Transformers Revenge of the Fallen - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Transformers Revenge of the Fallen - recenze

3. 7. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Filmová hra mytologii automobilových robotů pojala temněji, šedivěji a vůbec o dost vážněji než minule. Jak se tento styl hodí k Bayově nablýskanému a lehce infantilnímu eposu?

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 3.července 2009
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: Archiv V kinech po celém světě zrovna vydělává film Michaela Baye Transformers: Pomsta poražených nelidské peníze a látka takového námětu se herního zpracování nemohla nedočkat. Hra vyvinutá před dvěma lety k prvnímu dílu Bayovy megalomanské zábavy s roboty od nás dostala relativně slušné skóre (6/10) a my vám můžeme prozradit, že právě recenzované pokračování je o něco lepší, ačkoliv trpí několika podobnými syndromy. Druhý díl Transformers mělo tentokrát na starosti studio Beenox, jenž od minula nahradilo společnost Travellers Tales, a mytologii automobilových robotů pojalo temněji, šedivěji a vůbec o dost vážněji. Jak se tento styl hodí k Bayově nablýskanému a lehce infantilnímu eposu?

Roboti ve městě
Stejně jako minule i v druhém dílu se nedočkáte příběhu, který by vás nějak hlouběji okouzlil. Kdo by čekal renderovaná videa s Shiou LaBeoufem či toužil po dlouhých nohách Megan Fox, bude holt muset chtě nechtě naklusat do kinosálu. Ústřední herecká dvojice je v průběhu misí zmíněná jen několikrát a herní Transformers jsou tedy jen a pouze gigantickými souboji robotů na nejrůznějších koutech světa, propojené dějovou linkou, kterou stejně nebudete moc vnímat.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Co se týče těch koutů světa, s přerostlými dopravními prostředky si zařádíme například ve městě Šanghaj, na letecké základně v Atlantiku, kdesi v Americe a krásnou dovolenou si je možno objednat i na pyramidy v Káhiře. Škoda, že filmový scénář, kterého se hra sice volně, ale přeci jen drží, nedovoluje válčit například v Paříži nebo v jiných půvabných městech. Třeba se jich ale dočkáme příště.

Sympatická možnost střídat si strany, za které chcete hrát, naštěstí z minulého dílu zůstala. A tak pokud vás omrzí správnost Autobotů, můžete si kdykoliv přepnout na kampaň nepřátelského Deceptionu. Nečekejte však nic zásadního, změna to nakonec není tak velká, jen se místo oblíbeného Bumblebeeho či Optimuse Primea, postavíte za kormidlo ošklivěji vyhlížejícím jedincům.

Zničte mě!
I základní náplň hry zůstává v podstatě stejná. Pořád se jedná o střílečku z pohledu třetí osoby, která využívá relativně velké hrací plochy na masivní přestřelky úhledných robotů. Zatímco však minule hračičkové Travellers Tales vsadili všechno na možnost za vlasy přitaženého ničení objektů, v tomto díle jde především o samotné bitky. Jasně, město můžete také poničit do stádia náhlé neobyvatelnosti, ale rozhodně vás hra nenutí střílet si vesele do baráčků a koukat se, jak se legračně kácejí k zemi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Milovníci destrukce možná zapláčou, ale osobně se mi líbila více tato realističtější verze ničení lokací. Rozebírání domů a následné házení jejich sutinami po nepřátelích sice mělo své kouzlo, ale k vážnějšímu podání soubojů Transformerů by se tahle švanda už příliš nehodila. I tak to ale na monitoru všechno pěkně vybuchuje a ve výsledku je toho vlastně tak akorát. Ani málo, ani moc.

Bitvy jako v kině
Do každé mise, ať už je to za jakoukoliv stranu, jdete úplně sám bojovat proti hromadě nepřátel. Ti příliš umělé inteligence nebo aspoň kapky taktiky nepobrali, avšak obtížnost stěžuje spíše jejich počet a houževnatost. Bojových módů má každý hrdina hned několik. Tím základním je klasický úder železnou pěstí, kterým udoláte především menší a ty nejobyčejnější nepřátele. V tomto módu samozřejmě můžete využívat několika komb a při delším podržením daného tlačítka, můžete uštědřit nepříteli „gottovskou“ dělovou ránu. Bum, bum, bum, bum!

Transformers: Revenge of the Fallen je ale především střílečkou a tak v největší pohotovosti pochopitelně zůstávají robotické zbraně. Každý z hrdinů má nainstalované rovnou dvě a ty se většinou od sebe diametrálně liší. Zatímco tou primární je povětšinou nějaký obyčejný kulomet či brokovnice, sekundární zbraň ve všech případech stojí za pozornost. Tvůrci na nás přichystali nejrůznější hračky jako je plamenomet, minomet, bazuka a další ničivé zbraně, se kterými už začíná být na monitoru pěkné horko.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Při boji ještě jistě oceníte speciální schopnost, kterou má každý z robotů jinou. Jedná se například o možnost léčení se či chvilkové nastavení ochranného štítu a je to určitě příjemné zpestření hratelnosti. Po delším střílení a po určitém počtu zabitých protivníků se vám taktéž naplní jakýsi „kombometr“ a ten vám posléze daruje několik vteřin, v nichž vaše údery mají několikanásobně větší sílu. Když tuto funkci využijete v nějakém obzvlášť obtížném souboji, skutečně vám poskytne velkou pomoc.

