Age Of Empires - stručný průvodce historií slavné série
zdroj: Archiv

Age Of Empires - stručný průvodce historií slavné série

14. 8. 2011 15:00 | Téma | autor: Karel Drda |

Série Age Of Empires si za dobu své existence vydobyla nezastupitelné místo na scéně kvalitních real-time strategií, a přestože v době svého vzniku nepřinášela vlastně téměř žádnou inovaci, šlo jen o malou vadu na kráse. Právě vycházející (úterý 16. srpna) pokračování s názvem Age Of Empires Online je jen logickým vyústěním celé řady úspěšných dílů, vstupující zcela oprávněně do světa online titulů.

Přestože první díl AoE v roce 1997 nepřišel s nijak převratným konceptem ovládání a zachoval pro herní fanoušky historicky vytvořený a osvědčený princip real-time strategií, který se objevil již v druhé Duně, tvůrci z Ensemble studios dokázali přijít s malým, leč naprosto podstatným revolučním počinem. Do té doby se všechny budovatelsko-válečné strategie daného žánru zabývaly pouze světem fantasy nebo sci-fi. Buď jste museli vybudovat pořádně silnou říši fungující hlavně na kouzlech, nebo jste se pustili do boje proti vyspělé vojenské technologii.

Obě varianty nabízely tvůrcům ideální zázemí. Nemuseli se trápit s věrným vykreslením zbraní, technologiemi ani se skutečnou architekturou budov. Do takové hry můžete vrznout, co vás napadne, a když někdo nejapně zakoktá, že „tohle je fakt divné“, tak jako tvůrce, dotyčného vždycky odpálkujete: „Jde o nedílnou součást námi vymyšleného universa.“ Ensemble Studios v tomto ohledu vstoupili do neprobádaného herního světa, v němž museli zkombinovat hratelnost a zábavu s alespoň minimální věrohodností, která v komunitě hráčů vytvoří pouto ke skutečné historii. A povedlo se.

zdroj: Archiv

Age of Empires (1997)

Když Civilizace potkala Warcrafty

Z dnešního pohledu tohle všechno vypadá jako zcela zbytečná obava. Ale vzpomeňte si na všechny tehdejší strategie. Vaše jednotky metaly blesky nebo střílely z laserových děl. Koho by bavilo používat proti nepřátelské civilizaci jen obyčejné kopí? Podobně jako v Civilizaci, i zde jste začali navíc v době kamenné a svůj malý národ jste postupně protáhli všemi údobími lidské civilizace, až do světa starověkých civilizací, do doby železné.

Podobnost s kultovní tahovou strategií byla však jen v základní myšlence. Právě cesta vaší civilizace skrz staletí byla vlastně geniálním hybatelem celého dění – příběhu i vývoje. Každá epocha odemkla nové technologie a znásobila možnosti návykového hraní. S tím samozřejmě narůstaly požadavky na stále větší množství surovin a posléze jste se dostali do opakujícího se kolovrátku stejných činností. Jednoduchý model však fungoval dokonale a z Age Of Empires se stal zcela oprávněně naprosto unikátní fenomén, který s menšími přestávkami trvá vlastně do dnes.

Samotní tvůrci i marketingoví manažeři první díl série přibližovali lidem Age Of Empires jako druhou Civilizaci, která potkala Warcraft 2. Nadsázka, která obstojně charakterizuje celou sérii! Na zbrusu novou hru tehdy zareagovala kladně nejen herní komunita, ale také většina tehdejších herních periodik. Německý PC Player sáhl dokonce k plnému stoprocentnímu ohodnocení. Ke stejnému číslu se odhodlal například i recenzent v Computer Games Magazine.

Zvětšit zdroj: Archiv
Age of Empires (1997)

První skutečný casual titul?

