Vliv her na formování názorů bychom rozhodně neměli podceňovat, byť jde spíše o obecné vnímání kulturní roviny než o to, že byste po hraní GTA V měli chuť rozstřílet policejní auto. Nicméně, ve správných rukách by teoreticky mohla mít státní kontrola nad produkcí her dlouhodobý efekt na hodnotové vnímání světa ze strany mládeže. Není tedy divu, že se státy jako Írán, Rusko a Čína snaží o vytvoření her, které by nabízely tu správnou porci hrdého patriotismu. Je v tom jeden háček, minimálně těm prvním dvěma se to příliš nevede.
Server East Stratcom Task Force pod EU popsal (via HlídacíPes), jak dopadají dosavadní pokusy ruské vlády o vytvoření her, které budou propagovat ten správný světonázor a především prohlubovat patriotické myšlení u mládeže. Pro účely výroby her, seriálů, filmů a dalších mediálních produktů byla vytvořena státní organizace IRI (Institut pro rozvoj i internetu) a Kreml do ní začal nalévat peníze. Už tady ovšem můžeme vidět počínající problémy. IRI byla založena v roce 2014, ovšem první projekty představila v roce 2021, financování zajistila v dalších dvou letech a v roce 2024 už měly být první hry hotové.
V první řadě, na vývojový cyklus povedené, pěkně vypadající hry, která osloví moderního hráče, je to strašně krátká doba. Financování také nebylo dostatečné, suma 2,5 miliardy rublů (cca 600 milionů korun) měla posloužit na vývoj hned několika her, které ovšem měly mít špičkovou kvalitu a samozřejmě správně patriotického ducha. Zatímco to druhé nestojí nic, to první už stojí hodně. I přes zdánlivě šibeniční termíny v roce 2024 IRI vydalo tři herní tituly. Všechny jsou žánrově odlišné a všechny postrádají to, co asi Kreml doufal, že získá.
Smuta, aneb bráníme se před Poláky
Prvním z titulů je Smuta, akce z pohledu třetí osoby, která se odehrává v 17. století během titulní Smuty, tedy období, kdy vymřela dynastie Rurikovců, vládní systém se zhroutil, nastaly hladomory a do toho se ještě vydala polsko-litevská unie urvat si pro sebe kus Ruska, což vyvrcholilo korunováním polského vládce v Moskvě. Šlo o období hluboké krize, ze kterého Rusy vyvedlo masivní povstání a nástup dynastie Romanovců.
IRI si od titulu Smuta slibovala, že půjde o mix Assassin’s Creedu a Zaklínače 3. Na to konto zadala vývoj zcela neznámému studiu, kterému dala v rámci státních pobídek rozpočet 500 milionů rublů (cca 120 milionů korun). Na vývoj solidní historické hry s vizí vlastně vcelku nízká suma. Hlavním hrdinou, tedy vámi, je princ Jurij Miloslavskij, který musí čelit plenitelům z Polska, při tom podporovat ruský odpor a hráče poučit o historii a kulturních i morálních tradicích Rusi.
Jak se to povedlo z herního hlediska, můžete posoudit jak v traileru výše, tak ve videu z hraní níže. Hra vypadá otřesně. Víceméně slušnou grafiku, která je jen pár let za současným standardem, doprovází velmi primitivní bojový systém, spousta bugů a nedodělky, které koukají z každého rohu hry a uživatelského rozhraní. Asi nikoho nepřekvapí, že ruští hráči, kteří se ke hře dostali, nebyli zrovna okouzleni.
Samozřejmě, v první řadě se Smuta špatně hraje a celé pozlátko se prý rozpadá jako Potěmkinova vesnice ve chvíli, kdy se v rámci patriotické variace na Assassin’s Creed vydáte… kamkoliv. V lepším případě je prý hra jako nudná historická exkurze, v tom horším jako rozbitý výlet do historie her kolem roku 2000. Bohužel, ač jsem hledal přepečlivě, na prohnilém kapitalistickém Steamu hru nenajdete, a tak jsem neměl možnost zkusit tenhle skvost na vlastní CPU. Aktuálně je dostupná jen na interní ruské distribuční síti VK Play.
