Mount and Blade - recenze české verze
7/10
zdroj: Tisková zpráva

Mount and Blade - recenze české verze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 1. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Nenápadná středověká simulace skrývá pod ošuntělým kabátem překvapivě chytlavou hratelnost. V hospodě naverbujete družinu, osedláte koně a vyrazíte obléhat hrad. Nebo se stanete lordem, který opečovává vesnici?

Autor: Petr Ciesarík
Publikováno: 15.ledna 2009
První recenze české verze zdroj: Tisková zpráva Verze: česká/PC/prodávaná
Doba recenzování: 2 týdny

Obrázek zdroj: Tisková zpráva
Historie středověkého strategického RPG Mount & Blade (dále jen MB) sahá až do počátku tohoto století. Ano, vývoj MB začal někdy v roce 2001, což nám dává zhruba 7 let vývoje a to je opravdu nevídaně dlouhá doba. Turečtí TaleWorlds se však nevzdali, po několika betaverzích vypustili před Vánocemi plnou verzi a nás překvapilo, kolik zajímavých nápadů v sobě skrývá, ačkoli na první pohled většinu lidí možná spíše odradí.

 Jako naháněná zvěř
Při prvním vyplivnutí na herní mapu jsem zůstal naprosto v šoku. Stojím neznámo kde, okolo je plno vesnic, měst či hradů a já – bez jakéhokoliv úkolu - začínám hrát. Příběh zpočátku neexistuje. Vůbec jsem nevěděl, co dělat, protože v tutoriálu jsem proklepl jen různé techniky boje a tím to haslo. Grafický vzhled globální mapy je navíc natolik zaostalý, až jsem si myslel, že tahle hra je jeden velký omyl. Zkusil jsem se tedy někam rozjet a doufal jsem, že v MB najdu aspoň něco, co mě zaujme...

Světě Calradie se skládá z pěti království, která mezi sebou občas vedou války, občas uzavřou mírovou dohodu a tak pořád dokola. Po globální mapě jezdíte na koni (vše v MB probíhá v reálném čase) a jakmile se dáte do křížku s protivníkem, hra se přepne na bojiště. Všude se potulují bandité, lesní zbojníci nebo dezertéři, pro které jste snadným cílem a zpočátku vám nezbývá než utíkat (buďte trpěliví, karta se jednou obrátí). Peněz je málo, tudíž můžete rovnou zapomenout na verbování zkušených žoldáků a rytířů. Po cestě tak přiberete pár sedláků z vesnic, ale ani ti vám zrovna nepomohou.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

Inu, začátky bývají vždy tvrdé. Jste prostě nula, nemáte armádu a navíc nevíte, co máte dělat. Nezbývá tedy nic jiného, než vyrazit na vlastní pěst do některého ze sídel poblíž. Při příjezdu do města, hradu či vesnice máte na výběr, jakou činnost chcete vykonat (návštěva tržiště, arény, krále apod. – záleží dle typu sídla). A tak přichází čas na první úkoly od samotných vévodů, pánů a králů. Po pár hodinách zjistíte, že různorodost questů je žalostně malá. Úkoly se opakují, a když už po padesáté šesté doručíte obyčejný vzkaz za 30 denárů, přestane vás to poslíčkování bavit. A co hůř, úkoly musíte ze startu opravdu plnit, jelikož se jedná o váš jediný zdroj peněz.

 Hrdina a reputace
Možnosti při počátečním výběru hrdiny nijak neoslní, ale ani neurazí. Pomocí editoru si upravíte obličej, zvolíte si svou historii, nasolíte body do vašich schopností a dovedností. Jen nepočítejte s tím, že si svou postavu vymakáte za pár levelů tak, že budete neporazitelní. Nemožné. V MB se na hrdinství jednotlivců nehraje, důležitá je velikost a síla skupiny. Jinak se jdete klouzat. O to větší výzvou MB je.

