Původní System Shock z roku 1994 od studia Looking Glass patří ke kultovním záležitostem, na které se řada herních vývojářů i novinářů ráda odkazuje. Pokud jste ho ale nehráli v jeho době, bude to i přes nesporné kvality nejspíš poněkud krkolomný zážitek. Otisk hry najdete v řadě moderních titulů od BioShocku přes Deathloop po Stalkera, ovšem zub času zdrojový materiál ohlodal skoro na kost, a to i přes existenci sedm let starého remasteru.

Naštěstí je tu záchrana v podobě Nightdive Studios, kteří se už v roce 2016 rozhodli první System Shock vzít a kompletně ho překopat do stravitelnější podoby, takže si na oplátku nemusíte vylámat zuby na dřevním ovládání, jak jsem měla možnost vyzkoušet v rámci půlhodinového dema na Gamescomu.

zdroj: GamesRadar

Tvůrci nijak neskrývají stáří původní hry, a když jim to nepřipadá nutné, do mechanismů výrazně nezasahují. Nepřátele, předměty a místnosti najdete tam, kde je Looking Glass před 28 lety nechali.

Restauratéři zároveň zvládli zachovat nezaměnitelnou estetiku, která se značně odlišuje od dnešních trendů sci-fi, kdy je všechno co možná nejsterilnější a nejuhlazenější. Kdepak, remake System Shocku hraje ve své 3D podobě výraznými barvami, neštítí se viditelných pixelů, low-poly modelů a skřípavá vesmírná stanice Citadel jako by měla vlastní osobnost. Ah, moment, to ona vlastně má.

Ukázka mě vzala tam, kde to celé začalo, tedy do roku 2072, kde se příliš zvědavý hacker chytil do pasti korporace TriOptimum. A jak to tak s dopadenými šmejdily bývá, neodešel bez nabídky spolupráce, která se neodmítá – výměnou za speciální implantáty zplnomocnit umělou inteligenci Shodan, která stanici hlídá. Hratelná část pak začíná v momentu, kdy se hacker probouzí z půlročního kómatu. Shodan celou stanici ovládla a rozhodně nejde o jednu z těch milých vizí budoucnosti, kde by technologie sloužila blahu lidstva.

Úvod Nightdive Studios koncipují víc coby tutoriál, kdy vám některé mechanismy vysvětlí podrobněji, než to dělal originál, ale rozhodně nikoho nemusíte poslouchat na slovo a mimo několika informačních okýnek je protloukání z nemocničního křídla stanice už plně ve vaší režii.

Za ručičku vás nevede žádný ukazatel, a jakmile najdete první přístupovou kartu, můžete se teoreticky vydat kamkoliv, kam vám vaše vynalézavost a zvídavost dovolí. Hromada prvků stanice je interaktivní, takže se musíte naučit ignorovat balast, který jen zabírá místo v inventáři, a odlišit ho od podstatných věcí, ale občas narazíte třeba na skrytý panel, za nímž se schovává nějaká ta užitečná hračka anebo šachta, kterou se můžete nenápadně protáhnout.

Na opatrný, plíživý přístup, který bych se snažila aplikovat doma, ve vyhrazeném časovém okně nebylo moc prostoru, a tak jsem se jala shánět první zbraně. Pozůstatky někdejšího obyvatele Citadely jsem obrala o olověnou trubku, o kus dál už se mi do ruky dostal první EMP granát a pistolka. Ta střílí jehly s toxinem, který sice skvěle funguje na mutanty, ale robotickým strážcům nic moc neudělá, jak jsem záhy zjistila při prvním spuštění alarmu.

Taktický ústup (rozuměj chaotický úprk do „bezpečí“) v tomto případě zafungoval, jen jsem si pozorností robotů tak trochu odřízla cestu dál. Naštěstí je vesmírná stanice až absurdní, perfektně propracovanou změtí chodeb, a tak jsem robotické hejno nechala okopávat dveře a elegantně se mu prosmýkla za zády oklikou.

Právě vítězoslavný pocit, že jsem na nepřátele vyzrála, aniž bych je musela postřílet, je pro mě tím důvodem, proč si hry System Shockem inspirované tolik užívám. Na druhou stranu jsem si vědomá toho, že si tenhle herní styl mainstream úplně nepodmanil, a tak je otázka, nakolik si dokáže dneska získat nové publikum neovlivněné nostalgií po devadesátkách, i když se vrací v modernější a přístupnější podobě.

zdroj: Nightdive Studios

Podobně je to i se stylizací, která si rozhodně najde jak nadšené fanoušky, tak i skalní odpůrce. Co ovšem zestárlo výborně, je synthwavový soundtrack z dílny dua Greg LoPiccolo a Tim Ries, jejichž skladbám se taktéž dostalo restaurační péče a znějí pořád skvěle. Bohužel na Gamescomu taky poněkud potichu, ale dostalo se mi ujištění, že šlo o problém se zvukovými ovladači konkrétního výstavního PC, nikoliv o záměr.

Milovníkům původního System Shocku nezbývá než remake doporučit, stejně tak zvědavcům, které zajímá herní historie a k originálu z roku 1994 se z různých důvodů nedostali. Nightdive Studios vám každopádně dají ještě trochu času na rozmyšlenou – ačkoliv se na Gamescomu vývojáři tvářili, že remake System Shocku stihne vyjít letos, v minulých dnech se datum vydání na Steamu tiše změnilo na březen 2023. Hra každopádně vedle PC dorazí i na PS5, Xbox Series X/S, PS4 a Xbox One.