Rozladění na straně Kremlu bylo velké. Smuta měla být vlajkovou lodí IRI a měla představovat budoucnost osvětových a rekrutačních her. Obsahuje sice spoustu vlasteneckých proklamací jako: „Když bude třeba, Rus pošle své ženy a děti do armády, aby zamezil úspěchu polského útočníka!“ Jak asi poznáte, Polsko je hlavním cílem Smuty, protože současná polská rétorika a politické činy jsou Kremlu trnem v oku. Bylo třeba názorně ukázat dlouholetou snahu Polska škodit Rusi, stejně jako sílu ruského lidu se utlačovatelům postavit. Problém tkví v tom, že hra je prostě mizerná.
Oficiální viník se našel rychle. Poslanec Vitalij Milonov přišel s pozoruhodnou teorií, že za vším stojí polské tajné služby, které najaly vývojáře, aby cíleně vytvořili špatnou hru. Šéf IRI Anton Goreslavskij se zase pro RIA-Novosti nechal slyšet, že hra je dobrá a kritizují ji jen liberálně smýšlející média. V tom samém rozhovoru ale zmiňuje i zajímavý fakt, že chybí ruští vývojáři, protože spousta z nich kvůli sankcím odešla mimo Rusko.
IRI prý vytvořila celou řadu her a slaví velké úspěchy v ideologicky správných titulech pro děti na mobily. Samotná Smuta prý sice měla nějaké problémy, ale konstantní přísun patchů a „takzvaných DLC, která budeme finančně podporovat“ prý podle Goreslavského hru vylepšil.
„Mohu říct, že jsme poprvé čelili nenávistní kampani, ve které bylo zapojeno použití botů i liberální média, která hru kritizují. Pro nás je to základní stavební kámen pro další patriotické projekty. Měli jsme tu IL-2 Sturmovik, ale to je dvacet let. Potřebujeme víc patriotických her s tradičními hodnotami, které ukáží i naši historii,“ nechal se slyšet šéf IRI.
Podle Goreslavského nyní bude IRI nahrazovat prohnilé produkty západních studií: „Je to teritorium, kterému vládly americké hry. Podívejte se na Call of Duty, každá z těch her vtlouká do hlavy obraz americké vlajky a naše mládež roky nevyrůstala s ničím jiným v hlavách.“ Celá kampaň odsuzující kvality Smuty prý má za cíl odradit nezávislé vývojáře, aby si brali vládní projekty.
Co se ale reálně pokazilo? Došlo na opravdové tradiční hodnoty ruské byrokracie – korupci. Peníze, které měly jít na Smutu (a nejen na ni, IRI dostala na víc než tisíc projektů napříč mnoha médii přes 12 miliard korun) se v rámci finančních toků asi rozplynuly. V první řadě, studio nemohlo mít dost času na vytvoření hry v podobě, v jaké ji vláda chtěla. Rok na vývoj kvalitního titulu je zkrátka nesmyslně málo. Navíc, tým byl podle všeho malý, takže výsledkem mohla být jen ona Potěmkinova vesnice. A kam se poděly všechny ty peníze…? Inu, v ruské Dumě by vám asi řekli, že je mají polští rozvědčíci.
Zahraj si na žoldnéře v Africe
Dalším titulem z tohoto ranku je Sparta, taktická strategie, v níž se stáváte vůdcem žoldnéřské skupiny v Africe a snažíte se místním pomáhat s bojem jak proti lokálním uzurpátorům, tak i západním vlivům a armádám. Jde o součást celého žánru ruských „afrických“ her, které mají samozřejmě za cíl glorifikovat úlohu a činy žoldnéřské skupiny Wagner, která sice vstoupila do povědomí díky účasti ve válce na Ukrajině, ale zároveň pokračuje v rozsáhlých operacích v Africe.
Pokud by vás zajímaly aktuální informace, Wagner a jeho image utrpěli velkou ránu v Mali, kde jejich konvoj padl do pasti islamistické skupiny Džamát nusrá al-Islam wal-muslimín, přišel o 80 žoldnéřů a africké vlády poznaly, že schopnosti ruské skupiny mají limity a nemohou se o ně opírat, což nevyhovuje ani wagnerovcům, ani ruské vládě, která skrze tuto skupinu šíří vliv v západem opomíjené Africe.
Ve Spartě tedy hrajete za ekvivalent Jevgenije Prigožina, neblaze proslulého vůdce wagnerovců, tedy až do momentu, kdy se rozhodl vzít Moskvu šturmem a náhodou mu pak vybouchlo letadlo. Poselství hry je jasné, bráníte nebohé Afričany před teroristickými skupinami. Nehrajete přiznaně přímo za Wagner, ale celá vaše žoldnéřská armáda používá jejich symboliku.
