Vzrušit své příznivce ukázkami s chystaných her a smysluplným rozšiřováním již započaté iniciativy je ve všech ohledech upřímnější, čitelnější a výhodnější, než se snažit uměle budovat rozruch okolo jednoho vybraného prvku, jak k tomu přistoupil Microsoft. Je ovšem pravda, že to Sony udělat musela, protože po všem tom humbuku potřebuje budit dojem firmy, která neotřesitelně stojí oběma nohama na zemi a je snad i záměrně nudná, ale tím pádem spolehlivá. Stačí však odhodit pozlátko hlasové komunikace s Kinectem a rázem zjistíte, že jsou na tom Sony a Microsoft v podstatě úplně stejně ve všech ohledech – jejich plány na další rok vypadají jako siamská dvojčata. Ostatně tomu odpovídá i situace na trhu, kdy se obě konzole předhání maximálně v tom, čí šéf dokáže publikum uspat dříve. Mimochodem v tom vítězí Sony, ale to je vedlejší.

3D brýle, které si musel vzít povinně každý návštěvník (bylo nás 6000!) před vchodem na stadión, značí, že navzdory chystanému launchi handheldu PS Vita klade Sony v krátkodobé budoucnosti největší důraz na 3D. A jakkoli jsem o 3D podpoře ve hrách ještě před rokem, kdy byla na PS3 zprovozněna, velmi pochyboval, nyní už je jasné, že vůbec nejde o to, jestli se z ní stane hlavní trend nebo chcípne na úbytě z omezeného zájmu. Prostě tu je, má své příznivce a je to jedna z opravdu mála věcí, které PS3 odlišují od Xboxu. Rozhodně tedy dává z pohledu Sony, zákazníka i partnerů smysl 3D podporovat a logicky rozvíjet, i když primárním motivem byl fakt, že mateřská firma má ve svém portfoliu již několikátou řadu 3D televizí.  Dokonce i z pohledu největšího hňupa bylo již dávno podivné, že si Sony herní a elektronická nevyšly v ústrety.

Představení 24 palcové televize s 3D podporou za cenu 500 dolarů, určenou primárně pro hraní a umístění do ložnice, pokoje, jen ne do obýváku, je velmi rozumný tah. Nedávno koupenou velkou LCD televizi v obýváku totiž jen tak snadno za model s 3D podporovou měnit nebudete, stálo by to nekřesťanské peníze. Ale CRT telku v obýváku či pokojíku kvůli novému LCD s 3D klidně obětujete, protože bude levné, dostatečně velké a navíc s 3D podporou. Pokud je tato budoucí nabídka něčím zvláštní, tak tím, že je, nejenom z pohledu majitelů PS3 opravdu výhodná.

Jediným (ve velkých uvozovkách) skandálem celé tiskové konference, ovšem znovu s pozitivním efektem, tak bylo vystoupení Kena Levina, duchovního i praktického otce System Shocku, BioShocku a řady jiných her. Když vývojář, kterého si PC komunita hýčká jako svého dobře vychovaného syna, který směrem k pohybovému ovládání hovoří přinejlepším s pohrdavým úšklebkem, přijde a začne vyprávět historku, kterak oslice uzřela anděla a zjistila, že pohybové ovládání může mít pozitivní dopad i na klasické „core“ tituly, působí to všelijak. V tu chvíli jsem měl dojem, že se Lukášovi musely naježit všechny chlupy na těle. Když ovšem Levine vyprávěl, jak mu bylo vysvětleno, že opravdu existují lidé, co se klasického ovladače bojí a s PS Move jim nedělá problém zacházet a na to konto mu došlo, že podpora této technologie může hře samotné něco přidat, aniž by si to vybíralo daň, mělo to hlavu a patu.

zdroj: tisková zpráva

PlayStation: Třetím rozměrem vstříc nejisté budoucnosti. Foto: Profimedia.cz

O nic dalšího se však Sony v tomto segmentu nepokouší, přináší jen nástupce PS Move her z první vlny, což je – stejně jako u Microsoftu s Kinectem - škoda. V Sony hned na začátku udělali dobře, když podporu PS Move nechali zpětně zakomponovat do několika starších titulů a nebáli se ji protlačit i do vyloženě hardcore titulů typu Killzone 3. Separace hráčského publika na casual a hardcore díky tomu není u PS3 tak markantní, jako tomu je s Kinectem u Microsoftu. Chce to ovšem větší rozmáchlost a experimenty. Oznámit, že za pár měsíců bude, tou dobou už skoro rok stará, LittleBigPlanet 2 podporovat Move je sice příjemné, ale efekt to má naprosto nulový. Mnohem zajímavější by byla podpora rozvoje ve využití možností PS Move skrze komunitu indie vývojářů. Kolik her z PSN s podporou Move jste hráli? Že žádnou? V tom je chyba, respektive velký nevyužitý prostor, k jehož zaplnění Sony na tiskovce ani nevyzvala. Místo toho málem k smrti unudila všechny přítomné zdlouhavou prezentací Move hry Medieval Moves, která je sama o sobě naprosto v pořádku, ale ke slušnému zpromování by jí bohatě stačilo minutové video se záběry ze hry.

