Autor: Pavel Oreški Publikováno: 11.října 2007 | Verze hry: Steam/PC/anglická Doba recenzování: 2 dny |
Stejně jako u recenze Episode One předpokládám, že 99% čtenářů Half-life 2 hrálo a ti ostatní o něm minimálně slyšeli (kdo ne, viz * pod článkem). Tudíž nemá cenu opakovat známá fakta a rovnou se pojďme podívat, jak dopadla další epizoda. Přeci jen si ale neodpustím malé rýpnutí. Když vyšla EP1, oprávněně se rozjela diskuse o možnostech epizodického obsahu. Už tenkrát jsem si myslel, že tenhle přístup nemá budoucnost a jasně to vyjádřil v recenzi SiN Episodes (ty pak skončily). Sice se najdou výjimky, třeba Sam&Max, nicméně pro tak epickou hru, jakou Half-life je, to prostě nefunguje. V nedávném rozhovoru to naznačil i velký šéf Valve, kteří po vydání EP3 od tohoto způsobu distribuce nejspíš upustí. Nejde jen o vyplňující úvod, k tomuto problému se nakonec vracím i v hodnocení. Mezičlánek Zasazení Episode Two se zdá pro posun příběhu jako nepříliš vhodné. Vždyť jde v podstatě jen o to, aby se Alyx a Gordon dostali z havarovaného vlaku do povstalecké základny a předali vědcům data ukradená z Citadely. A opravdu, tak jako v EP1 šlo o to utéct ze City 17, tady musíme jen urazit pár kilometrů skrz lesy ke spojencům. Ani jsem neočekával, že bych se o osudech hlavních postav dozvěděl něco více. Ale opak je pravdou a jak z Valve volali, tak se z Episode Two ozývá. Skutečně je poodhaleno několik větších tajemství, například co se G-mana nebo invazních strůjců (Combine) týče. Samozřejmě nechci prozrazovat nic důležitého, ale už jen zmínka o tom, že se ve světě Half-life konečně něco dozvíme, je natolik lákavá, že zviklá i staré harcovníky, aby to s těmi počítačovými hrami přeci jenom ještě zkusili. Noví nepřátelé, staré zbraně Tím se dostáváme k tomu, co se změnilo v hratelnosti. Ano, máme tu pár nových nepřátel. Ty bezvýznamné zastupuje rychle se plazící zombie. Zásadní je pak zmíněný Antlion, který kromě přeletů a útoků na blízko využívá své jedovaté projektily. Druhým důležitým přírůstkem je Hunter. Je to taková zmenšenina obřích chodících Striderů. Střílejí sérii vybuchujících šipek, které pokud vás nezasáhnou rovnou, zaryjí se do okolních překážek a vybuchnou po krátké době. Hunteři jsou poměrně tuzí, vydrží čtyři přesné dvojité rány z brokovnice, ale složíte je na jednu raketu.
Raketomet normálně není k dispozici a musíte si ho zasloužit. Jinak se do rukou žádné nové zbraně, až na bombu na ničení Striderů, nedostanou. U celkový arsenál se pěkně smrsknul: páčidlo, pistolka, samopal, vetřelecký kulomet, brokovnice, kuš, granáty, raketomet a gravity gun. To není výtka, spíše konstatování. Povětšinou jsem stejně používal hlavně brokovnici a gravity gun. Valve se pravděpodobně inspirovali xboxovým systémem odměn a tak do Episode Two zapracovali Achievments. A právě jedním z takových úkolů je získat raketomet. Nejenže ho musíte najít, ale navíc se k němu pomocí prostorově-gravitační hádanky dostat. Achievments jsou určitě krok správným směrem, spolu s propracovanými komentáři vás přitahují k opětovnému hraní. Osobně jsem po prvním projití hry získal přesně padesát procent bodíků a už se těším, až se vrátím zpět a toho zpropadeného mechanického psa porazím v závodě jeden na jednoho. Achievments přidávají miniúkoly, které jsou vynikajícím a ve většině případů velmi zábavným zpestřením normálního postupu hrou. Lesy a cesty Už když jsem viděl první ukázky z Episode Two, trochu jsem se bál o hratelnost. Half-life mi připadal vždycky nejvíce zábavný ve stísněných prostorech, úzkých uličkách, při intenzivních soubojích s vojáky a vetřelci. A to je zde zřejmě ten největší problém. Vojáky potkáte jen na pár místech, která jsou ale docela rozlehlá. Kromě toho bojujete zejména s Antliony, zombie, huntery nebo obřími Stridery. Neříkám, že to není zábavné, ale mě to sedí mnohem méně než souboje v EP1. Navíc, stejně jako v HL2, trávíte spoustu času za volantem a tyto pasáže mě nebaví už vůbec. Naštěstí jedním z Achievments je i nutnost zneškodnit určitý počet nepřátel pomocí automobilu, takže se dlouhé přejezdy stávají alespoň trochu výzvou. Nicméně na černé tunely už jsem vyloženě alergický. Úvodních pár kroků si připadáte jako v pohádce, Half-life se vrátil, Alyx je zase úžasná a gravity gun hraje první housle. Pak ale následuje pasáž v podzemí. Zpočátku jsem byl unešen atmosférou, ale