A podprahově dostávají hráči další signál, protože Sparta je název separatistické jednotky, která vznikla na Donbasu, finančně ji podporovalo Rusko a vedl ji lokální samozvaný vládce Arsen Pavlov, který se zapsal do dějin jen sérií válečných zločinů. Podle toho, co jde na internetu zachytit, hra není nijak dobrá, ale Kreml využívá záběry z ní a obecný sentiment k tomu, aby zaplavil ruské sociální sítě atraktivními adrenalinovými videi, které mají i sekundární roli: Nabírání nových vojáků.
Což není žádná nová praxe, nábor pomocí her zkouší praktikovat spousta státních i nestátních organizací, včetně americké armády, nicméně Kreml na tom se svou sérií her z Afriky pracuje opravdu intenzivně.
Navíc, s nějakými právy si moc nedělá hlavu, a tak zasponzoroval vznik totálního modu pro Hearts of Iron IV jménem African Dawn (viz video výše), s obsahem totožným jako Sparta. Bojujete za státy Sahelu proti teroristickým buňkám, nenápadně podporovaných západem, a když uspějete, Rusko vám pošle peníze a vojáky. Paradox se proti podobnému využití své hry ohradil, ale jelikož jde o mod, údajně dílo jediného tvůrce, který je navíc šířený skrz ruské sociální sítě, nenadělá nic. Aktuálně by mod neměl být oficiální cestou k sehnání, nicméně v Rusku koluje velmi čile. Mimochodem, jeden z pozdějších updatů přidal zmínku o tom, že na Ukrajině došlo k povstání nacistů...
A co trochu Ukrajiny?
A do třetice je tu titul Front Edge, který ruského hráče umístí do nejmenované východoevropské země (které asi?), kde s ruskou armádou čelí v moderním konfliktu americkým silám. Když se podíváte na trailer výše, asi také seznáte, že minimálně tady vypadá titul velmi kompetentně. Grafika je dobrá, vyčíst se jí dá možná animace zničení budov, ale pokud byste chtěli vojenskou power fantasy o tom, jak by vypadala úspěšná třídenní operace mířící na Kyjev, Front Edge ji asi nabídne.
Nutno říct, že jde skutečně o power fantasy. Ruská armáda je prostě silnější než Američané, a to především díky skvělé, elitní pěchotě, které máloco odolá. Skoro bych čekal, že bude ve hře rovnou i odkaz: „I ty můžeš být jedním z nás!“ Tady můžeme říct, že jde o ryzí propagandu, protože v prvé řadě jasně ukazuje Ukrajinu a podporuje vizi technicky vyspělého moderního boje, který na bedrech utáhnou ruští molodci, proti kterým nemají Američané šanci.
V realitě, pokud nechcete být někým v současné agresi Ruska na Ukrajinu, je to špatně vycvičený, špatně vybavený ruský voják. Pro Kreml může jít i o cenný zdroj rekrutů z vrstev, které jinak odvody nejsou dotčené. Jednou zkrátka museli dojít v chudobě žijící Tuvinci, kterým příslib vojenského platu a malého bytu stačil na to, aby se vydali do mlýnku na maso. Navíc, hru nemusíte hrát, aby měla na obecné vnímání vliv, stačí dobře sestříhané klipy.
Mimochodem, Front Edge by měla příští rok vyjít i na Steamu… Hru vytvořilo studio Cats Who Play, stojící za podobně propagandistickým titulem Syrian Warfare: Battlefields, který má na Steamu z 81 recenzí hodnocení 88 %.
Tohle vše je ovšem jen špička ledovce. Jak bylo řečeno, IRI má v arzenálu tisíce titulů napříč médii a především na poli seriálů a filmů se jim podle všeho daří. Hry jsou složitější, především ty s vysokým rozpočtem a ambicemi, ale kupříkladu zmíněné odvětví patriotických mobilních her pro děti není radno podceňovat. A jak ukazuje subžánr afrických her, publikum evidentně existuje a je třeba zdůraznit, že nejen v Rusku. Africká herní komunita roste rapidně a IRI se daří vyplňovat prostor, který africká vývojářská scéna nemůže stíhat. Smuta je tedy podle všeho kolosální průšvih, ale hry jakožto prostor pro masivní propagandu asi v Rusku čeká silná expanze.