Nadprůměrné hodnocení bylo logické a recenzenti většinou oceňovali jednoduchost celého konceptu, pestrost jednotlivých kampaní a v neposlední řadě také příklon real-time strategie ke skutečným dějinám. Naopak takový Adrenaline Vault neváhal sáhnout po sedmdesáti procentech a zdůvodnil to celkem oprávněně únavností a jednotvárností mikromanagementu.

Složitost celé hry spočívala opravdu jen ve správném rubání surovin a jejich následném "utrácení". S odstupem času se znovu vkrádá myšlenka vyřčená na začátku tohoto textu – Age of Empires nebyla ani v době svého vzniku převratná hra, ale herní systém byl osekán k naprosté spokojenosti svátečních hráčů. V tomto kontextu byl titul od Ensemble Studios první opravdovou casual strategickou hrou.

Navíc, historická notička zde fungovala i přesto, že se v podstatě minulost lidstva smrskla na jednoduché a hodně naivní prvky. Číňané, Asyřané, Babylóňané, Féničané, Řekové, Mínojci, Sumerové, Chetité, Egypťané, Japonci a Peršané – ti všichni se vešli do prvního dílu a uvedli nás, tupé hráče, do stručných dějin lidstva. Úspěch hry byl zasloužený. Byť samotná podstata titulu nepřicházela s ničím novým, prostředí bylo natolik okouzlující a hratelnost solidní, že si Age Of Empires získalo milióny příznivců.

Zvětšit zdroj: Archiv Age of Empires: The Rise of Rome (1998)

Za nabytým úspěchem byl i zbrusu nový engine Genie, který si přímo pro hru vyvinulo Ensemble Studios a úspěšně jej použilo i v druhém. Genie následně zužitkovali i vývojáři Star Wars: Galactic Battlegrounds – Saga a Clone Campaigns. O rok později pak tvůrci přispěchali na vlně nebývalého zájmu s datadiskem Age Of Empires: The Rise Of Rome.

Natěšeným lidem nabídli čtyři zbrusu nové kampaně týkající se vzniku i pádu Říma. Současně s novou historickou linkou se objevili i čtyři nové civilizace – Kartaginci, Makedoňané, Palmýřané a Římané. Asi největší radost však vzbudili u hráčů nové jednotky. Opancéřovaní sloni, jezdci na velbloudech a ohnivé galéry byly neskutečně silnými zbraněmi!

Age of Empires: The Rise of Rome (1998)

Silná dvojka a středověk

Druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. Již rok po datadisku se na trhu objevil titul Age Of Empires II: The Age Of Kings, který svým názvem jasně odkazoval na dobu raného středověku (a byla to jedna z prvních strategií pro konzoli PlayStation 2!). Tvůrci opět vsadili na engine Genie a osvědčený systém hry. Tento krok přinesl klady i zápory zároveň.

Hráči dostali do rukou titul, který se posunul dál v ose lidských dějin, ale zachoval vše, až na pár drobných detailů, v takové podobě, kterou byli odpůrci jakýchkoliv změn v klidu akceptovat. Na druhou stranu, našlo se dost kritiků, kteří vývojářům vyčítali příliš málo změn a totální rezignaci na nějaké novátorské postupy. Hra však v celkovém průměru nasbírala úctyhodných 92 procent.

Pro zajímavost, na Metacritic lze najít uživatelský účet skrytý pod jménem JeffC, který hru ohodnotil drastickou nulou. Extrémní názor, nemyslíte? Druhý díl nabídl fanouškům rovných třináct národů, mezi nimiž nechyběli Gótové, Číňani, Britové, Vikingové, Germáni, Peršané, Japonci a Saracéni. Za každou civilizaci jste začali v podstatě stejně: s hrstkou vesničanů jste těžili suroviny a postupně skrze jednoduché ekonomicky motivované kroky vylepšovali své technologie.

