Autor: Paperboy Publikováno: 10.května 2002 |
![]() ![]() ![]() Můj milý deníčku... Svět Divine Divinity je neobyčejně rozsáhlý a loadování mezi přechody je zcela minimální, díky čemuž lze velmi lehce dosáhnout efektu, kdy hráč pouze bezcílně bloumá po krajině, neví co dělat, protože projití celé mapy by zabralo skutečně hodně času. Divine Divinity se naštěstí podařilo vybalancovat toto na minimum, a to díky několika věcem. První z nich je deník, kam si hrdina zapisuje všechny rozhovory, samozřejmě questy a další důležité poznámky. Dalším pomocníkem jsou mapy, a to rovnou dvě - jednu si můžete zapnout ve stylu Diabla II přímo při hraní, nezaplácne vám však hnusně celou obrazovku, pouze se objeví malé okénko, které si můžete po obrazovce i přemisťovat, což je dost šikovné. Druhá je velká mapa, která je přístupná v deníku a můžete si do ní přidávat na významná místa poznámky, což možná působí vymakaně a teoreticky přidává větší volnost, ale mnohem lepší by mi přišlo prostě automatické označování míst, které mají pro další hraní význam, takhle aby člověk co chvíli přepínal do mapy a zvesela přidával virtuální připínáčky... Jaké povolání? ![]() Všechny povolání mají shodné základní vlastnosti jako síla, obratnost atp. a k tomu velmi velké množství skillů a kouzel, ale ty se může učit i jiné povolání než jen to původní. Na vysvětlenou: i jako bojovník se v pohodě můžete učit otevírat zámky a tiše zabíjet ze zálohy nebo třeba sesílat na kostlivce firebally. Mohlo by se tudíž zdát, že charaktery jsou jen taková okrasa pro jednu univerzální postavu, ale není tomu tak. Největší odlišnost je ve speciální schopnosti, které ovládá každé povolání - v demu ozkoušíme pouze bojovníkův berserk, kdy roztočí zbraň v kruhu a dokáže naráz zmasakrovat velké množství nepřátel, speciály dalších povolání zatím pochopitelně zůstávají v utajení. Kromě toho pochopitelně bojovník upoutá větší pozornost u NPC (především těch negativně naladěných) než třeba plížící se zloděj. ![]() ![]() ![]() Uživatelské rozhraní a kombinování předmětů Hra má velmi neotřele zpracovaný interface, který zpočátku vypadá velmi user-unfriendly. Spousta otevíratelných okýnek, mezi kterými jste nuceni přetahovat a kombinovat všechno možné, vám bude nějakou chvíli motat hlavu, než si na něj zvyknete a naučíte se s ním kooperovat. Po čase se s ním jistě spřátelíte, ale má několik výrazných nedostatků, například mi velmi chyběly sloty na rychlé použití např. léčivých lektvarů, jak jsme je mohli vidět např. v Diablu. Léčení během bojové vřavy je tedy poněkud riskantní záležitost. ![]() Souboje ala Diablo Už jsem to nakousnul, tak si tedy proberme boje. V tomto místě se hra určitě nejvíce podobá Diablu a především Diablu II. Stejně jako v těchto pseudo RPG je více než taktika používána myš a rychlé reakce. Přepnete se do bojového módu a můžete začít s inhumací všeho kolem, pravým tlačítkem vyvoláte při dostatku staminy speciální útok zmíněný výše. Ale i v bojích je kousek z Baldur's Gate 2, a to možnost libovolně si pauznout hru během boje a naplánovat si taktiku na příští krušné okamžiky. A věřte, že se to bude hodit. Potvory nejsou až tak blbé, jak bývá v těchto situacích zvykem, dokonce bych se troufl říct, že AI je docela obstojná. Nepřátelé si dovedou vytvořit šikovné formace, kdy vám slabší útočníci zblízka zablokují přístup k silnějším, kteří vás z dálky nerušeně ostřelují, dále se často stane, že bez obav zaútočíte na osamocenou potvoru, která si však po první přijaté ráně zavolá kolegy a z původního útoku na snadnou kořist se stane tuhá bitka. Rozhovory a obchodování Ale pravá RPG samozřejmě nejsou pouze o bojích a v Larianu jsou si toho narozdíl třeba od Blizzardu dobře vědomi ;) Narážím tím samozřejmě na rozhovory a veškerý kontakt s NPC, ![]() Svobodná volba hraní Demo je možné projít buď jako klasické RPG, kdy se věnujete všem rozhovorům i sub-questům, nebo si z něj můžete udělat takové malé Diablo, kdy se jen rychle dozvíte úkol a jdete do akce. Čas od času na vás vybafne nějaký ten puzzle, ale nejsou vůbec těžké, pokud ovšem věnujete trochu času pročítání porůznu se povalujících svitků a knih, ve kterých se často nacházejí informace fatální důležitosti. Já osobně jsem zvolil něco mezi, kdy jsem se věnoval spíše bojování než kecání, které naštěstí jde v libovolném místě utnout bez nějaké penalizace. Tato možnost volby je dost šikovná a zaručuje, že si každý bude moci Divine Divinity vychutnat podle svého. ![]() ![]() ![]() K technickému zpracování nejde hledat žádné větší výtky, demo teoreticky nabízí rozlišení pouze do 800x600, avšak zcela primitivní úprava souboru s konfigurací otevře i 1024x768, které vypadá i na větších monitorech docela dobře. Grafika není úplně na špici, jedná se spíše o takový příjemný nadprůměr. Postavy jsou pěkně animované a některá pozadí vypadají skutečně hezky, ale převážně se budete v demu pohybovat v podzemí, které se stereotypu těžko vyhne. Kouzla a jiné speciální efekty však zaslouží jasnou jedničku, barvy jsou dobře zvolené a nepůsobí jako pěst na oko, naopak oku lahodí. Zvuky jsou také "pouze" nadprůměr, ale hudba mě skutečně dostala. Perfektně nahrané i nazpívané chorály zní prostě skvěle a nedovedu si představit lepší dokreslení už tak dobré atmosféry. ![]() Stáhněte si: Demo (420 MB), Intro video (4 MB), Screenshoty Související články: Preview (březen 2000), Novinky |
Paperboy připravil: jd |