Také si vyberete svou historii pomocí odpovědí na určité otázky. Skončíte například jako sirotek honící se za pomstou nebo student s dobrodružnou povahou. Fajn vychytávka, řeknete si asi. Upřímně řečeno, dosud jsem příliš nepochopil smysl této části, protože ve hře se to díky zmiňované absenci příběhu moc neprojeví. NPC nemají při prvním potkání vůbec tucha, co jste zač a názor si udělají až podle vašich činů.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

U každého NPC vidíte ukazatel vaší reputace a je jen na vás, s kým budete mít dobré vztahy a s kým naopak ne. V průběhu hry se toto projeví - kamarádstvím a spolehlivostí se vám daná postava odvděčí například pozvánkou na blížící se tažení a odmítnutí takovéto události může vaše tvrdě vypracované konexe lehce zničit. A to platí u všeho. Odmítnete úkol? Připravte se na záporné body.

 Souboje
Dostáváme se asi k tomu nejlepšímu. Souboje jsou vyřešeny na jedničku s hvězdičkou a opravdu si nevybavuju žádnou hru z poslední doby, ve které bych si bitvy takhle užíval. Všechno záleží na dobrém postřehu a načasování. Údery rozdáváte držením levého tlačítka myši, ovšem u krytí už to tak jednoduché není. Musíte sledovat, z jaké strany váš nepřítel máchá a podle toho svůj určitý kryt (štít, hůl atp.) namíříte. Vtip je v tom, že musíte vyloženě počkat, než se protivník rozmáchne a až potom rychle provede dané manévry. Rozhodně doporučuji prolétnout tutoriál, bez něhož v Calradii moc dlouho nepřežijete.

V MB dostává naprosto jiný rozměr jízda na koni. Kam se na tento aspekt hrabou AAA RPG typu Oblivion. Tady to autoři vyřešili krásně jednoduše a jste-li aspoň trochu šikovní, budete využívat svého oře skoro pořád. Po trošce cviku tomu přijdete na kloub a zabíjení nepřátel pak bude jedna báseň. Velmi frustrující mi ale přišla rychlost hrdiny, když běhal po svých. To se pohybuje neskutečně pomalu. Zařazení tlačítka pro sprint by bodlo.

Krajina na bojištích se přizpůsobuje aktuálnímu umístění na globální mapě, čili rovné planiny střídají vysoké kopce a vše je doplněno o náhodně vygenerované stromy a řeky. Nestalo se mi, že bych narazil na identické mapy. Potěšen jsem i jejich rozlohou, která je dostatečně velká a bojiště tak netrpí uzavřeným dojmem (i když hranice jsou tvořeny neviditelnou zdí).

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

 Obléhání a taktika
Při svém dlouhém dobrodružství se jistě zúčastníte nějakého toho tažení, díky čemuž se dostanete do bitev, kde bráníte či dobýváte hrad. Např. když útočíte, tak počkáte, než obléhací věž dojede k valu a pak tam rychle naběhnete. V lepším případě už na vás bude čekat žebřík či dřevěná lávka. Ačkoliv možností hra v obléhacích částech moc nenabízí, má v sobě kouzlo středověkých bitev a nejednou jsem si tyto okamžiky vychutnával.
Zvětšit zdroj: Tisková zpráva
Málem bych zapomněl. Svou armádu můžete ovládat pomocí jednoduchých příkazů typu „držte pozice“, „za mnou“, přičemž si sami určíte, jestli daný povel provedou všichni či jenom skupina lučištníků. Umělé inteligenci moc vytknout nemůžu. Poslouchat vás poslouchají, akorát bych ocenil možnost přesného určování, kam se mají jednotky vydat, abych si kupříkladu mohl utvořit taktické formace. Tak daleko hra bohužel nejde. Zklamán někdo může být z omezení maximálního počtu jednotek na bojišti (100). Je to řešeno tak, že hra postupně posílá na bitevní mapu posily, než dojdou „zásoby“ vojsk. Přitom když se spolu střetne hned několik armád, tak se klidně dostanete až do tisíce - to by teprve bylo maso.

