Ducati VS. Super-Bikes srovnávací recenze
zdroj: Archiv
Recenze

Ducati VS. Super-Bikes srovnávací recenze

Datum vydání:
6. září 2006
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

2. 1. 2007 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Na našem disku proběhl nelítostný souboj motocyklových závodních her. Utkaly se italské týmy Artematica s Milestone a přestože oba použily stroje nejsilnějších kubatur, vše skončilo dle papírových předpokladů.

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 2.ledna 2007
Verze: finální/PC/anglická
Doba recenzování: 3 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Není tomu tak dávno, co jsem si u MotoGP 3 trochu postěžoval na zoufalý nedostatek her, ve kterých by hrály prim motocykly. Možná mi to firmy dělají schválně, možná mne vyslyšeli, každopádně vloni si motorkáři přišli na své s MX vs. ATV Unleashed či Moto GP 06. Patrně je to jen dílo náhody, ale podzim si jako vhodný termín k otevření vývojářských garáží vybraly hned dva týmy. Ba co víc, oba pocházejí z Itálie a hry si poměrně zdatně konkurují, když nabízejí relativně stejnou náplň, totiž souboje silných motorek na kvalitním asfaltu.

Artematica vs. Milestone
Na úvod se sluší představit oba soupeře. V červeném rohu (řekněme v pozici vyzyvatele) stojí Ducati World Championship. Tento závodní nováček se zjevně spoléhá především na oficiální licenci firmy Ducati, jenž dodala valnou většinu obsahu. Příprava na dnešní souboj byla totiž svěřena týmu Artematica Entertainment, což je docela překvapení, jelikož ten na poli sportovním (potažmo závodním) zatím mnoho nedokázal. Pravděpodobně ho budete znát pouze díky adventurním počinům jako Druuna či chystaný Diabolik. Jediným prokazatelným "trenérským" úspěchem nicméně zůstává Martin Mystere: Operation Dorian Gray.

To už nám ale do modrého rohu nastupuje Super-Bikes Riding Challenge. Na první pohled možná bezejmenný závodník, přesto může být považován za favorita a vlastně i úřadujícího šampióna. Chcete vědět proč? Inu stojí za ním zkušený vývojářský kolektiv z Milestone, jehož letitá praxe se závody automobilů (série Screamer, nedávný SCAR: Squadra Corse Alfa Romeo a Evolution GT) či motocyklů (trojice Superbike titulů, vyrobených pro EA) jednoduše musí být někde znát. Zkrátka a dobře, čeká nás italská moto variace na bitvu Davida s Goliášem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky ze Super-Bikes Riding Challenge

 Parkoviště závodních strojů
Ducati pochopitelně profituje z úzké spolupráce se stejnojmennou továrnou a díky licenci nabízí velké množství motocyklů. Mohlo by se zdát, že stroje jedné značky budou spíše přítěží (Jen Ducati? Nuda!) ale už z minulosti (Porsche Unleashed) víme, že když se to vezme za správný konec, z nevýhody může být trumf. Vzhledem k bohaté historii značky měli tvůrci z čeho čerpat, čehož využili měrou opravdu vrchovatou. K dispozici jsou modely historické, i stroje ryze současné a nezapomnělo se samozřejmě ani na tovární tým, jenž úspěšně bojuje v seriálech World Superbike Championship i v MotoGP. Na kompletní výčet více jak 70 motorek (rozdělených do kategorií Classic, Sport, Superbike a Racing) tu není místo, v módu kariéry si však vyzkoušíte snad všechny.

Obsah virtuální garáže Super-Bikes Riding Challenge vypadá slibně už díky názvu hry. A člověk nemusí být ani motocyklový fanda, stačí jen zběžně prolistovat nabídku – objemy motorů a jejich výkon dávají tušit něco velikého. Absolutně nepochybuji o tom, že skoro 50 strojů vzešlo z pečlivého výběru, přičemž nic lepšího a silnějšího na silnicích asi nelze potkat. Také Milestone jsou držiteli licencí, stihli toho ovšem vyřídit trochu víc než kolegové. Souhlas s převedením svých výrobků do hry dala hned třináctka firem, například i Honda, Kawasaki, Suzuki, Yamaha, MV Agusta, Ducati, Cagiva či Triumph. Zvědavce odkáži spíše na homepage s podrobnými informacemi a jen doplním, že hráče čekají třídy naked, supersport a superbike.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky z Ducati World Championship

 Atlas tratí
Artematica zvolila u Ducati pouze zavodní okruhy. S licencí si ale hlavu nelámala, takže tratě – alespoň zpočátku - vypadají smyšleně a bezejmenně. Nevím, možná jsem tomu jen nevěnoval pozornost, ale od jisté chvíle jsem některá závodiště začal poznávat. Například australský okruh je jasný Phillip Island, ve španělské mapce zase uzříte Circuit de Catalunya. Z celkového počtu 34 tratí (dělte ale dvěma – díky různým modifikacím) je dobrá polovina obšlehnutá ze skutečného světa. Rio de Janeiro, Mugello, Motegi… tady všude se jezdí, avšak neoficiálně, pod názvy jako GP of Brazil nebo Florencie.

