K těm vůbec nejdůležitějším vydavatelským domům, které se z velké části věnují právě adventurnímu žánru, patří britská společnost Lace Mamba Global. Soustředí se sice především na území Anglie a několika dalších vybraných států (Austrálie, Benelux, atd.), ve svém portfoliu má ale také několik vlastních titulů s celosvětovými právy, jimž dominuje morálně kontroverzní titul Lucius. Právě tuto hru mi v celé její kráse na Gamescomu předvedl PR a marketingový manažer firmy (a obrovský fanoušek adventur :o)) Claas Wolter, dříve pracující pro německé vydavatele adventur dtp (např. Gray Matter) a bhv (Ankh).
„Ve hrách obvykle nemáte moc šancí, zahrát si za vysloveně negativního hrdinu, a přesně tohle je věc, kterou Lucius nabízí,“ započal prezentaci hry Claas. Lucius je malý šestiletý kluk (narozený příznačně 6. 6. 1966), jehož duši kdysi jeho děd upsal ďáblu. „Byl to mocný politik, ale toužil po ještě větší moci. Proto sepsal s ďáblem pakt, ovšem na oplátku si satanáš vyžádal duši jeho prvního vnuka.“
Během noci před Luciovými 6. narozeninami se tedy nevinnému dítěti zjeví ďábel a přinutí jej, aby na zemi vykonával jeho zlovůli. Konkrétně, aby ve své rodné luxusní vile vyvraždil celé své příbuzenstvo a služebnictvo, což je suma sumárum nějakých 20 lidí. Vše musí zosnovat nenápadně, lstivě, a beze stop – nastražit pasti tak, aby každá pečlivě naplánovaná vražda vypadala jako nešťastná náhoda.
Hned zkraje jsem Claasovi naznačil, že morální stránka hry ve mně vzbuzuje docela silnou nedůvěru - zabíjet nevinné lidi přece není něco, k čemu by byl normální člověk automaticky motivován. „Ano, určité morální rozpolcení hráč nepochybně prožije, ale ve hře máme momenty, které jeho činy alespoň částečně ospravedlní,“ reagoval Wolter s dodatkem, že třeba takové knihy Stephena Kinga také nemají šťastný průběh ani konec.
Každopádně, už nyní je jasné to, že k mladším 18let se Lucius oficiálně nedostane. Není v něm totiž nouze o nahotu, sex a násilí v brutální formě, kdy například v detailním a zpomaleném záběru uvidíme, jak jeden člověk druhému vystřelí z hlavy mozek.
Hratelná ukázka, kterou mi Claas předvedl, se dotýkala spíše onoho sexu než brutality. Nejdříve se spolu s malým Luciem proběhl několika místnostmi vily, aby mi ukázal, že grafika nebude patřit ke slabým stránkám hry, načež se jal spáchat jednu z prvních, ještě relativně jednoduchých vražd.
zdroj: Archiv
Nejdříve v jednom z obýváků pomocí telekineze (o tom za moment) z vysoké poličky sebral polaroid a přeběhl s ním do jiného křídla vily, kde vyfotil jednu ze služek, jak si právě v posteli užívá s Luciovým strýčkem. Fotku poté podstrčil do pokoje druhé služky, s níž čiperný strejda také obcoval. Tím ji dostal do stavu totální deprese.
Služka po odhalení fotky v breku vyběhla na balkon, kde ji Lucius pomocí ovládání mysli přiměl k přelezení zábradlí a skoku z třetího patra na tvrdou zem. Na závěr jí pak do pokoje ukryl důkazy z předchozích vražd, čímž přesvědčil příchozí policii, že právě ona stojí za záhadnými úmrtími a z výčitek svědomí spáchala sebevraždu.
V popisu hratelné ukázky jsem několikrát zmínil Luciovy nadpřirozené schopnosti, které jinak klasickou adventurní hratelnost jemně ozvláštňují. Konkrétně půjde o telekinezi, generování tepelné energie, čtení mysli, ovládání mysli a vymazání paměti. Nadpřirozené schopnosti se bude Lucius učit postupně a skrývat se budou pod klávesami 1-5. Jejich aktivace pak probíhá na předem určených místech pouhým stisknutím a držením tlačítka myši.
Zmíněný fotoaparát lze z poličky sebrat prostě tak, že při zvolené schopnosti telekineze klikneme myší na polaroid a přetáhneme jej pohybem myši na podlahu, odkud už jej sebereme standardním způsobem. Vše je ale třeba stihnout v omezeném čase, protože Lucius má pro své nadpřirozené aktivity nakumulovanou určitou energii (ukazatel v levém dolním rohu obrazovky) a ta rychle ubývá…
Lucius se ovládá podobně jako většina jiných 3rd person 3D her, tedy kombinací kláves WASD a myši, přičemž kamera poletuje za zády postavičky a kurzor je napevno umístěn ve středu obrazovky. Veškerý herní čas strávíme v kulisách obrovské rodinné vily a přilehlé zahrady, a to v rozličných denních/nočních hodinách i ročních obdobích. To je ostatně jeden z důvodů, proč bylo vydání hry již podruhé odloženo, tentokráte na jaro 2012, neboť původně se příběh odehrával jen během několika málo dní.
„Jednak je předvánoční čas šílený, a to i pro adventury, a pak odkladem vydání získáme více času na dotvoření hry k obrazu svému,“ vysvětlil důvody Claas. Mezi řadu dalších vylepšení patří zkvalitnění modelů postav nebo rozšíření počtu in-game animací, čímž by hra měla získat filmovější charakter. Bez ohledu na vizuální kvality se každopádně jedná o tematicky nejkontroverznější adventurní projekt, jaký byl na letošním Gamescomu, a obecně za poslední dobu, k vidění. A už jen z toho důvodu jsem na něj nesmírně zvědavý.
V dalším adventurním preview z letošního Gamescomu se Petr 'BigPeter' Ticháček zaměří na potenciálně skvělou (v Německu sbírala jen samá vysoká hodnocení) fantasy adventurku The Book of Unwritten Tales, která po mnoha peripetiích vyjde v anglické verzi na konci letošního října.
V rámci adventurního speciálu z Gamescomu 2011 vyšly články:
