Autor: Martin Holas Publikováno: 29.října 2007 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Tým sestává ze šesti unikátních osobností. Rozhodně neočekávejte žádnou týmovou souhru, protože se jí nedočkáte. Ano, sice existují jakési rozkazy, ale ty víceméně končí jednoduchou volbou "Tak jdeme na to!" nebo "Zastavit postup!". Což je možná dobře, protože i s těmito dvěma posunky mají kolegové co dělat a většinou si stejně dělají, co uznají za vhodné. Nemůžu ale říct, že by to nějak zvlášť vadilo. Design levelů je stejně lineární jako prkno a my tu stejně jsme hlavně od kosení, pamatujeme? A tuhle úlohu zastávají spolupracovníci víc než přijatelně. ![]() Moderní výbava elitního týmu Arzenál zbraní je vcelku standardní. Vedle naprosto nezbytných kousků jako je kulomet, samopal, odstřelovačka a další pistole na tisíc způsobů zaujme pozornost hlavně katana slečny Church. Zbraně mají často několik režimů střelby. Například sniperkou lze kromě klasických kulek zatopit nepřátelům i superdestruktivními výbušnými granáty. U samopalů je možné klasicky nastavit střelbu po jednotlivých výstřelech, dávkou nebo plně automaticky. Lahůdkou je ale i duo pistolí kněze Rawlingse. Do každé pistole lze zvlášť naládovat jeden ze tří typů nábojů. Už tak slušně bohatou hratelnost umocňují zmíněné speciální schopnosti. Church je schopná vytvořit levitující kouli, která oponenty buď zpomalí nebo podpálí. Cole umí téměř zastavit čas (bullet-time prostě dnes nesmí chybět už nikde). Ostrostřelkyně Black je kromě telekinetického odhození nepřítele schopná vystřelit kulku a řídit její let z pohledu první osoby. Tuhle schopnost jsem si naprosto zamiloval. Neexistuje lepší pocit než ladně prosvištět kusem levelu a zahryznout se do čela netušící příšery - samozřejmě s jistými omezeními, protože kulka postupně zrychluje až do neukočírovatelného stavu. ![]() ![]() ![]() Některé schopnosti nemají příliš velké využití v boji, o to více je oceníte při překonávání jiných překážek (normálně bych řekl "logických problémů", ale zde mi to přijde skoro proti srsti). Tak třeba Jones se dokáže psychicky projektovat do mysli jiné bytosti a donutit ji aktivovat dveřní spínač, vystřelit na barel s hořlavou kapalinou nebo cokoliv jiného užitečného. Druhým příkladem budiž Dulgado se svou ochrannou aurou proti ohni, díky které se jako jediný přebrodí potokem žhavé lávy a třeba tak najde ostatním jinou cestu. Teoreticky poskytují bojové i nebojové schopnosti netušené možnosti kooperace. Church může znehybnit svým kouzlem oponenty, zatímco Cole jim servíruje pod nohy časované granáty a kněz Rawlings získává dostatek času na vyléčení padlých spolubojovníků. Taková je teorie, v praxi podobný přístup bohužel brzdí ne až tak dobrá umělá inteligence. Často budete svědky, jak kolegové plýtvají své drahé schopnosti na osamocené potvory a jak Rawlings praží do nepřátel, i když by byl v tu chvíli týmu mnohem užitečnější kurýrováním ostatních. V takových chvílích je člověku opravdu líto, že se autoři nepokusili implementovat kooperativní multiplayer, se kterým by hra nabyla jistě kolosální hratelnosti. Bez něj se akce rovná sice zábavné, ale pořád osamocené jízdě vaší spanilosti. Nazpět historií Postup hrou je rozdělen do čtyř větších kapitol. Každá z nich koresponduje s jiným historickým obdobím lidstva. První se zaměřuje na 2. světovou válku, druhá na středověké křižácké výpravy, třetí symbolizuje římské impérium za vlády Caliguly a poslední jde v toku času vůbec nejhlouběji, až kamsi k sumerské civilizaci. Pokud se vám předchozí výčet nezdá až tak objemný, máte svým způsobem pravdu - Jericho ani průměrněji zručnějším hráčům neposkytne více než 6-8 hodin zábavy, jakkoliv je zážitek z hraní intenzivní. ![]() ![]() ![]() Bestie