Milestone naproti tomu v Super-Bikes zůstávají věrni svým oblíbeným lokacím. Nabízejí klasiku závodních tratí, tedy Valencii, Albacete, Donington, Laguna Seca, Hockenheim a nově také Assen. Jsme přeci na motorkách. Znovu se jezdí i v centru měst (Berlín, Barcelona, Londýn) a podíváme se také na skotský venkov, azurové pobřeží Francie, na Korsiku… trochu povědomé, že? Kdo hrál SCAR a Evolution GT, identifikuje bohužel valnou většinu okruhů, což nevypadá zrovna lákavě. Sice se mi moc nelíbí, že designéři recyklují jak jen mohou, na druhou stranu ty tratě jsou vážně skvělé a výborně se na nich závodí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky ze Super-Bikes Riding Challenge

Motorky navíc logicky jezdí jinou stopu než auta, ve výsledku je to tedy jiný zážitek, byť ve stejných kulisách. Abych ale autorům nekřivdil - pro Super-Bikes připravili ještě tři (není to málo, Antone Pavloviči?) zcela nové venkovské trasy a opět v úchvatných scenériích. Čekají vás německé Alpy, plné ostrých serpentin a tunelů, vinařská oblast Colli Senesi v Toskánsku a nakonec malebné pobřeží Amalfi. Takřka všechny tratě (celkem jich je 15) mají tradičně i krátkou a dlouhou verzi, čímž se množství vyšplhá bezmála na dvojnásobek.

 Kariéra je základ
Průběh hry se v Ducati točí okolo Career módu, jenž zobrazuje cestu nezkušeného motocyklového závodníka mezi elitu. Vytouženým snem je angažmá v továrním týmu Ducati, ještě než k němu dojde je však zapotřebí uspět v mini-šampionátech C, B a A třídy. Náznak příběhu a postup hrou zajišťují renderované animace a emaily. Ve skutečnosti ovšem jen postupně absolvujete odemknuté závody, případně série, pro které máte vhodnou motorku. Menším zpestřením je udělování QP bodů (Quality points) za bezchybnou jízdu, které lze v závodě přeměnit na krátkodobý turbo-boost, jakožto i sledování kondice jezdce. Jeho zdraví při pádech samozřejmě trpí, naštěstí je tu pojízdná klinika doktora Costy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky z Ducati World Championship

Podobně řešenou kariéru pochopitelně mají i Super-Bikes. Kdo hrál SCAR a Evolution GT, bude tu jako doma, vše se totiž znovu točí kolem získávání XP (Experience points) s jejichž pomocí „budujete“ své virtuální já. V lehkém RPG duchu se pilují schopnosti a dovednosti (akcelerace, předvídání, cit pro jízdu ve slipstreamu…) k vylepšení atributů přispěje i lepší výbava, v podobě kvalitnější kombinézy, přilby, bot či rukavic. S přibývajícími úspěchy je váš jezdec lepší a silnější, díky čemuž se posouvá od nováčků a amatérů až do kategorie veterán. S průběhem všech závodů se též stává obávanějším protivníkem, jelikož zde znovu funguje systém psychického deptání (soupeři jsou pak náchylnější k chybám) kupodivu možnost vrátit čas o pár vteřin zpátky – a napravit tak drobnou minelu – ze hry vypadla. Více ke kariéře asi netřeba dodávat, jen bych opakoval odstavce ze SCAR a Evo GT článků.

 Něco malého navíc?
Mód kariéry je v obou hrách více než hutný a k jeho dokončení je zapotřebí odjezdit (pochopitelně úspěšně) desítky závodů. Jenže když po nějakých 10-12 hodinách (u poněkud natahované Ducati i více) dosáhnete cíle, zjistíte že jste vlastně jen odemkli kompletní obsah. Od teď jsou k dispozici všechny motorky i tratě pro rychlý závod, jízdu na čas nebo multiplayer - ten se mimochodem v obou případech omezil jen na split-screen. Kromě kariéry ovšem oba vývojové týmy nachystaly ještě další, neméně obsáhlé možnosti závodění.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky ze Super-Bikes Riding Challenge

Ducati se snaží zabodovat třeba módem nazvaným Capirex Challenge. Jedná se vlastně o soubor dovednostních disciplín, pod záštitou Lorise Capirossiho. Jízda po zadním kole, jízda po předním kole, eliminace soupeře v daném čase, pokoření stanoveného limitu… však to znáte. Pokud na podobné skopičiny nejste, možná vezmete za vděk spíš regulérním šampionátem. Ten zahrnuje kompletní závodní sezónu, kalendář všech tratí… dokonce se jezdí i proti několika známým tvářím. Ačkoliv Artematica v licencích trochu plave a jezdecké pole je z velké části anonymní, lze přesto bojovat se jmény jako Checa, Capirossi či Gibernau.

