Jako CEO firmy vlastně Farrell nic jiného říkat nemůže, ale analytici se shodují, že THQ, jak jej známe, je spíše mrtvé. Celá organizační struktura THQ je v ohrožení v čele s Farrellem. Je velice pravděpodobné, že změna majitele vyústí v likvidaci celé správní rady a managementu. Čeká se masivní propouštění i v oblastech dalších zaměstnaneckých pozic. Paradoxně nejjistější pozici nyní mají vývojáři ve zmíněných studiích – ti totiž ještě mohou produkovat zisk. Právě úspěch studií a titulů určí, zda z trosek povstane nová společnost, klidně jí říkejme „malé THQ“, nebo bude zbytek rozprodán a po THQ zůstanou jen dluhy a slzy. THQ sice tvrdí, že se propouštět nebude, ale... situace tomu nenasvědčuje.
Není to přehnané, protože v tuto chvíli rozhodně neskáčou do vzduchu ti, kterým THQ dluží a hlavně akcionáři společnosti. Ti, kterým společnost dluží dostanou možnost dostat desetinu svého nároku za prominutí zbytku dluhu – pokud toho schválí soud. Investoři, kteří mají zbylé akcie pravděpodobně mohou začít pálit své cenné papíry, jejich hodnota je prý mizivá. Pravda, od nemalé části z nich se čeká, že se pustí do soudního sporu. Akcie společnosti budou z burzy vyškrtnuty.
Co bude dál? Klíčová tíha bude ležet na několika titulech, které jsou blízko dokončení (na rozdíl od několika neoznámených, leč nyní jmenovaných v seznamu pro řízení bankrotu). Podle všeho půjde o South Park: The Stick of Truth od Obsidianu, Company of Heroes 2 od Relic Entertainment a Metro Last Light od 4A Games. Zcela teoreticky by díky síle značky mohly přežít Homefront 2 od Cryteku, nové Saints Row od Volition a třeba i pomoci potápějící se bárce.
THQ jmenuje, že má v rukávu celých deset značek, ale tyto tituly se zdají být nejblíže dokončení a jako nejsilnější, které mohou společnost, alespoň v této struktuře studií zachránit. Stejně tak je možné, že dojde k dalšímu odkupování, protože nevíme, s čím vším vstoupil do obchodu onen neznámý investor. Někdo zase odhaduje, že pokud se „malé THQ“ dokáže vyhrabat z dluhů pomocí svých titulů, buď se zkusí vrátit do byznysu na původní úrovni, nebo se kompletně přeorientuje, třeba na free-to-play tituly. Anebo přijde velký kupec, který usoudí, že bude stát za to skoupit vše.
Jaké další tituly má tedy THQ ve svém rukávu mrtvého muže? Dokumenty k bankrotu obsahují následující údaje.
Vigil Games pracují na projektu s kódovým označením Crawler. Zda se jedná o další titul z řady Darksiders, to nevíme. Vzhledem k tomu, že se musí nacházet v prvních fázích vývoje, Vigil pravděpodobně do hry o přežití nezasáhne.
THQ Montreal v čele s Patricem Désiletsem pracuje na titulu s kódovým označením 1666 (rok, kdy shořela půlka Londýna a nebo se odehrála čtyřdenní bitva v druhé Anglo-holandské válce). Podle odhadů z plánovaného financování by hra vyšla asi až v roce 2014-2015. Což je strašlivě daleko a tedy mnoho peněz na další investice.
Relic Entertainment dokončuje Company of Heroes 2 a v dokumentaci je zmíněná práce na titulu (opět jen pracovní název) Atlas. Hra měla dle plánu vyjít v roce 2014. Jde o další hru ze série Warhammer 40,000? Některá fakta naznačují, že by mohlo jít o free-to-play titul, což by teoreticky dávalo titulu další potenciál.
Turtle Rock Studios pracuje na kooperativní akci s označením Evolve. Hra měla vyjít přibližně do poloviny roku 2014.
O Homefront 2 a Saint's Row 4 toho mnoho nevíme, snad jen že u druhého titulu jsou/byly odhady prodejů nejvyšší v historii série a asi to mělo být eso THQ.
Jak to ale bude ve skutečnosti? Zcela neodborně – čím méně toho o daných hrách víme, tím menší mají šanci na přežití. Na druhou stranu, za některými stojí silná jména. Vše bude samozřejmě záležet na jemných nuancích amerického zákona, který pokrývá tuto kauzu a možnostech tajemného investora prodávat studia/tituly, případně dalších, novém majiteli. Oněch šedesát milionů dolarů poslouží jako financování titulů nejblíže dokončení. Co se týče samotného THQ, analytici už mu spíše sbíjejí kříž. Bylo by hezké, kdyby firma nezanikla, ale všichni se shodují na tom, že i kdyby se THQ jako jméno vrátilo, bude to jen jméno, ale zcela jiná společnost. Formálně ji může zachránit i další majetná firma, která by vše skoupila a zachovala jméno a možná i část managementu.