 Správa družiny
Podle vašich schopností a dovedností se rovněž rozšiřuje i limit velikosti posádky, přičemž i ona získává své zkušenosti. Po každé bitvě si družina rozdělí získaný počet zkušeností a dosáhne-li nové úrovně, je možné ji vylepšit na další třídu (z obyčejného kušníka se stane ostrostřelec apod.). Nicméně přísun bodíků do jednotlivých schopností armády neovlivníte, což je jedině dobře. Při kontrole několika desítek jednotek by to mohlo způsobit zbytečnou nepřehlednost.

Vedle obyčejných vojáků potkáte v hospodách i několik dalších dobrodruhů. U těch si jejich vývoj už pohlídat můžete a doporučuji se těmto věcem věnovat, protože sami nemůžete využívat všechny dovednosti, takže se vyplatí investovat do oblastí, které zrovna sami neovládáte. Naverbujete-li dobrého obchodníka, projeví se to na tržišti, kde daná osoba dokáže očíhnout lepší ceny atp.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

Jen škoda, že jakákoliv interakce s jinými postavami docela vázne. Každá z nich vám řekne něco o své minulosti a tím to hasne. Sem tam má někdo připomínky kvůli nějakému nedůstojnému činu, avšak vy s tím nic nenaděláte, protože buď mu odpovíte, že berete námitku na vědomí anebo ho odpálkujete s tvrzením, že na tyhle kraviny nemáte čas ani náladu. Jednou se mi dokonce stalo, že si dva členové nesedli, a tak mi nezbývalo nic jiného, než jednoho z nich propustit. Na dialogy se v MB viditelně nehraje: i NPC jsou schopny vám jen zadat úkol, povědět něco o současném stavu království a to je zhruba vše.

U družiny musíte dbát na tři důležité věci – peníze, morálku a jídlo. Nemáte dostatek peněz na týdenní mzdu? Morálka klesne a vojáci začnou být znepokojeni. Nemáte jídlo? Družina začne hladovět a morálka opět klesne. Mít svou skupinu neustále v pohodě a připravenou je důležité, protože hlavně ona bude vaší největší oporou po celou hru.

 Rytířské turnaje
V pozdější fázi vás nejvíce začnou trápit peníze, protože pokud najímáte zkušenější žoldáky, chtějí za své služby pochopitelně více peněz než obyčejní sedláci (ale i ti se později vyhrabou na ostřílené veterány). Mnohdy jsem potřebné denáry získal na poslední chvíli anebo jsem tak tak vyšel, čili dávejte na toto pozor. Nejspolehlivější finanční injekcí je dle mého názoru vítězství v rytířském turnaji, jež vám do kasy může nasypat i několik tisíc.

U rytířských turnajů to chce být opatrný. Vždycky si sami na sebe můžete vsadit. Abyste po případném vítězství byli v balíku, musíte sáhnout po nejvyšších vkladech. Někdo by mohl namítnout, že se jedná jen o pár stovek denárů, pro mě to ale jen takové vyhazování do luftu nebylo, protože jak jsem psal výše, každý denár dobrý. Byly i doby, kdy jsem z nouze hrál turnaj pořád dokola pomocí metody“uložit/načíst“, abych ty vytoužené denáry získal.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

 Smysl pro detail
Namátkou mohu zmínit několik věcí: střídání dne a noci, díky čemuž se mění i rychlost a viditelnost vaší skupinky. Při složení přísahy jakémukoliv z králů získáte vlastní erb, který se následně zobrazí na vašich vlajkách či štítech. Jakmile se stanete lordem, bude vám přidělena i vlastní vesnice, o kterou se začnete sami starat. Svou vesnici jsem nespravoval, jelikož jsem se do ní dostal málokdy (na horším místě mi ji snad ani nemohli přidělit!), a když jsem navíc viděl tu cifru pro vybudování mlýnu či jiné stavby, protočily se mi panenky hned dvakrát a raději jsem odjel. Své finance jsem raději utrácel za výbavu pro svou partu - tam mi to přišlo smysluplnější.

Opomenout bych neměl ani vězeňský management. Po každé bitvě můžete vzít – podle úrovně požadované dovednosti – pár přeživších, které v nejbližším městě prodáte překupníkovi. Při úkolu, v němž máte vybrat ve vesnici daně, se klidně může stát, že sedláci s vidlemi se proti vám vzbouří a dají jasně najevo, že si nenechají toto komandování líbit. Když vyhrajete, přestanou remcat a svůj dluh splatí. Vaše reputace u nich klesne, ale lord, jenž vám úkol zadal, vám vyplatí pětinu z vybrané částky a jednání s ním bude zase o něco příjemnější. Férový obchod. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Kromě hlavní kampaně MB nabízí i rychlou bitvu, kam si odskočíte v případě nutnosti ukrátit si čas.

 Zastaralé zpracování
Ve světě grafických bomb typu Crysis či Gears of War se každý snaží přijít s něčím, co posune onu úroveň zase o kus dál. TaleWorlds je to buď tak trochu šum a fuk nebo spíš nejsou schopni přijít s něčím hezčím. Při příjezdu do hradu a následném vstupu na nádvoří jsem se až divil, jak málo lidí tam je. Zatímco ve vesnicích to docela žije (rozuměj vesničané chodí od bodu x do bodu y), v hradech a městech je mrtvo, nic jako třeba v Gothicu. V tomto ohledu je MB jasně za zenitem a tvůrci se zjevně snažili rozvířit své nápady a pokusili se vytvořit především chytlavou hru se širokými možnostmi. Patříte-li do skupiny vyznávající nejnovější technologie, nebude se vám tato hra líbit. Nicméně ozvučení, různé zvukové efekty mečů, šípů či koní zní skvěle a obzvláště statečné výkřiky válečníků dodávají bitvám správnou atmosféru.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva
další obrázky v galerii

Za českou lokalizaci musím distributora pochválit. Překlad je elegantně říznutý hrubšími výrazy a některé průpovídky NPC postav dokázaly zacukat s mými koutky. Během hraní jsem navíc nenašel snad jedinou chybu či překlep. Dobrá práce.

Zdá se to neuvěřitelné, ale i přes zmiňované neduhy (téměř chybí příběh, slabé questy a dialogy) nabízí MB solidní porci zábavy, která vydrží na dlouho. Vždy, když si myslíte, že jste objevili maximum, vynoří se ještě něco nového a jedete dál. Máte spoustu možností, jakou cestou se vydáte. Staňte se zlým banditou či velkým lordem, jehož si díky slávě ve vybojovaných bitvách bufou všude pamatovat ať už ve zlém či dobrém. Nebo máte v plánu něco jiného? Hrajte stylem, jakým sami chcete...

Zvětšit zdroj: Tisková zpráva Nepamatuju v poslední době projekt, jenž bych si tak oblíbil i přesto, že obsahuje tolik negativ. V hratelnosti MB vyniknul a určitě s ještě najdu chvíle, kdy se do Calradie vrátím a budu pokračovat ve svém dobrodružství. P.S. Na internetu se povaluje několik zajímavých módů, které hře dodávají úplně jiný říz a v mnohém ji i vylepšují. Za zkoušku dle ohlasů hráčů prý stojí.

VIDEA Z HRANÍ (autor: Rad)

zdroj: Archiv



zdroj: Archiv


Stáhněte si: Demo

Související články: Novinka

Petr Ciesarík
autorovi je 18 let a studuje SPŠEI v Ostravě; spatřit ho můžete také na Hratelně; z her mu nejvíce sedí akční, RTS a RPG tituly; aktivně hraje hokej, vedle sportu ho baví dobré filmy a soundtracková hudba




 
 
Petr Ciesarík

Verdikt:

Příjemné překvapení. Nenechte se odradit slabým začátkem, v Mount and Blade se skrývá hodně zajímavý titul, který za nižší než běžnou cenu dokáže zabavit na několik dnů, ne-li týdnů. Mnoho hráčů sice možná nepřekousne zastaralé technické zpracování či opakující se a nedotažené prvky, avšak dle mého názoru nabízí Mount & Blade poctivé rytířské vyžití s několika dobrými nápady.

Nejnovější články