"Nemůžu mluvit příliš detailně, protože nás vysílají na Twitchi. Kdyby tu nebyly kamery, mluvil bych otevřeněji," ochladil Suda publikum (a teď vás) hned na začátku. I proto jsou obrázky z her rozmazané k nepoznání. Z dalších pro jistotu neukáže nic. Jsou to ale zkušenosti, o které tu jde především. Vývojáři v publiku chtějí slyšet, že i když jim jeden projekt zkrachuje, dokáží se postavit na nohy a vyvíjet nový. Stejně jako Suda, který má na kontě přes 30 titulů.

zdroj: Archiv No More Heroes (2008)

První padlý

První Sudova zrušená hra měla vyjít koncem devadesátých let pro PlayStation. Šlo o online střílečku pro broadbandový adaptér. Experiment s hardwarem měl zprostředkovat nový druh hratelnosti. Jenže si ho nikdy nikdo neužil. Periferie nebyla tak rozšířená, aby garantovala návratnost vývoje a Sony celý Sudův projekt hodila do koše. "Předběhli jsme dobu," konstatuje. "Ale naučilo mě to, jak vycházet s producenty, kteří mají vysoké požadavky. Nelituji toho." V té době pracoval také na The Silver Case (1999), upnul se tedy k jinému projektu.

zdroj: Archiv Killer7 (2005)

Mrtvola číslo 2.

Během práce na Killer7 (2005, první Sudova hra uvedená mimo Japonsko) pro Capcom rozpracoval Suda projekt, který se opíral z velké části o řešení hádanek a zbytkem o akci. Můžeme jen dovozovat, zda šlo o čistou akční adventuru nebo něco odvážnějšího – přítomnost kamer v sále škrtá možnosti vizuálů.

Suda shrnuje stav tehdejšího vývoje jako další výraznou lekci. "Dostali jsme se do situace, ve které jsme neměli dost prostředků na vývoj obou her. Musel jsem přesunovat lidské zdroje a prostředky mezi hrami. Zpětně toho lituji." Výsledkem bylo samozřejmě zrušení hry externím producentem. "Přesně ve chvíli, kdy to začalo být zábavné," dodává Suda. "Dost se to podepsalo na morálce týmu." To je motiv, ke kterému se často v povídání vrací.

Jedním z mnoha nepříjemných důsledků zrušení hry je ztráta veškerých podkladů a značky. Suda se tak nikdy nemůže vrátit k jednou rozpracovaným nápadům. "Před několika lety bylo v Japonsku běžné, že se autor smluvně vzdal nároku na práva k jakémukoliv svému hernímu obsahu. Pomalu se to ale mění a smlouvy s producenty jsou navržené tak, že procentuální část obsahu patří nám."

zdroj: Archiv
The Silver Case (1999)

Třetí pohřeb

"Třetí hru nám zařízli ještě během prototypování. Byl to unikátní nápad pro Nintendo Wii. Nedokázali jsme jim to ale vnutit." Promítá se tu Sudova ochota experimentovat na novém hardwaru, snažit se pochopit a využít jeho možnosti – což není vždy garance úspěchu nebo vydání. Morálka týmu opět klesala, a tak je Suda vzal do extrémně drahého podniku na večeři, aby dokázal, že stále zůstávají přáteli a nic dramaticky špatného se neděje. Vždycky bude další hra. Tak to prostě je.

Když se věci sypou, vytáhne Suda jeden z mnoha nápadů, které v průběhu let pečlivě archivuje. Někdy je ale z neúspěchu sám na dně. "A to pak řídím. Tim se ze mě dostane všechna frustrace. Jezdím 250 kilometrů v hodině po japonských silnicích a vyklidním se. Teda vlastně 100 kilometrů v hodině," zarazí se. "Twitch se dívá."

A je to právě Twitch, respektive přítomnost internetového přenosu, kvůli které Suda přeskakuje další dva své zrušené projekty. I když, byť je to dobrý vtip skrz naskrz povídání, důvodem jsou spíše dříve podepsané smlouvy o mlčenlivosti. Namísto toho se vývojář vrací ke Killer7, No More Heroes a The Silver Case, tedy k titulům, které Grasshoper Manufacture umístily na herní mapu světa. Tyhle tři má nejraději. "Ujal jsem se v nich kompletní produkce, a proto jsou mojí největší autorskou pýchou."

zdroj: Archiv

A co dál?

Závěrem Suda dává vývojářům ponaučení. "Pracujte tak tvrdě, jak jen to jde. Dělejte hry s vášní, přenese se na všechny okolo vás." On sám jde příkladem. Momentálně pracuje na titulu pro Nintendo Switch. "Nintendo začalo plně podporovat nezávislá studia, Switch je skvělý, každý by pro něj měl dělat. Zavolejte do Nintenda, že vás posílá Suda, nebudete litovat," směje se. A po velkohubém prohlášení dodává, že v jeho nové hře vystupuje Travis z No More Heroes. Ale víc o ní neřekne. To víte, kamery!