| Autor: Levis Publikováno: 4.srpna 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglickáDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Na úvod si můžete vybrat, ve kterém ze dvou nových Věků začnete. V mém případě to byla kniha nalevo, aneb pouštní Věk Er’Cana. Je to ta snesitelnější část hry. Prvním z úkolů je zde pobíhat po rozlehlých planinách pod kolejemi nadzemní dráhy a hledat, jestli někde neleží Journey Cloth, který v původním URU sloužil jako ukazatel postupu a zároveň jediné místo, kde se ukládala hra. Zádrhel je v tom, že cíl je schován ve stínu a nejde o stejnou značku, na kterou jsme byli zvyklí z dřívějška. Další novinkou v POTS jsou všudypřítomné nákresy, které si člověk vždycky musí pro jistotu načrtnout na papír (anebo udělat screenshot), protože vodítka tohoto druhu se hodí později ve hře a bez nich může být nutné vše projít znova. To samé se týká číselných kombinací, kterých jsem si musel opsat asi patnáct. Po zprovoznění vlakové soupravy a uspokojující jízdě se hra přesouvá do rozlehlé vodní elektrárny, která částečně připomíná některé ze staveb první půlky 20. století. V porovnání s krásnými lesy, galeriemi a vyzdobenými místnostmi z původní hry je to zpočátku trochu šok, ale s přibývajícími hodinami si na to nejspíš zvyknete. Nad přístrojovými deskami musíte zjistit, jak celý mechanismus funguje, tentokrát bez pomoci knih nebo deníků. 
zdroj:
tisková zpráva
Na konci tohoto Věku jsem se ocitl uvízlý mezi třemi místnostmi, z nichž nebylo cesty ven, a někde jsem potřeboval zapnout elektřinu. Ve vší zoufalosti jsem před vypnutým přístrojem nechal moji postavu stát a šel jsem spát. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se probudil a stroj fungoval! Nechtěl jsem tomu věřit, ale jak se později potvrdilo, tento puzzle opravdu vyžaduje, aby hráč bez hnutí čtvrt hodiny stál před zhasnutou přístrojovou deskou a čekal. Snažil jsem se najít nějakou stopu nebo knihu, která by takové řešení nastínila, ale nepodařilo se mi to. Jde tedy zřejmě o jeden z nejkrutějších oříšků v historii podobných her. Ostatně šance, že se jí podaří splnit většině hráčů bez nahlédnutí do návodu, se pohybuje ve hvězdách, pokud URU opravdu neopustí čirou náhodou zrovna tam.• Ahnonay Jeden z moderátorů Uru fóra tomuto Věku trefně říká Ahnoying (od anglického annoying – otravný). Zdánlivá idylka, kterou vyvolá vstup do Věku, se totiž během několika minut rychle rozplyne. Hráč začíná na třičtvrtěkruhovém ostrůvku, kolem kterého je moře. Zbylou čtvrtinu vyplňují vodopády, které všechno kolem nemilosrdně odvádí do malého jezírka uprostřed Věku. Na tomto místě nastupuje na scénu největší novinka datadisku POTS, a to sice plavání. Avšak bohužel jde o ještě větší průšvih, než minule představovalo skákání. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hlavní ostrůvek Ahnonay, kolem kterého je několik menších skal, zdánlivě žije. Pobíhají tu po zemi krabi, které můžete dostrkat až do vody a v úžasu zjistit, že se kvůli nedodělanému enginu propadají kamsi do temnot a nešťastně přitom třepetají klepety. Když se hráč poprvé odhodlá skočit do vody, kamera se automaticky přepne do pohledu třetí osoby. Nejprve mě zarazila animace plavání, protože postava působí trochu jako ryba na suchu aneb velice nezdařilá kombinace čubičky a kraulu. Ale to by bylo to nejmenší, kdyby systém plavání ve hře opravdu fungoval. Horší to je ve chvíli, kdy hráč zjistí, že proud kolem ostrova je překvapivě silný. Někdy to dokonce vypadá, jako kdyby se obracel vždy tak, aby vám plavání zkomplikoval nebo aby hledání té správné cesty by bylo těžší. Často také narazíte na neviditelnou stěnu (klidně i metr vedle ostrova), kvůli které se nemůžete pohnout dál a celá námaha je tím pádem úplně zbytečná. Proti proudu se plavat nedá a jediné, co vám zbývá, je nechat se odvést kolem celého ostrova zpět do vodopádů a pak se pokusit vylézt na pevninu. Ani s tím to ale nebude tak slavné - uprostřed jezírka totiž stojí konstrukce, kolem které proud silou tsunami obíhá po směru hodinových ručiček. 
