V době, kdy boomer shooter nebyla retro kategorie, ale standard pro všechny hry z pohledu první osoby, toužili mnozí z nás po tom, zastřílet si „realisticky“. A skutečně jsou tu hry, které vás nechají hrát si se zbraněmi s nejvyšší možnou mírou akurátnosti. Některé jsou po hráčské stránce zcela přístupné, některé vás nechají naskakovat do rozjetého vlaku mezi až příliš zkušené hráče.

V první řadě je potřeba si říci, co tady vlastně hledáme, a proč se v tomto výčtu neobjeví třeba série ARMA nebo Squad. Cílem totiž není hledat plnotučné válečné simulátory armád – nebo chcete-li „milsimy“. Nám půjde o rozsahem menší taktické simulátory, zaměřující se výhradně (nebo téměř výhradně) na přestřelky. Nechceme půl hodiny běhat po extrémně rozlehlé mapě, řešit rozložení zásobovacích stanů a opevnění, a pak dronem rozbíjet to nepřátelské. Chceme vyrazit dveře, hodit zábleskový granát, a následně se postarat o zlobivce uvnitř pěkně po staru – pomocí široké palety ráží střeliva do ručních palných zbraní.

zdroj: Foto: BlackFoot Studios

Následující výčet by tedy mohl zaujmout zejména ty hráče, kteří hledají další krok k realističnosti poté, co je omrzely „bullet-sponge“ hry jako Counter-Strike 2 a Rainbow Six Siege, případně usoudili, že s přidáním postav Beavise a Butt-heada se z Call of Duty stala už moc velká fraška. Po čem tedy sáhnout, když si chcete zastřílet s důrazem na realističnost, a přitom nespadnout do králičí nory velkých vojenských sandboxů?

Insurgency: Sandstorm

zdroj: Foto: New World Interactive

V prosinci tomu bude sedm let, co se na Steamu objevilo prozatím poslední pokračování Insurgency. Celá značka se zrodila coby mod pro hry na enginu Source, a po první samostatné hře se v roce 2018 objevil právě Sandstorm. Hra s vytrvalou komunitou a neméně vytrvalými vývojáři, kteří ji zásobují obsahem dodnes, sice místy ukazuje svoje stáří, ale zejména při přesednutí z ostatních online stříleček působí nesmírně svěže. Hrát můžete proti ostatním hráčům, pokud se na to ale necítíte (a to není žádná ostuda), je vynikající volbou kooperativní režim proti počítačem ovládaným nepřátelům.

Byly doby, kdy býval Sandstorm ještě o kousek realističtější. Časem poněkud povolil, takže dneska při headshotech ulétávají celé hlavy, a i tady se objevily kosmetické doplňky pro hráčské avatary – byť zdaleka ne tak divoké jako ve zmíněném CoD. Pořád jde ale o nesmírně propracovanou realistickou střílečku s parádním pocitem ze střelby, základními modifikacemi zbraní a hlavně nezapomenutelnými přestřelkami, při kterých kolem vás létá sklo a omítka, zatímco se snažíte krýt a zároveň vracet palbu.

Ready or Not

zdroj: Foto: Team 17

Kdyby se mě někdo zeptal, jakou si má teď – myšleno v září 2025 – zahrát taktickou hru, bez zaváhání řeknu Ready or Not. Duchovní pokračovatel pradávné série SWAT je skvostnou simulací policejní zásahové jednotky, sloužící v kriminalitou zmítaném fiktivním městě (je to Los Angeles). Hra se dlouho nacházela v předběžném přístupu, než na konci roku 2023 vyšla ve verzi 1.0 na PC, a následně letos v červenci i na konzole. Konzolové vydání doprovázela kontroverze kvůli omezení nahoty a některých obzvláště brutálních výjevů, které se dotklo i PC verze, což ovšem na zážitku z hraní nijak neubírá. Naopak tato aféra hru výrazně popostrčila po stránce popularity.

V Ready or Not budete úzkostlivě kontrolovat každé dveře a každý kout, v němž se mohou v závislosti na scénáři ukrývat zlouni z řad teroristů, separatistů, ale i narkomanů, obchodníků s bílým masem nebo těch, kteří začali střílet do studentů ve škole. Ano, i pro tenhle poměrně kontroverzní aspekt se Ready or Not dost proslavilo…

Jsou to právě příběhy jednotlivých misí a nejtemnější tajemství surového světa, díky kterým je Ready or Not tak mimořádné. Proti vyvrhelům společnosti se pustíte buď sami v doprovodu AI kolegů, kterým můžete velet skrze sympaticky jednoduchý a funkční systém příkazů, nebo ideálně s pár kamarády online. Právě kooperace s parťáky, se kterými se dobře domluvíte, posouvá zážitek vůbec nejdál. K dispozici máte vedle hromady taktického vybavení slušnou dávku realisticky se chovajících, upravitelných zbraní.

Ground Branch

zdroj: Vlastní foto autora

Nezastírám, že v případě Ground Branch si kupujete v první řadě příslib věcí budoucích. Vývojáři stojící za původními tituly Rainbow Six a Ghost Recon se pustili do duchovního pokračovatele těchto her, který už teď hodně nabízí a ještě více slibuje. Ground Branch vás coby malou elitní jednotku postaví proti skupinám teroristů ve hře, která maximálně akcentuje střelbu a taktické postupy. Bohužel hra je již roky v předběžném přístupu, a i když se pořád něco děje, vývoj jde vpřed bolestivě pomalu.