 Mise a RPG prvky
Jak už jsem zmínil na začátku, nosný příběh v nových Transformers abyste hledali zvětšovacím sklem. Autoři sice do misí přidávají různé prvky navíc, například musíte opravit nějaké radiostanice nebo naopak něco podobného zničit, ale veskrze jde především o dlouhé souboje s roboty. Ty jsou v druhém díle naštěstí mnohem zábavnější než v jedničce a ani ke konci nejsou tak stereotypní. Nevím přesně čím to je, snad dokázal Beenox roboty rozestavit do správných míst a účinně střídá obtížnější nepřátele s těmi slabšími a čas od času přidá bosse, který se o zábavu na pár minut postará.

Akce je zkrátka velmi slušná, tempo svižné a člověk by skoro zapomněl, že ti velcí roboti jsou vlastně zmutované dopravní prostředky. Jasně, během misí se můžete kdykoliv přeměnit na automobil, náklaďák nebo dokonce i v letadlo, ale tyto transformace nejsou téměř potřebné a kromě mise na letecké základně, kde musíte na jednotlivá místa skutečně létat, normálních podob robotů téměř nevyužijete. Čili žádné závody na dálnici, jen čisté střílecí orgie.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Za vaší rychlost, důslednost v plnění menších úkolů anebo i třeba v eleganci, kterak odděláte nepřátelské roboty, se vám přičítají body. Ty potom po splnění mise můžete vyměnit za různá vylepšení, jako je třeba odolnost, výdrž zbraně, to aby se vám každou chvilku významně nepřehřála nebo síla úderu. Tyto prvky jsou milé, avšak nijak zvláště jsem rozdíl při vyplnění některých kolonek nevnímal. RPGčkem zkrátka Transformers RotF nejsou.

 Jak ovládat Transformery?
Překvapivě jednoduše, dalo by se říct. Jen by si zasloužil za uši ten, kdo přeměnu robota v dopravní prostředek zařadil pod levé myšítko, což, pokud si ovládání ručně nepřenastavíte, ze začátku působí pěkný zmatek. Co ovšem v menu upravit nemůžete a vyslouží si vaše lamentování, je zmršené řízení automobilu. Stejně jako v jedničce, tak ani tady se vůz prakticky nedá řídit a proto je nakonec dobře, že jeho významnost ve hře tvůrci omezili na minimum.

S kamerou se rovněž nijak zápolit nemusí a z baráku na barák se tedy skáče bez větších problémů. Ocenit také musím, zvláště tedy v porovnání se starším bratříčkem nebo s nedávno hodnoceným paskvilem The Incredible Hulk, že Transformers: Revenge of the Fallen se docela slušně vyhýbá bugům, které byste při velké hrací ploše, ničení objektů a bitvách s velkými protivníky asi čekali. Po dohrání obou kampaní si totiž nevzpomínám ani na jednu chybku, kvůli které bych byl nucen opakovat misi nebo u níž bych si alespoň pěkně zanadával. Považuji proto za nutnost to tady pro pořádek zmínit, aby se kvalita enginu nebrala jako samozřejmost.

Transformers RotF jsou samozřejmě arkáda se vším všudy. Pokud jsem u modelu destrukce psal o jeho relativní reálnosti, hra taková pochopitelně reálná není a všechno kolem lítá, že se nestačíte divit. Beenox však pojal hru s mnohem větší vážností, nežli Travellers Tales a pokud si srovnáte obrázky této hry se svým předchůdcem, jistě poznáte razantní rozdíl.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky v galerii

 Temní rytíři
Grafika je vyvedena ve tmavších barvách, město se tak neblýská, obloha je i ve slunné Káhiře podivně pošmourná a výsledný produkt tedy vypadá o dost dospěleji. Ať je ale grafický styl jakýkoliv, především musíme podotknout, že hra vypadá velmi dobře a na nejvyšší detaily skutečně nabírá filmového vzezření. Minulý díl jsem v recenzi přirovnával k pěkně vypadajícímu animovanému filmu. Revenge of the Fallen už by se však dal spíše přirovnat k filmu hranému.

Nazvučené je to všechno také dobře a hutné atmosféře tak nebrání téměř nic. Tedy pokud máte počítač o výkonu alespoň AMD Athlon X2 4800+ (popř. Intel Core 2 2.13 GHz), 1 GB RAM a grafickou kartu lepší než GeForce 7600 GT nebo Radeon X1600. Samozřejmostí je operační systém Windows XP nebo Vista. První díl měl i vzhledem ke své době o mnoho nižší nároky, avšak za kvalitní grafiku a filmovost celé hry se pochopitelně platí hardwarová taxa.

 Velká porce robotiky
Zvětšit zdroj: Archiv Hra Transformers: Revenge of the Fallen mi zabrala zhruba deset hodin hrací doby a téměř po celou svoji stopáž dokázala dobře bavit. Škoda jen, že jsou si obě kampaně tak podobné a proto ke spokojenosti postačí zahrát si jen jednu z nich a tu druhou si nechat na herní sucho o pár týdnů později. Jinak je na hře jasně znát, že tentokrát nechtěla být jen legráckou se silným modelem destrukce, ale plnohodnotnou hrou k jednomu z největších letních blockbusterů. Stejné záměry měl i nedávný Terminator: Salvation, který se nakonec musí uklonit jak filmovému zpracování, tak i herní podobě dopravních robotů. Viva la Transformers!

Stáhněte si: Trailery...

Související články: Recenze první hry Transformers (2007), Novinky

 
Lichtenberg
autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem.




 
 
Lichtenberg

Verdikt:

Šťavnaté válčení divokých robotů, tentokrát pojaté vážněji a v krásném grafickém provedení. Po kvalitním příběhu se však poohlédněte nikde jinde.

Nejnovější články