Loni na Steamu vyšlo takřka 19 tisíc her. Vůbec nejvíce v historii, což je trend, který každoročně překonává sám sebe už od roku 2010 (s jedinou výjimkou v roce 2019). Kolik z té laviny je skutečně dobrých a kvalitních? Kolik z nich můžou být inovativní a fantastické pecky, které dělal třeba jen jeden člověk, a proto zapadly do hlubin malé, ale dedikované komunity a nikdo další se o nich nedozví?

Nejspíš poměrně dost, a protože ani na Games nemáme kapacity zrecenzovat úplně všechno a na indie klenoty se často nedostane, vybíráme níže hry z loňského roku, které byste si měli ve volné chvíli určitě zahrát. Přestože často na první dobrou třeba neoslní grafikou (ale vybrali jsme i pár pohledných, které jsme do seznamu zařadili, protože byste si je rozhodně měli zahrát. Krásu určují oči pozorovatele, však to znáte).

Caves of Qud

Jak bych Caves of Qud popsal? Zkusím heslovitě – science fantasy, roguelite, RPG, neskutečné možnosti, mutace, simulovaný svět, můžete hrát za pavouka (nebo za dveře), kanibalistické stromy, bizarní retrofuturismus, tahové souboje, ovládněte klonování.

Do Caves of Qud se proniká velmi obtížně, ale pokud se vám to podaří, čeká na vás snad nejkomplexnější systém vývoje postavy vůbec. Můžete mutovat, osázet se implantáty, stvořit si téměř cokoliv, co se do bizarního světa Qud hodí – a že je hodně bizarní.

Můžete třeba telepaticky ovládnout náhodného pavouka a strávit zbytek hry jako osminohá havět, která klade sítě a loví hmyz. Možnosti nejsou nekonečné, ale na prozkoumání všech vám nebude stačit jeden život.

Svět je perzistentní, ale každá smrt znamená nový začátek (pokud se neumíte znovuzrodit) a další pokus proniknout do tajemství Qud. Tentokrát třeba za postavu, která má jinak nastavenou reputaci s více než 70 frakcemi, takže vás třeba do opuštěných chrámů pustí bez toho, abyste museli spáchat menší genocidu.

Dread Delusion

Steampunkový fantasy bizárek s hodně divokou PS1 stylizací. Dread Delusion je vyzdvihovaný coby retro Morrowind, dle mého jde ale příběhově a v úchvatném vyprávění o rozbitém světě obíhajícím kolem neuronové hvězdy ještě dál.

Zavítejte do světa, kde je nebe červené, pod létajícími ostrovy čeká doslovné peklo, bohové jsou živí a všude jsou ruiny vymřelé civilizace, která byla zjevně o milénia napřed.

Radost z objevování, tajné skrýše, spousta frakcí, ke kterým se lze přidat, ale i vlastní dům, to všechno dělá z Dread Delusion moc lákavý kousek, který stojí za to, i když souboják a retro grafika možná nevypadá úplně lákavě.

The Rise of the Golden Idol

Samostatné pokračování detektivní adventury The Case of the Golden Idol skutečně prověří vaše mozkové závity. Odhalte tajemství dvou desítek případů mordů a pokleslosti ze 70. let.

Rise of the Golden Idol potrápí vaše mozkové závity, ale umí bravurně zprostředkovat pocit, že jste si na řešení přišli sami a odmění vás záplavou dopaminu i přesvědčením o vlastní genialitě. Přitom jde o doslovnou point-and-click adventuru, kde sbíráte a analyzujete stopy. Každá obrazovka je vlastně takové malé puzzle.

Kreslená a stylizovaná grafika nemusí sednout každému, ale napínavý příběh už ano. Akorát potřebujete pokročilou angličtinu.

Path of Achra

Path of Achra je skutečné ošklivé káčátko s hodně minimalistickou a retro grafikou. Když vám ale řeknu, že jde vlastně o Vampire Survivors, kde je cílem hry vytvořit co nejvíce přesílený a rozbitý build postavy, měli byste zbystřit.

V jádru stojí roguelite RPG, které jde hrát jedním tlačítkem a velkou část hry automatizovat. Chcete totiž vytvořit postavu s takovou kombinací schopností, které se budou co nejlépe doplňovat a řetězit. Zároveň si vybírat průchod úrovněmi tak, aby vám padaly mocné magické zbraně, které dokáží radikálně změnit atributy vaší postavy.

Můžete třeba stvořit válečníka, kterému roste odolnost podle přetížení, berserka, jež rozdáváním zranění sám krvácí, a na to navázat schopnosti, které s nižším zdravím rozsévají pořádné pecky do okolí. Vyvolávače, který na začátku úrovně vyvolá kostlivce, přízraky a hady.

Opět: Možností jsou stovky, achievementů jakbysmet, a pokud hledáte rychlé odreagování, které dokáže skvěle vyplavit dopamin (a nevadí vám ošklivá grafika), Path of Achra vás za hubičku zabaví na dlouho.