Když však do Ground Branch zabřednete, a ideálně si s sebou přivedete pár kamarádů do kooperace, zažijete už teď malou taktickou nirvánu. Hra má pár es v rukávu, mezi nimi třeba nesmírně propracovaný systém modifikací zbraní a výbavy, systém True First-Person, ale i úzkostlivě přesný model střelby, kdy střely opouští zbraň v ose hlavně a míření tím pádem funguje zcela realisticky.

Relativně nedávno do hry přibyla také první z příběhových misí pro jednoho. Dává konečně plný průchod potenciálu, který v sobě tenhle projekt ukrývá. Chtělo by to urychlit vývoj, ale je tu docela slušná šance, že to Ground Branch ještě ukáže i těm největším značkám na trhu.

Six Days in Fallujah

zdroj: Victura

Hra od počátku provokující svým zasazením během jednoho z nejkontroverznějších konfliktů na Blízkém východě. Six Days in Fallujah vás nechá v roli amerických vojáků procházet kulisy rozervaného iráckého města, v němž se ukrývají desítky a stovky vzbouřenců. Hra se stále nachází v předběžném přístupu, v němž nabízí jednak pevně dané příběhové mise, jednak i kratší úkoly v procedurálně generovaném prostředí roztříštěného města. Nepřátelům se postavíte buď za doprovodu AI spolubojovníků, nebo spolu s lidskými spoluhráči.

Six Days in Fallujah nabízí trochu jiné, ale pořád velmi realistické ztvárnění střelby. Kolem vás bude často tma, což dává hře již dříve slibovaný místy téměř hororový nádech. Zásadní je vidět nepřítele dřív, než uvidí on vás, a současně myslet na to, že tady nikdo nehraje fér, a rozhodně ne z jednoho směru.  

Escape from Tarkov

zdroj: Battlestate Games

Milovaný i nenáviděný, krásný i brutálně nepřístupný Tarkov. Hra neproniknutelná už jen tím, že není k dispozici na žádné z běžných platforem pro nákup her – musíte přistoupit na její vlastní, což by se mělo změnit letos v listopadu. Stejně tak musíte přistoupit na to, že oddělíte dílo od jeho ruských autorů. Což je důvod, kvůli kterému mnoho hráčů po Tarkovu prostě nesáhne. Escape from Tarkov nicméně zrodil nový a komplexní žánr taktických simulátorů zvaný extrakční střílečky.

Kdo se do světa Tarkova nechá vysadit, dostane skvěle zpracovanou střílečku, kde se musíte dostat z oblasti dřív, než někdo v oblasti dostane vás. Pokud to nedokážete, přicházíte o všechno, co jste si přinesli s sebou. Pro Tarkov mluví zcela bezprecedentní realističnost zbraní, jejich nekonečná upravitelnost a střelba. Proti Tarkovu vlastně vše ostatní – hra vás bude vláčet bahnem, nechá vás opakovaně přijít o veškerý poctivě nasbíraný inventář, kdy stanete proti AI, ale i nekompromisním hráčům, kteří zasvětili hře podstatný kus života. Nebo podvádí… Když se však zadaří, a vy se dostanete z oblasti s kapsami plnými nasbíraných předmětů, udělá vám to takovou radost, že budete chtít víc.

Je otázkou, nakolik se hra změní s opuštěním předběžného přístupu. Vydání verze 1.0 je po letech naplánováno na 15. 11. 2025.

Gray Zone Warfare

zdroj: Madfinger Games

Ač z principu nepřátelský a nepřístupný, ohromný vliv Tarkovu se propsal i do několika „vyzývatelských“ her. Některé jsou vlastně jen špatnými kopiemi, některé ale naplňují svůj vlastní potenciál. Do druhé skupiny patří i český projekt Gray Zone Warfare. Taktická střílečka, kde se v otevřeném světě uprostřed džunglí Demokratické republiky Lamang postavíte AI i ostatním hráčům.

Hra má dobře zpracované zbraně i střelbu a velmi komplexní systém misí a úkolů v demilitarizované zóně. Nachází se v relativně rané fázi předběžného přístupu, kde může každý update celkem rapidně proměnit zážitek z hraní. Mnoho hráčů si bohužel stěžuje na cheatery, což poukazuje na velmi podobný problém jako v případě Tarkovu.

Arena Breakout: Infinite

zdroj: Morefun Studios

Na svržení Tarkovu z trůnu extrakčních stříleček míří i úplná novinka Arena Breakout: Infinite. I tady se budeme pohybovat po zóně obsazené hráči i umělou inteligencí, plnit úkoly a hledat drahocenný loot. Na rozdíl od českého Gray Zone Warfare, které se vydává vlastní cestou, se však Arena Breakout: Infinite v ještě více mechanismech až nápadně podobá právě Tarkovu. Realistické pojetí zbraní a střelby však stojí za vyzkoušení.

Zejména s ohledem na to, že hra vychází na Steamu „zadarmo“. Nemusíte tedy utratit ani korunu až do chvíle, kdy se rozhodnete vypláznout první skutečnou měnu za tu virtuální. Pak je tu slušná pravděpodobnost, že do hry nasypete daleko více peněz, než kdyby měla standardní – byť vysokou – cenovku.