boston Magazine, který rekapituluje strmý pád 38 Studios, který začal už ve chvíli, kdy známý baseballista Curt Schilling firmu založil v roce 2006 pod názvem Green Monster Games. Kontinuálnímu přísunu hororových zpráv spojených s krachem 38 Studios se nešlo vyhnout. Většina z nás jej ale řešila hlavně z pohledu solidního RPGčka Kingdoms of Amalur: Reckoning, ačkoli právě to nemělo se situací ve firmě zas tak moc společného, protože vznikalo separátně ve studiích Big Huge Games a zafinancováno bylo zejména z peněz EA. Ne z kapsy Curta Schillinga, který 38 Studios vedl stejným stylem, jakým se prosadil jako hráč baseballu a doufal, že právě přes herní byznys se dostane na stejnou úroveň slávy a finanční síly, jako třeba Bill Gates.