Předpokládaná vysoká investice a tak dlouhá doba vývoje, že se během ní změnil celý MMO trh, s sebou ovšem nese rizika. Vývojáři vsadili od začátku na pravidelné měsíční poplatky a nyní musí doufat, že fanoušků The Elder Scrolls, kteří teď nemají co hrát a lační po čemkoliv podobném Skyrimu, se najde dostatek. Značka je to obří a základ je dobrý. Skyrim byl pro Bethesdu obrovský úspěch, hry se prodalo přes 20 milionů kopií. Jde ovšem o to, jestli bude svět The Elder Scrolls podobným tahákem i v případě, že za přístup do něj budou hráči muset každý měsíc platit.
Kombinace obrovského rozpočtu a povinných měsíčních poplatků inspirovala Paula Tassiho, aby pro Forbes napsal komentář o tom, že právě TESO bude podle něj největší herní průšvih tohoto roku. Krátce poté se na webu mmorpg.com ozval bývalý hlavní marketingový ředitel CCP (Eve Online) a současný šéf studia Goblinworks Ryan Scott Dancey, který nabídl analýzu problému a vysvětlil, že pro hry cílící na západní hráče mají měsíční poplatky stále smysl.
Zatímco Dancey s Tassim souhlasí kolem obřího rozpočtu (podle něj je 200 milionů dolarů reálných) a jeho chabé návratnosti z dlouhodobého měřítka vzhledem k rizikům, nesouhlasí s jeho odsouzením pravidelných poplatků. Ty jsou podle něj v Americe, Evropě, Rusku, Austrálii a na Novém Zélandu naprosto v pořádku a v žádném případě jejich doba ještě neskončila.
Podle Danceyho tvoří pořád drtivou většinu tržeb z onlineovek v těchto zemích právě pravidelné poplatky, nikoliv mikrotransakce. Jeho odhady umisťují mikrotransakce někam hluboce pod padesát procent tržeb z poplatků, byť přiznává, že odhadovat příjmy z mikrotransakcí je téměř nemožné, protože se jednoduše není čeho chytit.
zdroj:
tisková zpráva
"Zisk z mikrotransakcí se bude příští roky pochopitelně zvětšovat, ale pokud se s celým trhem nestane něco opravdu zásadního a neprojde obří změnou, zůstanou zisky z mikrotransakcí jen chudým příbuzným pro tradiční měsíční poplatky,” napsal na mmorpg.com Dancey. Jako jeden příklad za všechny udává Turbine. Těm se to s The Lord of the Rings Online a do jisté míry i s Dungeons and Dragons Online povedlo opravdu hodně. V obou případech se mohl vydavatel z přechodu na free to play těšit o několika set procent vyšším příjmům, ale poplatky prý pořád na západě hrají prim.
Opačná situace panuje v Asii, kde zase frčí mikrotransakce a prodat tam něco přes pravidelné měsíční poplatky jde jen velmi těžko. Údajně za to může velmi malá penetrace kreditních karet mezi běžný lid a stále trvající zvyk hraní ve veřejných hernách, kde kredity do her prodává provozovatel dané herny.
K tomu si ještě připočtěte fakt, že ani zdaleka ne všichni mají doma adekvátní herní zařízení a vyjde vám, že tam prostě nemůžete nasadit pravidelné poplatky. Dokonce i World of WarCraft funguje v některých zemích v Asii po finanční stránce trochu jinak a třeba StarCraft II se v Jižní Koreji prakticky neprodává - hraje se v hernách. Jiný kraj, jiný mrav.
Na rozdíl od Asie víme na vlastní kůži i my, že předplatné je na západě žádané. A nejen u her. Stačí se podívat na všechny ty různé hudební služby, Netflixy, placení za webové stránky a vůbec další hromadu služeb, které si pravidelně předplácíme. “Turbine byl první západní vývojář, který to rozlouskl a zjistil, že může spolehnout na stabilní příjmy z předplatného a do toho zároveň využívat potenciál monetizace skrze mikrotransakce. Hráči můžou platit pevnou sazbu za předplatné, nebo hrát zadarmo a kupovat si různé části hry à la carte. Aby se Turbine vyhnuli obavám o pay to win, většina prodávaných předmětů nemá žádný vliv na hru jako takovou a jde převážně o kosmetické věci,” napsal ex-CCP.
Po finanční stránce podle Danceyho pomůže samozřejmě i fakt, že se bude The Elder Scrolls Online prodávat za plnou cenu a nepůjde o hru, kterou bychom si mohli stáhnout zadarmo a pak platit poplatky. I kdyby se The Elder Scrolls Online prodaly třeba tři miliony kusů, už jen z prodejů by mohl mít Zenimax něco přes 100 milionů dolarů.
Servery, vývojáři a zákaznická podpora něco stojí, ale z následných měsíčních poplatků by mohly pravidelně přitékat další (desítky) miliony měsíčně. A pokud by se vývojářům povedla třeba za rok za dva konverze hry na free to play model tím nejlepším možným způsobem, mohli by na tom podobně jako Turbine vydělat další obrovské sumy.
Nesmíme také zapomínat na to, že The Elder Scrolls Online vyjde také na konzolích, kde je o podobné hry nouze. Jestli po nich bude i hlad, se přesvědčíme už brzy. Hra vychází v dubnu, beta běží a Zenimax za chvíli určitě spustí pořádnou marketingovou masáž. Vydavatel má takový projekt bezpochyby spočítaný a i kdyby hru za rok opustila víc jak polovina hráčů a do dvou let by nabídla i free to play model, nemuselo by to znamenat nic negativního. Naopak by si na tom mohl Zenimax namastit kapsy mnohem víc, než by se mohlo zdát. A o to Zenimaxu jde. Hry nehry, je to byznys jako každý jiný a cílem investora není získat na Metacriticu pěkné číslíčko.