Mírné znudění opanovalo sál i při ukázkách z hraní na handheldu NGP, který dostal definitivní název PS Vita. Přitom bylo potřeba co nejdříve sdělit jedinou důležitou informaci – cenu. A ta předčila veškerá očekávání. 249 dolarů/euro  za Wi-Fi verzi, potažmo 299 dolarů/euro za 3G verzi je opravdu málo. Je zjevné, že se Sony přidrží své tradice a bude nový hardware dotovat. Představuje to pro handheld potenciální výhodu v přímé konkurenci s 3DS za prakticky stejnou cenu. Je to výhoda, která na některých trzích, kde má PlayStation značka delší historii a větší základnu, převáží 3D bez brýlí handheldu od Nintenda. Jedním z takových trhů je třeba ČR.

Nízko nastavená cena má ovšem i svoji odvrácenou stranu, kterou si málokdo uvědomuje. Sony potřebuje dotování hardwaru nějak kompenzovat a projeví se to na ceně her, která se bude držet na trošku vyšší hladině, než třeba v současné době u PSP nebo u zmíněného 3DS, či staršího DS. Jakkoli je tedy pro koncového zákazníka výše, nebo snad níže ceny pozitivní, pro firmu samotnou zrovna ne, alespoň ne do chvíle, než se handheld potenciálně chytne. Proto bude rozhodující, jestli Sony stihne PS Vita uvést na trh před koncem roku. Na poli handheldů se zatím 3DS mírně potácí a tápe, ale brzy vyjde remake Ocarina of Time, na podzim další tituly od Nintenda, které vždy táhnou jako magnet, a pokud to 3DSku pomůže k větší penetraci trhu, bude muset Sony opět hledat cestu, jak se konkurenci dostat na kobylku a pak pomalu stahovat náskok.

zdroj: tisková zpráva

Opakovala by se situace s DS a PSP. Jeden handheld je nabušenější, druhý má tak trošku jiné hry. A zase žádná změna, či posun, což je nevýhoda pro Sony. Zatímco Nintendo ukazuje, že když je potřeba, tak umí celkem svižně reagovat a uvést nový hardware, v Sony se jakoby nepoučili z počátečního zaspání s E3 a pokračují tou samou cestou. Nejlépe to během tiskovky ilustrovalo prohlášení Kaze Hiraie o tom, že hardwarový výkon PS Vita zcela zbaví konkurence v podobě výkonných mobilních zařízení. Výkon v tomto ohledu jistě bude hrát roli, stejně jako přítomnost klasických ovládacích prvků a velkorysé podpory vývojářů. Tento silácký přístup, který už jednou selhal, však není dlouhodobě udržitelný. Trh s mobilními přístroji se vyvíjí mnohem rychleji a dokáže pružněji reagovat, Sony nezbude nic jiného než se přizpůsobit nebo přijít s něčím zcela odlišným (jako svého času Nintendo s Wii), což PS Vita opravdu není.

Stejně jako u Microsoftu a koneckonců i Nintenda, však platí i pro Sony, že se snad až příliš zaměřila na prezentací služeb a hardwaru, přestože by mělo být nejvíce prostoru věnováno hrám samotným. Ne však ve stylu nudných pětiminutových ukázek z hraní, ale v podobě videí, nových oznámení, či odhalování nových prvků. Tohle sice částečně dělají na svých tiskovkách herní vydavatelé, ale jejich stav s producenty konzolí je takřka rodinný – vzájemně se potřebují. A kdyby se vydavatelé se Sony, Microsoftem a Nintendem dohodli a rozhodili si, který výrobce hardwaru bude jednotlivé hry na svých tiskovkách přednostně prezentovat, bylo by po problémech. Sony totiž vsadila až na pár výjimek na tituly svých interních týmů, což je sice hezké, když se něčím snažíte uzemnit skalní fanoušky, ale nehraje to roli, když se snažíte ukázat své směřování do budoucna. A vzhledem k tomu, že E3 tiskovky jsou streamovány živě po celém světě a sleduje je i širší herní veřejnost, měla by nabídka prezentovaných her být co nejširší, aby si v ní každý našel to svoje. Říkám si, že v tomhle se musí Sony, ale i ostatní firmy ještě pár let učit jedna od druhé. Jak to pochopí první, ostatní se přidají.