Zatímco jihokorejský Samsung a tchajwanské TSMC (výroba pro nové iPhony) již od minulého roku využívají 3nm technologii výroby čipů, jinde vývoj postupuje trochu pomalejším tempem. O ruských 28nm procesorech Baikal a jejich problémech jsem psal zhruba před měsícem, dílčí neúspěchy však federaci samozřejmě neodrazují od dalšího vývoje. Tedy, ne že by jí kvůli všudypřítomným sankcím zbývalo něco jiného…
Aktuální vládní plán zahrnuje mj. vysoké investice do výroby mikročipů, přičemž do roku 2030 chce Rusko vynaložit na tyto účely celkem 3,19 bilionu rublů (738 miliard korun). Ty chce použít zejména k rozvoji místních technologií výroby polovodičů, vývoji domácích čipů, stavbě datacenter a vzdělávání pracovní síly. Přímo na vylepšení výrobního procesu by mělo být alokováno 420 miliard rublů (97 miliard korun).
A jaké jsou cíle? Rusko hodlá v roce 2027 masově vyrábět čipy 28nm procesem, v roce 2030 pak 14nm technologií. Jistě se hodí připomenout, že procesory a grafické čipy vyráběné 28nm procesem se celosvětově prodávaly přibližně od roku 2011. Jednalo se např. o procesory rodiny AMD Kabini a Kaveri či grafické karty Nvidia Kepler (modely GT a GTX 6xx a 7xx). 14nm proces se využíval zhruba od roku 2013, a to kupříkladu při výrobě populárních procesorů Intel Core i3, i5 a i7 v 5.-11. generaci.
K pokrokům má kromě vlastních investic dopomoci i extenzivní program reverzního inženýrství, který započne na konci roku. Za významného ruského partnera se (samozřejmě nejen ve vývoji hardwaru) dá považovat Čína, jenže i její domácí hardware momentálně výrazně zaostává za zbytkem světa. Například čínští výrobci grafických karet se letos předhánějí ve snaze o překonání sedm let starých low-endových karet NVIDIA GTX 1050 (Ti), a i to se jim momentálně daří akorát na papíře.
V současnosti tedy snahy ruského, potažmo rusko-čínského mikročipového průmyslu působí spíše úsměvně. Ale i to se samozřejmě může časem změnit. Vzpomenout můžeme například aktuální invazi čínských (elektro)mobilů do Evropy. Ještě před deseti lety byly občasné čínské pokusy v evropských autosalonech terčem posměchu, dnes naopak deklasují tradiční automobilky nejen agresivní cenovkou, ale v poslední době i celkově povedenějšími produkty.
