Ukázkou nás svým komentářem provádí kreativní ředitel Dan Pinchbeck a skladatelka i šéfka studia Jessica Curry. Oba ukazují relativně unikátní styl vyprávění, kdy s každou z šestice postav můžeme objevit něco jiného a ve finále tak být svědky docela jiného vyznění příběhu. V tom budete v roce 1984 v malé vesničce v anglickém Shropshire pátrat po tom, co se vlastně stalo. Svět jako takový totiž skončil.
Proběhla apokalyptická událost a všichni lidé zmizeli. Proč, co a jak se stalo už budeme muset objevovat my sami. Činit tak budeme například skrze psaní či v síti času zachycená rádiová vysílání. Takřka duchařské scény, které ve videu vidíte, nepředstavují nic jiného, než vyjádření představivosti hlavní postavy a imaginaci toho, co se vlastně dělo a co daný konkrétní člověk v onu chvíli dělal.
Dan hovoří mimo jiné také o tom, kterak bobtnala rozsáhlost světa – patnáctičlenný tým sice nejprve vytvořil dostatečně obsáhlý svět, postupem času ale stále přibýval další a další obsah s tím, že nakonec bylo třeba herní plochu podstatně zvětšit. To sice budí zvědavost v tom nejlepším slova smyslu, na druhou stranu bych ale také byl nerad svědkem toho, jak autoři poškodí původní koncept hry tím, že se odkloní od původních záměrů.
Tak jako tak, opět se můžeme těšit na maximální zapojení hráčské fantazie podobně, jako tomu bylo v povedené Dear Esther. To zároveň z Everybody’s Gone to the Rapture činí titul velmi specifický a nemusí být přístupný všem – rozhodně není vhodný pro ty, kteří neustále očekávají nějaké dění na obrazovce, nějakou akci.
Video pochází z pre-beta verze hry, nic to však nemění na tom, že hra již nyní vypadá zcela famózně, za což pochopitelně může především použití CryEnginu třetí generace. Pokud byste si vak mnuli ruce nad sílou vašich strojů a tím, že vaše PC tento titul dostatečně potrápí, je třeba krotit nadšení – Everybody’s Gone to the Rapture míří exkluzivně na PlayStation 4.