vyskakují ze země, snášejí se střemhlav z oblohy, běží zleva, zprava,... Jejich usmrcení není vždy jen otázkou počtu vypálených kulek, ale i přesnosti. Třeba chodící živé miny je potřeba zneškodnit několika kulkami do citlivých míst označených žlutou barvou. To ještě není tak hrozné, problémy přicházejí až s opancéřovanými centuriony za obrovským štítem, dušemi zavražděných dětí, které se zjevují těsně před útokem, nebo nemrtvými křižáky s kušemi. Určitým zklámáním pro mě byli jen bossové. Právě u nich na rozdíl od řadových nepřátel paradoxně stačí jen a jen hrubá síla a hromada trpělivosti. Konzolová jednoduchost Celkově hra ale obtížná vůbec není, snad jen v určitých etapách, kdy se tým rozdělí a vy jste donuceni pracovat s omezenými prostředky, na vás čekají o něco pekelnější chvilky. Obtížnost je obecně hodně poplatná oparu konzolovosti, který se nad Jerichem snáší. Související zjednodušení v herním systému jsou tu ku prospěchu věci, jinde zase dost otravné. Vesměs ale nejde o nic, co bychom na PC uvítali s otevřenou náručí. Ovládání je velmi svižné, přesné a elegantní, přesto je tak trochu cítit, že bylo od začátku koncipováno univerzálně i pro gamepad. Jednoduché nabídky, absence možnosti si povyskočit a v neposlední řadě i tolik "oblíbené" mezihry, kdy je vaším úkolem stisknout požadovanou sekvenci směrových kláves. ![]() ![]() ![]() Systém ukládání pozic neexistuje, vše je řešené pomocí checkpointů. Ty jsou nicméně rozmístěny velmi hustě, prakticky po každé větší bitce, tudíž není šance, že byste byli nuceni opakovat delší úsek stále dokola. Nejhorší vlastností, a tu si mohli vývojáři dozajisté odpustit, je oživování vyřazených spolubojovníků, které se děje bez jakékoliv penalizace a v prakticky nulovém čase (kněz Rawlings, jedna z postav, dokonce dokáže oživovat i na dálku). Něco jako hitpointy sice existuje, ovšem v krajně abstraktní rovině, rozhodně neočekávejte tradiční ukazatel zdraví. Ani by neměl smysl, zdraví se nejspíše stejně samo doplňuje. A nepozdávalo se mi moc ani automatické obnovení munice do plného stavu na každém checkpointu. Výborná grafika Pokud Jericho v nějaké oblasti skutečně exceluje, pak je to technické zpracování. Grafický design úrovní, postav i příšer si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Až se mi zastavil dech, když jsem vstoupil do obrovské gladiátorské arény s hučícími tisíci diváků v tribunách a byli na mě posíláni mazlíčkové temnot. Autoři se v epických výjevech obrovských prostor zkrátka umějí vyžívat, ale Jericho není ani zdaleka pouze o tom. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Hustá atmosféra Velkou měrou se na tom podílí bravurně zvládnutý pohled z vlastních očí. Kamera jakoby zlehka pluje a lehce se kolébá, i když stojíte v klidu. Velmi bezprostřední zážitek zatřešují neinteraktivní příběhové animace. Ty se samozřejmě odehrávají ze stejného pohledu jako hra. Překvapilo mě, jak nečekaně působivě mohou působit i zcela prosté věci jako gestikulace během dialogu nebo uchopení ztracené zbraně po dlouhém pádu do vody. Jsou to detaily, které dění na monitoru nádherně oživují. Velmi mě potěšilo i to, že si autoři dali tu práci s kvalitním propracováním různých režimů vidění (bullet-time, několik typů optiky na pušce nebo moje oblíbená naváděna kulka z odstřelovačky, kde se obrysy nepřátel zvýrazní červenou barvou). Není to zpravidla jen nějaký sépiový filtr s připlácnutým zaměřovacím křížem, ale nový, efektní a dynamický pohled na herní svět. ![]() zdroj: Archiv Clive Barker's Jericho - Wilhelmina Church video Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery... Související články: TEST dema, Dojmy z GC, Novinky... |
Martin Holas | |
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |