Hry zdarma: klon The Stanley Parable, simulátor smogu a hra za Smrtku

V posledních týdnech se mezi hráče dostalo hned několik her, které koketují s černým humorem, a simulace práce Smrti je zřejmě nejvýraznějším počinem z této skupinky. Neztratí se ale ani kopie The Stanley Parable, netradiční herní povídka o dilematech války nebo hra, která reflektuje problém čínských měst se smogem.

Death’s Life (download)

Přivodit někomu tragické neštěstí je vašim cílem v trojici levelů Death’s Life, první hry od brazilského studia Umbu Games. Oficiální popis odkazuje na využití tzv. stroje Ruba Goldberga, titul lze ale také označit za “herní verzi filmové série Nezvratný osud”. Na jediné obrazovce máte výhled do místnosti s omezeným počtem předmětů a vašim úkolem je skrze jejich specifické seřazení spustit takový koloběh událostí, který přivodí něčí smrt.

Cílem hned prvního scénáře je shodit solničku na talíře, aby posunula smeták, ten shodil skleničku s vodou, které si pak všimne příchozí… a na vodě díky posunutému hrnci uklouzne a napíchne se na nůž. Death’s Life zkrátka kombinuje prvky hidden object her s logickými hádankami a nesimuluje třeba tření, setrvačnost, ani gravitaci. Hratelnost tak spočívá v sérii rychlých pokusů a omylů s rozmístěním předmětů do předpřipravených míst, což nakonec přivede na svět nového nebožtíka.

Silnou stránkou Death’s Life je především černý humor a nápaditost jednotlivých scénářů, čemuž nahrává povedená claymotion stylizace. Hra momentálně na Steamu čeká na zelenou od fanoušků, takže na dalším vývoji projektu se svým hlasem můžete podílet i vy.

The Patashnik Parable (download)

Není pochyb o tom, že metahra The Stanley Parable posloužila vývojářům freewarovky The Patashik Parable z kolumbijského studia Equilaterus jako silný inspirační zdroj. Však to přiznávají už v názvu hry. Oba tituly staví na hraní předpřipraveného scénáře z pohledu vlastních očí a přítomnosti vypravěče, který okatě komentuje putování virtuálním prostředím. Najdeme tu však i motiv analýzy fungování her.

The Patashnik Parable se však od The Stanley Parable liší v tom, že krom videoher komentuje i informační technologie. Součástí názvu je koneckonců jméno IT vědce Orena Patashnika, jehož práce podle Wikipedie balancuje mezi oběma obory. Oproti Stanleymu je The Patashnik Parable rovněž kratší, a díky Unreal Engine 4 i o fous hezčí. Zhruba desetiminutové procházení světem her, procesorů a nejrůznějších metafor však zabaví velmi obdobným způsobem. Kdyby Equilaterus svůj titul natáhl, klidně by jej mohl za pár korun prodávat.

patashik zdroj: tisková zpráva

Truce (download)

Čas od času se urodí freewarovka, která báječně ukazuje, že ne každý herní nápad má smysl rozvádět do většího formátu. Příkladem může být třeba Gods Will Be Watching, jejíž krátká freeware verze působila nesmírně zajímavě, zatímco prodloužená verze komerční naopak většinu naštvala. Velmi podobný charakter má i Truce, zhruba pět až deset minut dlouhá herní povídka o konci jedné krvavé války.

Truce se ovládá čtyřmi tlačítky, odehrává se na jediné obrazovce a zaujme především minimalistickou hratelností. Zatímco na povrchu tu totiž probíhá vyjednávání ohledně příměří, vy kopete tunel pod nepřátelského vůdce, kam plánujete položit bombu. Vyzněním hra připomíná Unmanned of Paola Pederciniho - sledujete totiž dvě roviny dění najednou, které jsou navíc ve vzájemné opozici. Na povrchu si důstojníci vyměňují velkohubé fráze o smyslu války, naději a někdejších příkořích, pod povrchem ale konflikt stále probíhá.

Truce se daří z absolutního minima vyčarovat fantastickou atmosféru - vyobrazení situace spolu s gradující hudbou skutečně vyvolává dojem osudového okamžiku, podobného třeba situacím z westernů Sergia Leoneho. V momentě, kdy už už pokládáte bombu na své místo a máte ji mezerníkem odpálit, pak dojde na povrchu k veskrze optimistickému finále. Je to celé jenom klam, nebo to nepřátel myslí upřímně, a vy detonací můžete happy end pokazit? Rozhodnutí je na vás...

truce zdroj: tisková zpráva

Among Thorns (download)

Adventura Among Thorns se, podobně jako tuzemský Dex, odehrává v (dnes už naivním) pojetí kyberpunku z roku 1990. Ve hře tak nechybí všechna možná klišé žánru od kybermoru přes možnost odhalit kyberlék až po drsné korporátní kybersoldáty v těžké kyberzbroji. To vše vás čeká na několika málo obrazovkách, herní doba se pohybuje kolem 30 minut a platí tedy, že Among Thorns je spíše demo.

Přesto patří Among Thorns mezi nejzajímavější projekty poslední doby. Důvod? Daří se ji sdělit spousta informací na malé ploše. Příběh sice není nijak objevný, od žánru postaveného na spoustě klišé to snad ale nemůžeme chtít. Pokud hledáte po formální stránce dobře zpracovaný titul bez přílišného experimentování, je Among Thorns skvělá volba.

among thorn zdroj: tisková zpráva

Hazy Days (download)

Po hrách z minulých měsíců, například simulátoru sprchování, simulátoru nakupování nebo simulátoru vyučování ananasů přišel tentokrát čas na simulátor dýchání! Vytvořil ho zkušený vývojář Mike Ren na základě svého osobního zážitku s nechvalně proslulým znečištěním ovzduší v Číně. V Hazy Days tak hráč převezme roli dívčiny Džao Feng při cestě do školy. S každým dalším dnem (celkem je jich pět) se jí během ovládání jejího dýchání dostává do plic krom kyslíku víc a víc nečistot. Prodýchat se úspěšně až do pátého dne tak rozhodně není jednoduché.

Ovládání a herní mechaniky Hazy Days jsou jednoduché - v zásadě stačí klikat myší pro nádech a výdech, taktika se omezuje na nutnost nadechovat se v kratších intervalech, Feng ani nemůžete vybavit lepší rouškou nebo ji nechat jeden den do školy odvézt taxíkem. Na nevlídné ilustraci Renova dojmu ze smogu to ale nic nemění. Někdo může namítnout, že hry by se podobné společensko-politické agitaci měly vyhýbat, ale šlo by o hodně zpátečnický pohled. Stejně jako třeba u filmů se i v herní branži najdou tvůrci, kteří se mladé médium snaží využít pro sdělení informace o skutečném světě.

Jak už to chodí, ne každého taková informace zaujme, ne každému přijde objektivní, ne každému přijde zábavná. Je však určitou známkou dospívání herního média, že podobné hry čas od času vzniknou. Nakonec, kde jinde by se měly podobné agitky (se vším kladným i záporným, co k takovému označení patří) objevovat než mezi freeware hrami? Je dobře, že něco jako Hazy Days, popřípadě starší projekty Paola Pederciniho existují, protože jimi vždy lze argumentovat, pokud někdo prohlásí, že "hry neřeší závažnější problémy." Navíc, oproti agitačním filmům je klidně možné si na malé Feng vybít zlost a nechat ji sípat až do zemdlení...

Může se hodit, tentokrát pro hráče s pevnými nervy:

Myha - v poslední době vzniklo v rámci game jamů hned několik her, které se inspirovaly Mystem, a recyklují původní adventurní hratelnost. Myha je z nich zřejmě nejlepší jak v oblasti nápodoby grafiky roku 1997, tak i obtížnosti rébusů. Navzdory proklamované dvouhodinové hratelnosti jsem však nebyl schopný překonat první hádanku. Snad se vám povede lépe.

Berlin '82 - fascinující, ač pro obtížnost prakticky nehratelná závodní hra s krásným vizuálním pojetím. Něco pro hráče, kterým vadí nízká obtížnost řady dnešních her.

Re-Embodied - Re-Embodied je rozverný vesmírný puzzle, který sbírá pozitivní hodnocení, ale moc daleko jsem se v něm nedostal.

Zebra - hledáte závrať či rovnou epileptický záchvat za rozumnou cenu? Už nehledejte. Zebra, first-person procházka bludištěm sestaveným z různě poskládaných černobílých čar, vám zaručeně přivodí mnoho nepříjemných chvil. Jen se podívejte na screenshot níže a představte si to v pohybu...

zebr zdroj: tisková zpráva

The Everything Building - chyběl vám simulátor výtahu v surrealistické budově? Nemarněte čas a vyzkoušejte The Everything Building, která něco takového nabízí …a bohužel nic víc. Jde o zábavu na 15 minut a hraje se v prohlížeči.

Conquerors - náročná, ale vcelku svižná hra na parazita, který musí lidstvo ovládnout, aby zabránil vybíjení vlastního druhu. V zásadě jde o simulátor Goa’ulda křížený se SHMUPem - hned první rána vás totiž vyhodí z těla hostitele, a druhá zabije. Hra není moc inovativní, ale pro hráče s pevnými nervy skýtá solidní výzvu.