Princip zůstal fraškovitě stejný, ale opět dokázal chytnout během krátkého okamžiku. Svůj podíl na tom měly docela dobře vymyšlené příběhové kampaně. V Ensemble Studios vsadili opět na zjednodušený dějepis a mohli jste tak odehrát rozsáhlé kampaně za Williama Wallace (v podstatě šlo o trochu delší tutoriál), Johanku z Arku, Saladina, Fridricha Barbarossu a Čingischána. Nechceme podceňovat naše momentální spojence za Atlantikem, ale dovolujeme si tvrdit, že výše vyjmenovaní vojevůdci pro mnoho hráčů v těchto končinách asi představovali první skutečné setkání se světovými dějinami.

Zvětšit zdroj: Archiv Age of Empires II: The Age of Kings (1999)

Pozor na delfíny

Velkou výhodou prvního i druhého dílu bylo multiplayerové běsnění, které se mohlo odehrávat na síti až v osmi lidech nebo po klasickém kabelu. MSN Gaming Zone ukončil pro velký úspěch podporu až v létě roku 2006.

Přestože byla dvojka klasickým bezproblémovým titulem, i zde zafungovala snaha vývojářů o co nejvíce korektní provedení. Cílová skupina byla jasná – všichni. Nesmělo se tudíž stát, aby na sebe hra poutala nějaké negativní emoce. Z finální verze například zmizela pátá surovina - ruda. Hra by totiž podle tvůrců byla až příliš komplexní, což přeloženo znamená asi tolik, že méně inteligentní a pomalejší hráč by to už prostě nezvládal.

Tolik oblíbený rybolov zde dostal povážlivou trhlinu v podobě konfliktu s distribuujícím Microsoftem. Tomu se nelíbilo, že se v moři prohánějí ryby podobné delfínům, které lze lovit. Ensemble Studios tohle zvíře muselo ze hry odstranit. Žijeme sice ve světě plném násilí a pokrytectví, ale pár pixelů v moři navíc by pár moralistů mohlo nakrknout.

Podobně skončily také "jednotky mimo zákon". Hordy banditů skryté v přítmí mapy napadaly vaší regulérní armádu a ztěžovaly tak váš postup. Podle vývojářů byla jejich přítomnost ve hře otravná. V Age Of Empires II: The Age Of Kings bylo podobných škrtů mnohem více a zajímavé je, že většina z nich je stále kdesi zakopána v hlubinách .dat souborů. Nenechavé prstíky trochu zdatného počítačového uživatele je navíc mohou probudit k životu a podívat se na ně v klasických scénářích.

zdroj: Archiv

Age Of Empires II: The Conquerors (1998)

Datadisk i bez sněhu

Po očekáváném úspěchu se objevil i datadisk, který vyšel 25. srpna 2000 pod názvem Age Of Empires II: The Conquerors. Přinesl pět zbrusu nových civilizací (Mayové, Aztékové, Hunové, Korejci a Španělé), jedenáct neokoukaných jednotek a pro každý národ i unikátní technologii. I tentokrát zafungovalo pokrytectví velké společnosti, která přinutila vývojáře předělat artwork s janičářským vojákem - jeho uniforma byla bílá a prý mohla připomínat člena Ku Klux Klanu.

Z trochu jiného soudku je zajímavost týkající se zasněžené krajiny v datadisku. Mnoha hráčům se totiž bílá krajina zajídala a tak hacker s příznačnou přezdívkou NoSnow vytvořil mód, který z náhodných map veškerý sníh a led odstranil.

Zvětšit zdroj: Archiv Age of Empires II: The Conquerors (2000)

Nový svět

V pořadí třetí díl Age of Empires III se objevil až o pět let později a i tentokrát slavil Microsoft společně s Ensemble Studios úspěchy. Vývojáři se k původní sérii vrátili po delší pauze, kterou však věnovali vývoji Age Of Mythology. Tvůrci se přes starověk a raný středověk dostali k novověkému období, kdy začala kolonizace amerického kontinentu.

Z Evropy a daleké Asie se hra posunula do světa, který se stal v období od 16. do 19. století místem největší genocidy v dějinách lidstva. S tímto faktem se však tvůrci příliš netrápili a podstatné jsou opět tolik typické atributy jako těžba surovin, výstavba budov a jednotek. Přibylo však mnohem více misí, v nichž o suroviny vůbec nejde a hráč si musí vystačit s omezeným množstvím zdrojů a splnit nějaký úkol. Holanďané, Rusové, Turci, Britové, Francouzi, Portugalci a Němci se Španěly - ti všichni se nějakým způsobem v trojce pokusili o ovládnutí nového kontinentu.

Zvětšit zdroj: Archiv Age of Empires III: The Asian Dynasties (2007)

Systém vývoje jednotlivých národů, či chcete-li civilizací, zůstal zachován. Vrcholem pak bylo dosažení industriálního věku a celkem sympatická možnost stavět v některých kampaních železnici. Komplexní single-player kampaň byla rozdělena do 24 misí a na tři akty. Hráč se vžil do postavy Morgana Blacka, který coby vojevůdce řídil jeden z osmi jmenovaných národů při cestě k bohatství z Ameriky. Ve třetím díle docela dobře zafungovala funkce "hlavního města v Evropě", odkud jste získávali suroviny, či nové jednotky.

Tři nové indiánské kmeny (Aztékové, Irokézové a Siouxsové) se objevily v roce 2006 v datadisku Age Of Empires III: The WarChiefs a zajímavého rozšíření o asijské národy se dočkali fanoušci u druhého datadisku s podtitulem The Asian Dynasties. Trojka byla nová ještě něčím. Ensemble Studios opustilo engine Genie a použilo novější, který krátce před tím použili při vývoji Age Of Mythology. Slavná série tak z obrázkového pojetí skočila rovnýma do 3D, které navíc obsahovalo fyzikální simulaci od Havoku.

zdroj: Archiv

Age of Empires III (2005)

Velkolepý návrat?

Fenomén série byl třetím dílem stvrzen na výbornou a bylo logické, že zcela automaticky začali fanoušci po nějaké době očekávat další pokračování. Čtyřka by podle všeho měla nabídnout osvědčený mix stavění, těžby a obchodování s válčením, to vše navíc s online příměsí. Naše dojmy z bety byly více než pozitivní a logicky jsme tak zvědaví na finální verzi. Vývojáři (hru dokončuje tým Gas Powered Games Chrise Taylora - tvůrce Total Annihilation, Dungeon Siege a Supreme Commander) se v Age of Empires Online na časové ose lidských dějin vrátili zpět do starověku a přinesli ukázku z komplexně zpracovaného světa založeného na tvrdé ekonomice mikrotransakcí.

V tomto článku jsme se zabývali jen přímou linií vývoje Age of Empires série, ale tyto hry daly světu i několik opravdu zajímavých "vedlejších“ titulů a sérií. Dávné dějiny lidstva ve spojení s real-time strategií totiž nebyly jen výsadou vývojářů z Ensemble Studios a v průběhu let se na trhu objevilo několik téměř identických klonů.

zdroj: Archiv

Age of Empires Online (2011)

Nelze třeba opomenout úspěšnou sérii Empire Earth, u jejíhož zrodu stál bývalý šéf designerů původního Age Of Empires - Rick Goodman. První díl se objevil v roce 2001 a tvůrci šli zcela odlišnou cestou. Zatímco Age Of Empires se vracely do minulosti, v Empire Earth jste svoji civilizaci piplali od prehistorických časů až do daleké budoucnosti. Ale to je už zcela odlišný příběh, který si popíšeme zase příště.

Age of Empires Online si můžete ještě pořád předobjednat na Shop.Tiscali.cz za zvýhodněnou cenu 449 Kč.

Chodíte rádi na Games.cz? Jste ochotni věnovat nám tři minuty vašeho času? Pak nás nominujte na ocenění Křišťálová lupa v kategorii Zájmové weby. Děkujeme!
Vaše redakce

Nejnovější články