zdroj:
tisková zpráva
Obávám se, že úmyslem nebylo znepříjemnit ubohému hráči život, ale vytvořit jakési koupaliště pro stovky hráčů v multiplayeru URU Live, kteří by si tu mohli odpočinout (v To D’ni lze ostatně nalézt plážový míč, který původně pravděpodobně patřil sem). Často se tedy nepodaří vyškrábat na pevninu ani napodruhé a celý tenhle otravný postup bude hráč kvůli neviditelným stěnám a nedostatku informací nebo směrovek, kudy pokračovat, muset podstupovat znovu a znovu. • Vzdálené světy? Jakýmsi bonusem Ahnonay jsou vzdálené „světy“. Tento fígl se v URU bohužel používá poměrně často a to nejen s objekty v dálce, ale například i s květinami ve vulkanickém Eder Gira, které nejsou trojrozměrné, protože jde jenom o uměle plastické textury nalepené na zemi. Když už mi nezbývalo nic jiného než zkusit k jednomu z těchto obzorů doplavat, byl jsem překvapen. Celý „v mracích zahalený obzor“ je pouze obyčejný 2D obrázek, přilepený ze strany na podlouhlou lávku, na kterou se s trochou štěstí dá dokonce vyškrábat. Takové finty bych dnes čekal jen od budgetových her. O to více mě to děsí u URU, jehož herní filozofie spočívá právě v chození a šplhání, kam to jenom jde (a kvůli enginu vlastně mnohdy nejde). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Kladem datadisku je jako obvykle audiovizuální zpracování, které i přes pozadí v Ahnonay celkově zůstává nadprůměrné. POTS zde úspěšně pokračuje v trendu, který nastolil už Myst III: Exile. Hudba ve hře tentokrát prakticky chybí a pokud se už ozve, příliš se nesnaží upoutat pozornost. Kromě několika triček a jiných částí oděvu, které hráč může po cestě posbírat, už POTS nenabízí nic, co by stálo za zvláštní pozornost. Ovládání jinak zůstalo stejně špatné jako v originálu a logických hádanek ještě ubylo. Poslední trpký úsměv vyvolá flashová hra Myst: Jigsaw Puzzles, jejíž trial verze se nainstaluje spolu s datadiskem a za níž by autoři rádi chtěli získat nějaké další peníze. • Pár slov o prvním datadisku To D‘ni Instalační soubor má 180 MB a po rozbalení zabere několik set megabajtů. Rozlehlostí herních světů se To D‘ni zhruba přibližuje velikosti celého POTS. Z Relta se hráč přepraví do Bevinu, místa, na které se v původní hře už několikrát díval z vyhlídek. Odsud vede jediná cesta do malé místnosti zvané Nexus, kam se bude muset ze svého ostrůvku přepravovat pokaždé, když bude chtít do kterékoli z nových lokací. 
zdroj:
tisková zpráva
Jedním z nových míst je třeba Ae’gura, zbytky starého D’ni. Celkem hráč navštíví osm míst a na vlastní oči si ověří, jak smutně dopadly pokusy o oživení staré civilizace. Kdyby si tvůrci dali více záležet a přidali hádanky, určitě to mohlo dopadnout lépe. Stinnou stránkou věci navíc také je, že pro dokončení hry se hráč bude muset vracet do Věků z původního URU a hledat, co se změnilo, či jestli se předchozí hádanky najednou nedají vyřešit novým způsobem a tím tak získat přístup do dalších lokací. A protože ani zde není postup příliš jasný ani logický, jednoduše se vám může stát, že budete bezhlavě bloudit po Teledahnu a hledat další souřadnice do KI. Stáhněte si: Demo, Trailer, To' Dni přídavek... Související články: Novinky, Návod, URU: Ages Beyond Myst recenze |
| Levis | |
| autorovi je 16 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars (všechny clánky autora) |