Možná už se budu opakovat, ale „něco navíc“ v podání Super-Bikes Riding Challenge prakticky kopíruje… ano, SCAR a Evolution GT, pochopitelně. Challenges tedy znovu předkládají výzvy v podobě následování ideální stopy na čas, jízdy takřka bez použití brzd (jsou-li třeba poškozené či přehřáté) nebo plynulého projíždění těžkých zatáček. Podrobný popis je opět k nalezení v recenzích obou zmíněných titulů. Sympatickou novinkou je však režim Trophy. Pakliže v kariéře se motocykly do závodů vybírají převážně dle sympatií k té které značce, Trophy je pohárem řekněme firemním. V sérii několika pod-šampionátů tak proti sobě závodí pouze výrobky ze stejné továrny aneb o zábavu je postaráno.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky z Ducati World Championship

 Jakpak to jezdí?
Hned jak zhasnou startovní světla, zaregistrujete ne zrovna příjemný fakt – Ducati je arkáda jak řemen. Tedy nic proti zábavně pojatým počítačovým hrám, nakonec ne každý kdo sedá před monitor je Valentino Rossi. Jízdní vlastnosti jsou (dle mého názoru) přesto hodně zjednodušené a chování motorek na trati mnohdy až přehnané. Na zákonitosti jízdy v jedné stopě můžete každopádně s klidem zapomenout, rychlosti jakými lze projíždět zatáčky jsou z kategorie sci-fi a pneumatiky udrží stroj pomalu v jakékoliv situaci. Pády prakticky neexistují, dokonce i při jízdě po trávě či v kačírku jezdec pohodlně vydrží v sedle, spolehlivě ho katapultuje až náraz do překážky za bezpečnostní zónou.

S motocykly Ducati nemám v reálu žádné zkušenosti, přesto tak nějak tuším, že asi nejsou vyráběny z gumy. Ve hře však tímhle dojmem působí, při kontaktu se soupeři tedy určitě. Ať už se s protivníkem střetnete v zatáčce a spíše nechtěně, nebo kolidujete při předjížděcím manévru a dojde k dotyku pneumatik, stroje od sebe vždy podivně odskočí. Tvůrcům to zjevně přijde naprosto normální, vždyť se tím „pochlubili“ i v traileru. Celkový dojem zpočátku kazí též poněkud rozevláté ovládání, ušité patrně na míru analogovému Xbox ovladači. Máte-li v plánu jezdit na klávesnici, počítejte s trochou času na aklimatizaci. Jen pro pořádek - všechny zmíněné výtky platí i v režimu simulace. S hodnotou nastavenou na 100% jsem bláhově čekal na výraznější změny, realističtější fyzikální model atd. Bohužel marně. Hra sice viditelně zpomalila a vše bylo najednou trochu nepoddajnější (ovládání, brždění) i tak ale hodnotím slovy „zlatý MotoRacer!“

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky ze Super-Bikes Riding Challenge

 Tvrdý návrat do reality
Super-Bikes Riding Challenge naproti tomu hraje - po vzoru nedávných výtvorů od Milestone - na tu realističtější notu, takže první zážitky za řídítky jsou docela krušné. Tím spíš pokud se k hraní dostanete až po bláznivém závodění s Ducati, což byl můj případ. ;) Člověk se pomalu začne divit, jak brzy před zatáčkou je nutno brzdit, jak pečlivě se musí najet oblouk, o citlivé práci s plynem ani nemluvě. Tiskové zprávy hlásaly cosi o simulaci, hlubokém zážitku a věrohodné fyzice. Autoři dokonce sebevědomě hovořili o novém benchmarku pro motocyklové simulátory a zmiňovali použití skutečných dat od výrobců, při tvorbě parametrů pro každý stroj.