po pár desítkách minut mi prolézání úzkých uliček nepřišlo tak zajímavé. Velké finále Po vystoupení na povrch se vydáváte na cestu, která se skládá ze zmíněného ježdění a následných zastávek u domů, kde na vás s železnou pravidelností čekají nepřátelé. Naštěstí se situace postupně zlepšuje a graduje závěrečnou bitvou s obřími Stridery. Jejich zlověstný dusot vyvolává panické stavy, které pomáhají uklidňovat desítky soudruhů ve zbrani. Poslední bitva je opravdu velkolepá. Po ní následuje to nejdůležitější a zatím největší "zvrat" v sérii. Podstatně více času než kdy jindy věnuje Episode Two příběhovým animacím a rozhovorům. Potěšujícím zjištěním je skoro zdvojnásobení hrací doby oproti EP1, celkově mi pokoření zabralo napoprvé asi šest a půl hodiny. Maličkosti Mnohem lepší pocit než z celkové hratelnosti mám z maličkostí, kterých je Episode Two plná a s nimiž si tvůrci dali dost práce. Celá hra je opět dokonale vyleštěná, nenajdete v ní žádnou podstatnou chybu, nikdy se nezaseknete kvůli bugu a vše do sebe dokonale zapadá. Už jsem napsal, že Alyx je úžasná, ale musím to zopakovat. Škoda, že ji autoři dali mnohem méně prostoru než minule. Společných bojových akcí je jako šafránu a rozhodně nejde o nic zvláštního. Trochu to vynahrazují ostatní postavy, celou dobu s vámi někdo je, ale kdyby to byla Alyx, byl bych radši.
Mile mě potěšil propracovaný způsob automatického ukládání, na nějž se tentokrát můžete bezmezně spolehnout a v podstatě zapomenout na QuickSave, který jsem osobně použil maximálně pětkrát. Hra se nepozorovaně ukládá po každé důležitější akci, ať už dějové nebo bojové a nikdy jsem nebyl nucen procházet těžší úsek, který už jsem před tím zdolal. Za zmínku stojí i to, že jsem se párkrát dost dobře zasmál. Zejména poznámky k výkonům Gordona jsou vynikající a je vidět, že to autoři zase neberou tak vážně. Celkově Episode Two více působí na city. Dokáže vás rozesmát, slabší povahy rozbrečet (mě ne! :-), vyvolat ve vás strach nebo odhodlání. Atmosféra je prostě báječná, i když podle mě nedosahuje stejných výšin jako EP1. Technická stránka Lze vytknout snad jen zastaralost enginu, která už je na určitých místech dost vidět, přesto je dojem z grafiky vcelku pozitivní a například zobrazení venkovních prostor (např. nové stromy) se mi zdálo dokonce lepší než interiéry. Zvuk je samozřejmě na jedničku, animace dokonce s hvězdičkou - velmi pěkně je třeba zpracované nastupování osob do automobilu. Osobně jsem neměl problém hrát v rozlišení 1360x768 s maximálními detaily, ostřením textur (16x) i vyhlazováním hran (4x), na počítači X2 4400+, 1 GB RAM, Radeon 1950pro. Jen na jednom místě mi hra klesla pod 20 FPS (a to jsem se v podstatě díval do zdi), jinak běžela stabilně nad 30. Úvaha na závěr Nakonec se musím přiznat, že mám z Episode Two značně rozporuplné pocity. Velice si cením naprosto dokonale otestované hry a zaslouží si to ještě jednou zdůraznit. Tohle by měl být standard a za tu cenu jsem ochoten čekat na finální hru i podstatně déle než standardní 2-3 roky. Vynikající jsou Achievments, naprosto mě vtáhla atmosféra, celou dobu jsem měl jakési lechtání v žaludku, jsem vděčný za posuny v příběhu, logické problémy řešitelné pomocí gravitace a tak dále. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Episode Two je prostě taková rozbředlá a to mi ke hře tohoto jména nesedí. Dle mého názoru to souvisí právě s rozdělením na epizody. Protože pokud by byly oba nebo lépe všechny tři datadisky spojeny v jeden celek, byl by zážitek mnohem různorodější. Takhle jsme dostali jezdící a podzemní část a musíme čekat na další akční momenty ve třetí epizodě na Arktidě, která se doufejme objeví dříve než za pár let. * Kdo si chce doplnit vzdělání a získat Half-life 2 + Episode One (které jsou rovněž zahrnuty v kompilaci Orange Box) na Steamu zdarma, nechť splní následující podmínky: 1. Na e-mail: hl2darek@e-mail.cz napsat zprávu a v ní poprosit, abychom mu obě hry věnovali :-) 2. Trefit se, recenzi které další hry z Orange Boxu chystáme na příští dny a jaké dostane hodnocení (z možností 1/10 až 10/10). 3. Dopis musí obsahovat identifikaci vašeho Steam účtu. 4. Být první :) Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky, HL2 Episode One recenze, Half-Life 2 recenze, HL2 Deathmatch recenze, Další články o Half-Life 2 |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |