Kombinace interaktivní akce ve stylu Beyond: Two Souls a nelineárního průběhu hry, kdy v závislosti na vašich akcí nebude drama v domě smrti probíhat vždy stejně a ne každý se dočká své smrti ve stejný okamžik, zní lákavě. Jakkoliv by podobný přístup zněl u tradičního žánru otravně a omezujícím způsobem, právě sázka na netradiční téma a žánr by mohla Until Dawn vyjít.

Vlastně by bylo ideální, kdyby se z hry stalo to, co z některých jejích filmových předobrazů – tedy zábavná, možná lehce pitomá, ale ve svém základu povedená hra na několik večerů. Hraní si užijete s vědomím, že se sice o Until Dawn nebude povídat za deset let jak byla přelomová, ale strávíte s ní několik skvělých hodin, kdy přistoupíte na to, že lekačky jsou přijatelnou součástí settingu a hloupě se chovající hrdinové patří do žánrových pravidel.

zdroj: Archiv

Podobné cílení naznačuje i herecký ansámbl, kterému sice v „hlavní“ roli vévodí Hayden Panettiere a další herci menší svítivosti, které znáte především z vedlejších rolí jako Rami Malek a Brett Dalton, ale největším a nejsympatičtějším jménem na soupisce se stává (zřejmě ve velmi okrajové roli) Peter Stormare. Jsem tedy zvědavý, zda se z Until Dawn vyklube chutná jednohubka a nebo budou hororové slashery nadále hrám zapovězené.