Mouthwashing

K psychologickému hororu Mouthwashing vám neřeknu nic dalšího, prostě si ho zahrajte a na grafiku z éry PS1 nehleďte. Průchod světem na konci vesmíru uvězněném ve věčném západu slunce vám zabere asi dvě hodiny a dalších deset se budete vyrovnávat s existenční úzkostí.

The Crimson Diamond

Přinesly kdy diamanty něco dobrého? O tom se přesvědčí geoložka Nancy Maple v retro parserové adventuře, která je inspirovaná hodně ranými hrami. Koho by mohla odradit grafika, toho snad naláká skutečně poutavý mysteriózní příběh.

Kombinací klikání a textových příkazů procházíte obrazovkami, a hlavně hledáte předměty a stopy, které posunou příběh a hru dále, byť grafikou uchvátí hlavně dříve narozené.

Felvidek

Kvalitní „indiečka“ se urodila i u sousedů. V bizarním JRPG z fiktivní slovenské župy hrajete za alkoholického rytíře Pavla a snažíte se z kraje vypráskat husity a osmany. Svérázné, tužkou kreslené umělecké zpracování, výborná hudba, pestrý příběh, který je zároveň historický a nadpřirozený. Mňam!

Zhruba čtyřhodinové dobrodružství se chlubí skvělými a vtipnými dialogy i povedeným tahovým soubojákem. Kdyby Kingdom Come vyšlo na Game Boy a nebálo se trochu popustit uzdu fantazii, vznikne z něj Felvidek.

Crow Country

Crow Country nezastírá inspiraci starými Resident Evily, zároveň je ale skutečnou evolucí retro survival hororů. Dva roky po zmizení výstředního Edwarda Crowa, principála místního zábavního parku, opuštěné atrakce stále halí tajemství. Vydáte se do hlubin šílenství odkrýt, co za koncem Crow Country stojí?

Opět se nevyplatí vyzrazovat příliš, ale čeká vás skvělý level design, řešení hlavolamů, akce s překvapivými nepřáteli, výborná PS1 atmosféra a asi 6 hodin moc povedeného retro survival hororu.

Lorelei and the Laser Eyes

Všechy zmíněné hry jsou do jisté míry umělecké, ale žádná tak cíleně jako adventura Lorelei and the Laser Eyes. Pokud máte rádi lynchovský surrealismus, mystérium a silné poselství, nehledejte dále.

Scéna je daná: Honosné sídlo plné skrytých zákoutí, stop a klíčů. Frustrující a promyšlené hádanky číhají na každém rohu. Někdy vám k řešení nepomůže chladná logika, ale naopak myšlení mimo rámec a nová perspektiva.

V labyrintu minimalistické, ale zároveň sinlé estetiky s ostře kontrastními barvami se můžete snadno ztratit. Výsledkem bude bloudění v jedné z nejnezapomenutelnějších her loňského roku.

Mullet Madjack

Akce, akce, kyberpunk, přesaturované barvy, ze kterých vás budou bolet zornice. Mullet Madjack je šílená míchanice Hotline Miami a Hades. Zběsilá šílenost, která vás pošle na neskutečně stylový power trip za dunění synthwave soundtracku.

Katan, dystopie, robotů, kyberpunku a anime není nikdy dost, obzvlášť, když se tohle všechno snoubí v jednom pěkně nakrknutém hrdinovi s účesem „na Jágra“. Satira, ve které je člověk propojený s internetem, a pokud co deset sekund nedostane dopamin, zemře. A máme premisu a důvod rozpoutat brutální tanec, na jehož konci je svržení vládnoucích elit.

Panelak

No dobře, tady se mi začíná téma o ošklivých, ale výborných hrách trochu rozpadat, protože tuzemský Panelak od Pavla Oršela rozhodně špatně nevypadá. Psychologický horor obzvláště potrápí ty, kteří vyrůstali v sídlištních panelácích.

Opět nemá u kratičké hry, která je hlavně o překvapení, smysl prozrazovat cokoliv dalšího, ale výborná atmosféra a svíravá práce s liminálními prostory dělají z Panelaku unikátní zážitek, který má pro země bývalého Sovětského svazu extra přidanou hodnotu kvůli známému prostředí.

Animal Well

Ani o Animal Well nemůžu směle prohlásit, že by podle mě bylo ošklivé, ostatně se umístilo na druhém místě v našem výběru loňských her s nejpůsobivějším audiovizuálem. Tahle 2D záležitost viděná z boku má dokonce i vlastní formu ray-tracingu a na poměry své estetiky taky překvapivě pokročilou fyziku. Určitá část hráčské obce ovšem hry s pixelartovou stylizací odsuzuje šmahem, což by v případě téhle pozoruhodné metroidvanie na dně studny byla fatální chyba.

Avšak opět jde taky o jeden z těch titulů, o kterém je lepší před vyzkoušením vědět co nejméně. Objevování podivného světa zvířátek v roli kousku slizu je totiž dobrodružstvím a zábavou samo o sobě a hra vám nijak zvlášť nenapovídá, jak řešit její četné důmyslné hádanky. Vlastně vám dost často ani neřekne, co je a není hádanka. Králíci zkrátka nejsou tím, čím se zdají být.