Není totiž zrovna jednoduché žít v době plné nejpokročilejších technologií. Pracovat tam jako šofér. Přes den spát, v noci bdít, vydělávat si sotva na živobytí a neustále řešit hodnocení od zákazníků. Každý si chce povídat. Co když ale vy nechcete? A poslouchá vůbec někdo, co říkáte? Nebo fungujete pouze jako rozptýlení na cestě z bodu A do bodu B?

Nějak podobně se cítí hlavní hrdinka futuristické hry Neo Cab, Lina. Ta si na život vydělává řízením automobilu a jejím chlebodárcem je právě společnost Neo Cab, tedy takový ekvivalent Uberu. Jak zjišťujeme hned na začátku, Lina do Los Ojos přijíždí restartovat svůj život. K tomu jí má dopomoct nejlepší kamarádka z dětství, Savy, která bude zároveň její novou spolubydlící. A proč cestou k Savy nesvézt prvního zákazníka a nevydělat si nějaké drobné?

zdroj: Archiv

Sofiina volba

Velmi záhy zjistíte, že Neo Cab je hra, ke které vám stačí pouze myš, základní znalost angličtiny a trocha klidu. Gró celé hry spočívá ve vašich volbách. A rozhodně to není nuda.

Jak už to u podobných titulů bývá, jde tu především o příběh. Mnozí z vás už jistě zažili tíhu volby, kdy ani jedna z možností není správná. Takovými momenty je Neo Cab přímo protkaný. Ano, pokud jste spíš akční typ, asi vás tento titul příliš neoslní. Jde o relaxační počin, u kterého si příjemně odpočinete, ale zároveň budete muset přemýšlet nad důsledky svých činů.

Vaše volby jsou alfou a omegou celé hry. Po nocích přepravujete různé typy zákazníků a povídáte si s nimi. Za svou práci jste samozřejmě náležitě odměněni, a to to dvojmo – penězi a hodnocením. Zatímco zaplaceno dostanete vždy, hodnocení kolísá. Jeho systém funguje podobně jako v jedné z epizod seriálu Black Mirror: Pokud je vysoké, jste oblíbení, zákazníci s vámi rádi jezdí a nemusíte se bát, že byste přišli o práci. V opačném případě si, lidově řečeno, ani neškrtnete.

Je vám určitě jasné, že se mnohokrát ocitnete v momentě, kdy budete muset volit mezi vysokým hodnocením a penězi, případně svými morálním zásadami. Někteří pasažéři dokonce přímo vyžadují určité hodnocení. Přece se nebudou vozit s někým, kdo má méně než 5 hvězdiček, že?

Sofiin zákon

Nebyla by to správná hra bez pořádného záporáka. Tím zde není nějaký konkrétní jedinec, nýbrž celý korporát: společnost Capra. Technologický gigant, který vlastní autonomní vozidla, ovládá robotickou policii, vyvíjí politický tlak a používá mnohé nekalé praktiky. Mimo jiné chce také zničit konkurenci v podobě Neo Cabu, protože živí řidiči jsou svému okolí příliš nebezpeční.

Všechno se točí kolem plánovaného hlasování o takzvaném Sofiině zákoně, který má zamezit všem lidským řidičům sednout za volant. A to vy přece nemůžete dopustit. Capra je navíc společnost, ve které byla právě Lina nahrazena roboty. Máte tedy dostatek důvodů tuto společnost nenávidět.

Váš nový život v Los Ojos se rozhodně nevyvíjí dle představ. Lina je sama uprostřed cizího města, bez střechy nad hlavou, bez jakékoliv jistoty. V tu chvíli musíte začít řešit určitý management svých zdrojů. Vaše auto totiž nejezdí na vzduch, musíte ho nabíjet, musíte někde spát. Ještě že po ruce máte interaktivní aplikaci s mapou a deníkem.

Bez energie

Mapa Los Ojos není nijak rozsáhlá, ale zato je velice zajímavá. Moc se mi líbilo, jak detailně autoři promysleli určité aspekty hry, což se nejvíc odráží právě na této mapě.

Funguje zde totiž několik dobíjecích stanic. No jo, ale energii nepořídíte všude za stejný peníz. Pojedete raději dál a natankujete plnou levněji, nebo dobijete jednu, dvě čárky na stanici kousek od vás, abyste mohli odvést zákazníka poblíž? Nečekejte, že zákazník bude na ulici postávat celou noc.

A když pomineme auto, dilemat pořád ještě zbývá dost. Ubytujete se v levném hotelu blízko vaší polohy, ale vlastněného Caprou, nebo raději pojedete do motelu na kraji města?

Přespávání je ozvláštněno ještě něčím: Lina během spánku vyjevuje své sny. V jejím případě spíše noční můry. Je to maličkost, ale jako oživení hry funguje skvěle, protože díky ní poznáváte Linu, sbližujete se s ní.

Podobně se to má i se zákazníky. Každý je v určité části města a každý potřebuje někam svézt. K někomu to máte dál, k jinému blíž. Ale bližší pasažér vám dal minule nízké hodnocení a moc se s ním nechcete bavit, má cenu to riskovat? Nebo raději obětujete energii a vsadíte na jistotu?

Mimochodem, zákazníci nejsou pouhý kompars. Díky některým z nich odhalujete malé střípky hlavního příběhu, dozvídáte se nové důležité informace z dění ve vašem okolí. Spousta z nich řeší velká životní dilemata. Obecně jsou dialogy promyšlené, často vtipné a rozmanité. A vy opět přemýšlíte, zda vyhraje pozitivní hodnocení, nebo vaše ješitná touha poslat někoho do patřičných mezí.

zdroj: Archiv

Mám se... žlutě

Ne vždy to ale jde. Od své kamarádky Savy totiž při prvním setkání dostanete náramek, který všelijak mění své barvy. Zjišťujete, že jednotlivé barvy značí vaši náladu. Ano, takže všichni mohou vidět, jak se cítíte. Žlutá je dobrá nálada, zelená uvolnění, červená vztek a modrá smutek.

Rozhovory s lidmi mají přirozeně vliv na vaši náladu, a pokud se dostanete do přílišného extrému, může se vám stát, že kvůli momentálnímu rozpoložení nebudete schopni odpovědět tak, jak byste chtěli. Rázem tu máme další element, který poměrně zásadním způsobem ovlivňuje hru a činí ji rozmanitější a zajímavější.

A tohle je vlastně Neo Cab. Vozíte zákazníky, prožíváte jejich příběhy, snažíte se nenechat se převálcovat emocemi, hospodaříte s penězi, rozhodujete se ve prospěch či neprospěch svého hodnocení, přežíváte. Občas vás zastaví policie a vy opět máte možnost se zachovat dle svého momentálního rozpoložení a stavu konta.

Je vám asi jasné, že hra nemá pouze jeden konec. Je zde tedy velký prostor pro znovuhratelnost, protože zkrátka chcete zjistit, jak by to dopadlo, kdybyste tenkrát odpověděli jinak. A to mě hodně baví.

Líbí se mi také rozmanitost lidí, které vozíte. Obecně je vidět, že tvůrci propustili uzdu své fantazii, protože vizuálně je Neo Cab opravdu originální. I záznamy v deníku Liny vás budou opravdu bavit a zvuková stránka přesně zapadá do ponurého neonového města a ještě reaguje na to, co se děje kolem vás. Poznáte, když se blíží nějaké drama nebo když si užíváte příjemnou jízdu s milým pasažérem. V podstatě jen klikáte myší a sledujete, co se děje… A i tak to je výtečný zážitek.

Při rozhovorech sice nikdo reálně nemluví, tedy nikdo neotevírá pusu ani nevydává zvuky, ale postavy mimiku mají. Poznáte, když se zlobí, bojí nebo jsou šťastné. A všechno to v konečném důsledku dává smysl.

Neo Cab je dokonalá ukázka toho, že i jednoduchá hra může být podnětem ke složitým myšlenkám – a ke spoustě zábavy. A stačí vám k tomu pouze myš.