Abych řekl pravdu, až tak žhavě bych to neviděl – postarší simulátor GP500 od Microprose rozhodně překonán nebyl. Fyzikálnímu modelu přesto nemohu upřít jisté kvality, nakonec už několik školních lekcí spolu s (poměrně prořídlou) nabídkou nastavení pomocníků mnohé hráče přesvědčí, že jezdit rychle a přesně nebude asi legrace. I když vám počítač může vypomoci s pohybem jezdce na sedačce a usnadní akceleraci i brždění díky kontrole trakce, respektive obdobě ABS, zpočátku budete asi hodně padat. Také na používání přední a zadní brzdy si pravděpodobně budete pár závodů zvykat, stejně jako na sílu motoru – agresivní práce s plynem a mírně zvednuté přední kolo vám při výjezdu ze zatáčky věru nepomůže.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky z Ducati World Championship, další v galerii

Při razantním stylu jízdy ovšem brzy objevíte i stinnou stránku zdejšího fyzikálního modelu. Řeč je o driftu a ztrátě přilnavosti pneumatik obecně. Tady jasně vede (dejme tomu) konkurence v podobě MotoGP série, kde nebyl problém užívat si dlouhých a efektních driftů zatáčkami. U Super-Bikes Riding Challenge vypadá všechno skvěle - ale jen do chvíle, dokud pneumatika drží. Když má přijít smyk, zadní kolo podivně tancuje a celý stroj se zmítá v dosti nerealistickém záchvatu. Ten většinou končí pádem jezdce, k ustání moc nepomáhá ani analogový joystick. Největší krize ale přichází během závodů na mokru. Chápu že to klouže, že motorky jsou silné a pneumatiky dělají co mohou. Na druhou stranu, mokrý asfalt není led a co někdy hra v dešti předvádí… Tohle myslím Milestone zrovna moc nezvládli.

 Pracujeme s RenderWare
Technická stránka obou her výborně potvrzuje rčení „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Oba vývojářské týmy používají technologii RenderWare, výsledek je přesto nesrovnatelný. Ducati vyhlíží se svým nízkým počtem polygonů hodně omšele, mám pocit že i první MotoGP z roku 2002 vypadala mnohem líp. Vlastní jízda pak připomíná spíš sen, jelikož celý obraz je hodně rozmazaný díky mohutnému bluru, jenž má hráči vsugerovat pocit, že uhání s větrem o závod. V prvních minutách jsem měl opravdu docela problém s orientací, jen si zkuste jet v balíku jezdců, když vše splývá do jedné barevné šmouhy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
obrázky ze Super-Bikes Riding Challenge, další v galerii

Hezčí screenshoty u článku patří samozřejmě k Super-Bikes Riding Challenge. Grafici studia Milestone mají s RenderWare zkušenosti díky předchozím titulům a engine berou spíše jako základ. Vizuálně je tak jejich hra minimálně o třídu (ne-li dvě) výše, i díky technologiím jako HDR. Na detailně vymodelované motorky, ostré textury a krásně nasvícené tratě je zkrátka radost pohledět, přitom hardwarové nároky nejsou nijak vysoké. Oběma hrám stačí k plynulému běhu (pod)průměrný počítač s 1.6GHz procesorem, 256MB paměti a 64MB grafikou.

Jestli v něčem Ducati s přehledem Super-Bikes trumfla, je to hudba. Nic proti sympatickým instrumentálním kytarovým melodiím (v menu i při jízdě se poslouchají dobře) ovšem s Lacuna Coil – které si na soundtrack zajistila Artematica – opravdu soupeřit nemohou. Naopak se zvukovými efekty je to přesně obráceně, pokud jste čekali že si továrna Ducati pohlídá autentické zvuky motorů, připravte se na zklamání. Nevýrazné vrčení všech strojů nikoho neohromí, čehož jsou si v Milestone dobře vědomi. Jejich motorky proto znějí mnohem výstižněji a fajnšmekři by podle charakteristických prvků možná i byli schopni identifikovat, která mašina se zrovna prohání na obrazovce.

Související články a downloady o Super-Bikes nebo o Ducati

Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje


DUCATI WORLD CHAMPIONSHIP
Pokud patříte mezi příznivce motocyklů Ducati a zároveň nebazírujete na kdovíjaké realitě, mohl by vás tenhle silně arkádový (chudý) příbuzný série MotoGP možná na chvíli zabavit. Hra sice nezaujme technickou stránkou ani kvalitou soupeřů (na prostřední obtížnost jsem nepoznal hořkost porážky), od malého týmu italských vývojářů však nemůžeme chtít zázraky. Také zamrzí, že hra je v zahraničí na budgetové cenové hladině (20 euro), zatímco u nás stojí česká verze plnou cenu (899 Kč).


Zvětšit zdroj: Archiv
50%

SUPER-BIKES RIDING CHALLENGE
Super-Bikes Riding Challenge je – celkem podle očekávání – jednostopou verzí SCAR či prázdninového Evolution GT. Vzhledem ke kvalitám obou her to samozřejmě berte jako poklonu, tím spíš že i Super-Biky nabízejí bohatý obsah a originální RPG vývoj jezdce. Zamrzí jen občasné fyzikální anomálie a ne zrovna odvážná a ostrá umělá inteligence. Jakmile dostanete řízení do ruky a vaše virtuální závodnické já získá trochu zkušeností, budete na pódiu snad vždycky.


Zvětšit zdroj: Archiv
79%



 
 
Marek Beniač

Nejnovější články