Kjellberg uzavřel před rokem a půl smlouvu s producenty online obsahu z Maker Studios, pro které je nejcennějším artiklem. Ostatně i díky němu pak firma kývla na odkoupení ze strany Disney za zhruba miliardu dolarů. I kdybyste nad tímhle fenoménem kroutili hlavou, Kjellbergův úspěch a fakt, že zaplnil volné místo na trhu, mu upřít nelze.

Kjellberg pochází ze Švédska, bydlí v Londýně a podle všeho mu milionová sláva nestoupla do hlavy. „Jsem teď ústřední osobností na YouTube, což mě staví do centra dění a nutí čelit otázkám typu 'Proč je tak úspěšný?' Radši bych měl jen zhruba 5 milionů odběratelů,“ vysvětluje. Právě popularita Kjellberga trochu děsí a pečlivě se vyhýbá velkým rozhovorům s médii i propagaci své osoby v reálném čase.

Zároveň dodává, že ho trochu děsí i vliv, který má na podobu her. Jak se mnozí vývojáři přesvědčili, když jejich hru zkusí PewDiePie, jeho obrovitá komunita má chuť si titul také zkusit. Kupříkladu ryzí blbinka Flappy Bird vděčí jeho videu za milionové prodeje a následnou kauzu, při které její vietnamský autor hru stáhl kvůli přívalu zájmu včetně negativních reakcí. Právě fakt, že Kjellberg o takovou moc nestojí, z něj činí sympatickou osobnost. Na rozdíl od řady excentrických internetových katů.

Ne, že by PewDiePie nebyl excentrický. Některá jeho videa jsem sledoval, ale záplavu citoslovcí a pozoruhodné škály zvuků jsem zkrátka nedokázal vstřebat. Právě v tomto stylu však zjevně tkví Kjellberg kouzlo. Ve svých letsplayích je bezprostřední, otevřený a vytváří dojem kamarádství až úzkého propojení s divákem, který se s ním snáze ztotožní. Díky této autenticitě (ať už je opravdová, nebo hraná) nemusí videa disponovat profesionální produkční hodnotou. Stačí mít hru, streamovat její hraní a doprovodit to správným komentářem.

Ne všichni ale musí souhlasit s tím, že vydělávání milionů na základě obsahu vytvořeného někým jiným je v pořádku. Nintendo už celkem dlouho lavíruje, jak moc a jestli vysílání ze svých her zpoplatní a nyní se ke kritice přidal s taktem sobě vlastním autor plošinovky Fez Phil Fish. Učinil tak na Twitteru a než se vrhnete na jeho kanál, zastavím vás. Fish kvůli negativním reakcím na svá prohlášení celý účet zrušil. Přitom Fish nadhodil zajímavé téma k diskusi.

Jeho twitterové příspěvky samozřejmě internet zachoval:

"Youtubeři by měli platit velkou část svých příjmů vývojářům, jejichž obsah kradou. Výdělky by měly být sdíleny s vývojáři. Tohle by mělo být zabudováno v YouTube. Cokoliv jiného je prostě pirátství."

"Pokud vyděláváte peníze tím, že dáváte můj obsah na svůj kanál, dlužíte mi peníze. Jednoduché jako facka."

"Když si koupíte film, můžete ho pak streamovat veřejnosti, aby jej sledovali zadarmo? Ne, protože to je ilegální."

"Máme systémy, které tomu brání. Ale kupte si Fez, dejte jej CELÝ na YouTube, zapněte reklamy, vydělejte peníze a VŠECHNO JE V POŘÁDKU."

"A vývojář by rozhodne neměl být kompenzovaný za to, že je jeho práce distribuována světu. Jasně. To dává smysl."

zdroj: tisková zpráva

Jak vidíte, vše bylo řečeno s příslovečným taktem, což ostatně vyústilo v bouřlivou reakci publika a jeho odchod (kolikrát už?) z Twitteru. Ale něco na tom je. Už jen přirovnání k filmům je trefné.

Samozřejmě, hra je interaktivní zábava, která k pasivnímu sledování přidává hodnotu hráčova vstupu do dění. Jenže kolikrát jste v posledních měsících slyšeli „a mně bude stačit, když si to prohlídnu na YouTube?“ Určité paralely zde existují.

Palčivější je ale fakt, že youtubeři skutečně vydělávají na práci jiných. Na jednu stranu jde o svobodné využití zakoupeného produktu, na druhou právě tohle využití může generovat opravdu velké zisky, za nimiž jediná práce spočívá v komentáři a vysílání hry, kterou vytvořil za vlastní peníze někdo úplně jiný. Jde o zajímavý "problém", jehož řešení leží někde na nejisté ploše mezi výkladem práva dle paragrafů a vnímáním práva jakožto morálně spravedlivého kodexu. A odpověď? Jediná správná asi není.

Podělte se s námi v diskusi o vlastní pohled na věc. Je v pořádku, že strany, co přebírají a dále zpracovávají kompletní obsah cizího díla na tom ještě vydělávají? Nebo by měly původním výrobcům platit nějaká procenta? A oslovuje vás fenomén youtuberů?