Každopádně, my musíme doufat, že všechny ohlášené tituly to dotáhnou do finále. Pokud možno úspěšného finále. A snad i lidé z THQ. Jason Rubin dodává: „Máme zde neuvěřitelné množství talentovaných lidí. Těšíme se na brzkou spolupráci se zkušenými investory a budeme užívat naše duševní vlastnictví k vývoji našich kmenových her ve vysoké kvalitě, stejně jako budeme budovat nové značky a to skrze tradiční i digitální distribuci“. Kéž by...
Update - Jason Rubin se nyní vyjádřil v obsáhlejším článku k celé situaci a zaujímá postoj, že se nic velkého neděje a celé vyhlášení bankrotu je cestou k lepším zítřkům. Klíčové pro toto tvrzení je zaklínadlo jménem Chapter 11, tedy legislativní postup, který umožní vyhlášení bankrotu s cílem revitalizace společnosti. Rubin poukazuje na fakt, že tou samou cestou se vydal Marvel, MGM, General Motors a další – a jak se jim teď daří. Doslova konstatuje: „MGM zažádalo o Chapter 11 a letos vydalo Skyfall a Hobita, dva největší tituly roku. To je to, čemu říkám nový začátek!“
Zní to krásně, ale Rubin zde zapomíná zmínit okolnosti, které následovaly po vyplnění dané žádosti. Samozřejmě, Chapter 11 je hodně diskutabilní dodatek, který momentálně umožňuje vytvářet zrádnou spirálu dluhu a díky tomu se velké společnosti zachraňují, tedy alespoň jejich jména. Ani tak to neznamená snadný přechod do lepších zítřků, kdy bude THQ znovu prosperovat a všichni zúčastnění budou šťastní.
Kupříkladu MGM vyměnilo celé vedení a došlo k propuštění dalších padesáti lidí. Zachránil jej právě Skyfall a Hobit, ovšem oba filmy kvůli tomu trpěly mohutným zpožděním a dlouho se myslelo, že Bond bude mít utrum. Nakonec se Hobit zpozdil jen o rok a půl a ztratil režiséra a Skyfall přišel o takřka dva roky produkce. Obojí vyústilo v další finanční problémy a ztráty na straně MGM, které nakonec po zoufalé snaze našlo kupce. Odhady dluhů společnosti jsou kolem pěti miliard dolarů a stále dochází k mohutné restrukturalizaci, aby se snížily náklady na provoz a splácely se dluhy. MGM prodalo práva na všechny své filmy před rokem 1986. Kolos, jímž MGM bylo momentálně neexistuje a primárně se zaměřuje na kontrolu škod – k čemuž kvůli jen částečnému vlastnictví filmů Hobit a Skyfall nepřispěje tak velkým dílem.
General Motors přišlo o několik klíčových značek. V rámci restrukturalizace bylo propuštěno dvacet tisíc lidí, společnost samotnou nakonec zachránila mohutná investice ze strany vlády Spojených států a nyní se celý podnik snaží zvednout v mnohem skromnějších podmínkách.
Marvel Studios nyní prosperuje – ve vlastnictví Disneyho. Bankrot vyhlásil na druhý pokus v roce 1996 a trvalo dva roky, než studio přišlo s novým filmem – Bladem. Další čtyři roky trvalo, než se společnost finančně usadila.
Tímto výčtem nechci na THQ svolávat nějakou pohromu. Jen cítím potřebu korigovat Rubinova prohlášení, která musí ze své pozice dělat. Jenže vyplnění žádosti o bankrot s Chapter 11 není žádná malá záležitost. Není to jen transformační fáze společnosti. Je to kritický moment, kdy se sahá po poslední záchraně, jíž tato možnost je. Cenou za ní jsou velké strukturální změny a hlavně zde není záruka, že se přeměna povede. Uvedené případy jsou velkými společnostmi, do nichž většina investorů dala peníze v jiné ekonomické situaci. A THQ se momentálně svým potenciálem jmenovaným firmám moc neblíží. Ostatně, ani Chapter 11 není zárukou, kupříkladu o něj zažádala neblaze proslulá banka Lehman Brothers – a už čtyři roky neexistuje.
Doufejme ale, že THQ potká co nejméně změn.
